Svět zahradnických zajímavostí

Rostliny jsou pro pozorného botanika jako detektivka. Dají se mezi nimi vystopovat záhady, vážou se k nim fascinující příběhy, klamou tělem a najdete i letité omyly. Nechte se také zlákat k soukromým objevům.

Exotická toulitkaPod názvem anthurie si každý obvykle představí barevné toulce květů v exotických barvách. Správné české jméno pro tuto rostlinu je toulitka, ale používá se zřídka. Rod Anthurium zastupuje kolem 500 botanických druhů, z nichž některé působí už na první pohled hodně nápadně. Například A. schlechtendalii původem ze Střední Ameriky se vyznačuje obrovskými listy a dlouhými, opravdu neobvyklými květy. Pro svůj exotický vzhled a celkovou mohutnost se někdy pěstuje ve sklenících botanických zahrad, kde vždy poutá zájem návštěvníků. O tento druh toulitky se zajímají také vědecké týmy farmakologů, které ho zkoumají kvůli nadějným prognózám při léčbě některých druhů rakoviny.Strašidelný lilekBohatý rod Solanum neboli lilek poskytl lidstvu tak důležité rostliny, jako jsou třeba rajčata či brambory. Celý rod zahrnuje skupinu různorodých rostlin, z nichž některé vypadají běžně a další působí přímo strašidelně. Je to i případ druhu S. atropurpureum, který pochází z Jižní Ameriky. Na děsivém vzhledu rostliny se podílejí výrazné trny, které pokrývají celou rostlinu včetně listů a poskytují jí přirozenou ochranu proti případným nepřátelům. Aby si své bezpečí lilek ještě více pojistil, je navíc i jedovatý.Krásné i užitečné ambroněAmbroně jsou poměrně velké stromy pocházející ze Severní Ameriky a patří do čeledě vilínovitých (Hammamelidaceae). Pěstují se zejména pro své listy, podobné mimochodem trochu javorovým, které se v podzimním období vybarvují do krásných barevných odstínů. České jméno stromu je odvozeno z anglického slova amber, což je mimo jiné termín pro jantar. Ambroně se totiž vyznačují tvorbou pryskyřice, která na vzduchu tuhne a vzdáleně jantar připomíná. Tuto pryskyřici znali už dávno původní obyvatelé Ameriky a využívali ji jako žvýkačku. Pryskyřice má ale i další využití – je to léčivá surovina, která pomáhá například při bolestech v krku nebo při léčbě zánětů v ústní dutině a při žvýkání čistí zuby. Z pryskyřice se vyrábějí i parfémy, mýdla nebo dokonce lepidla.Léčivá mišpulePlody mišpule jsou od dávných dob považovány za tradiční a cenné ovoce. Mišpule (Mespilus germanica) vytváří velký keř, nebo dokonce i menší stromek. Podle druhového názvu lze usuzovat, že pochází z území dnešního Německa, ale není to přesné. Mišpule se přirozeně vyskytuje v jihovýchodní Evropě a areál jejího výskytu zasahuje až po východní Turecko a Írán. V severním Íránu se mišpule pěstuje minimálně tři tisíce let a je tam považována za cennou léčivou rostlinu. Místní lidová medicína ji využívá třeba při léčbě střevních potíží, nadýmání i bolestech v krku. Konzumní zralost plodů nastává až na přelomu podzimu a zimy, obvykle po prvních mrazících. Dužnina musí mít měkkou, skoro až blátivou konzistenci. Při zpracování i přímé konzumaci se odstraňují semínka, která jsou jedovatá, zvláště při častějším užívání.Žluté květy komuleObliba komulí neustále stoupá, snad i kvůli novým a atraktivním novinkám. Poměrně vzácně se můžete setkat i s odrůdou, která vytváří svítivě žluté květy. Je to Buddleja x weyeriana ‚Sungold‘, která však rozhodně mezi žádné novinky nepatří. Příběh této rostliny je opravdu pozoruhodný. Rozehrál ho major William van de Weyer z anglického hrabství Dorset v období první světové války. Vedle své vojenské profese věnoval život právě komulím, které miloval. V době dovolené, kdy pobýval doma, mezi sebou zkřížil B. davidii var. magnifica s jihoamerickým druhem B. globosa. Za normálních okolností tyto komule kvetou v jinou dobu, ale tentokrát se kvetení obou druhů mírně prolínalo. První generací kříženců byl major zklamán, ale nevzdal to. Nově vzniklé rostliny nechal vyrůst a získaná semínka opět vysel. Mezi semenáčky druhé generace se objevila rostlina s poměrně pěknými žlutými květy, kterou pojmenoval jako ‚Golden Glow‘ a zavedl ji do kultury. Na květech této odrůdy se ale stále objevovaly náznaky lila odstínů, které rostlina zdědila od svých prarodičů. Opravdu čistě žlutá odrůda vznikla z tohoto kultivaru náhodně až v roce 1960 v Holandsku.FOTO: AUTOR

Svět zahradnických zajímavostí