Tipy na zpracování úrody

První košík jahod nebo třešní chutná, druhý darujete. Ale co s třetím, čtvrtým, pátým? Vyzkoušejte tyto tipy na uchování a zpracování ovoce a zeleniny, kterou nestihnete ihned sníst.

Sušené ovoce a zelenina
Pokud se chystáte sušit větší množství ovoce, které nelze dlouhodobě skladovat, tedy třeba třešně, letní jablka nebo švestky, budete potřebovat sušičku nejen prostornou, ale především výkonnou. Navyšovat další patra plátů nelze, pokud tomu neodpovídá síla motoru. Teprve při příkonu tisíc wattů jich na sebe můžete naskládat i přes dvacet. Rovnoměrné sušení na celém prostoru je zaručené u sušiček horizontálních, do kterých plata vkládáte jako pekáče do trouby.

Správné teploty
Ty nejjednodušší sušičky pracují jen s několika přednastavenými programy sušení. Dokonalejší nabízejí plynulý otočný regulátor stupňů. Možnost volby a také rozsah teplot řízených termostatem je při výběru přístroje velmi důležitý. Zatímco bylinky byste měli sušit při 35 stupních, na švestky se hodí o čtyřicet více. Důležitá je i vytrvalost – právě sušení švestek může trvat i třicet hodin a spotřebič by to měl vydržet bez přestávek.

Co s bylinkami?
Při umělém sušení bylinek sice spotřebujete elektrickou energii, ale rychlost se dobře projeví na kvalitě. Zvláště pokud nemáte k dispozici vyhřátou, ale přitom temnou půdu s průvanem, nebo není příhodné počasí. Sušení v proudu teplého vzduchu zachová barvu květů, zeleň listů, vůni i účinné látky léčivých rostlin. Do sklenic je pak uložíte dokonale suché, což je pro další skladování zásadní. Platí to především pro náročné bylinky, například jitrocelové listy nebo květy divizny, které při pomalém sušení snadno černají a mají tendenci ihned nasávat vzdušnou vlhkost.

Blanšírování
Křehkou mladou zeleninu, jako jsou fazolové lusky, kukuřice nebo hrášek se před zamrazením vyplatí blanšírovat – ponořit na dvě minuty do vroucí a ihned poté do ledové vody. Karotku lze takto ponechat i pět minut. Zelenina zůstane pěkně vybarvená, křehká a křupavá. Dobrým pomocníkem je cedník, ve kterém zeleninu ponoříte do vroucí vody a poté ihned přesunete pod proud studené nebo do dalšího hrnce s vodou a ledem.

Výhody zavařování
Zavařeniny jsou klasikou, kterou ani mrazničky, ani sušičky nevytlačí, v jejich přípravě se pořádají i světové soutěže. Takto zpracovat lze samozřejmě i šťávy a zeleninu. Pokud zavařujete ve velkém a rádi, může být zavařovací hrnec skvělou investicí – odpadne hlídání teploty a času. Ty nejkvalitnější pojmou desítky sklenic, teplotu můžete nastavit s přesností na jeden stupeň až do stovky a díky výpustnému kohoutku se dají v zimě použít třeba i na svařené víno.

Marmeláda z pekárny
Zavařovací hrnec není jediným pomocníkem, který ušetří čas při přípravě domácích marmelád. Pomůže i domácí pekárna, která má většinou speciální program pro zahřívání a míchání zavařeniny. Stačí vsypat omyté ovoce a želírovací cukr. Pokud hotovou směs ještě horkou nalijete do vyvařených a alkoholem vypláchnutých, nahřátých sklenic, okamžitě je uzavřete a obrátíte dnem vzhůru, není třeba další sterilace. Zavařovat můžete také v troubě. Například takto připravená švestková povidla jsou výborná a odpadá dlouhé míchání – stačí pocukrované a kořením doplněné upečené švestky rozmixovat tyčovým mixérem a ještě horké nalít do sklenic.

Pečená rajčata v oleji
Kromě náročného sušení a nakládání rajčat do oleje můžete vyzkoušet jednodušší variantu – pečení. Rajčata rozpulte a vyložte na pekáč řeznou plochou nahoru. Posypte je sekaným česnekem a čerstvým tymiánem, osolte a zalijte hrnkem olivového oleje. Pečte při vyšší teplotě nejméně půl hodiny, až se scvrknou a pustí šťávu. Po promíchání poslouží jako vynikající omáčka na špagety, zvláště pokud ještě přidáte trochu čerstvého tymiánu a parmezán. Můžete je však ještě horké vložit do sklenic, přidat olivový olej tak, aby byla rajčata zcela ponořená a zavíčkovat. V chladničce pak vydrží i pár měsíců.

Okurkové kvašáky
Zkvašené okurky jsou zdravější a zajímavou alternativou těch sterilovaných. Na rozdíl od většiny ostatní zeleniny se zpracovávají spíše v celku nebo půlené. Zalijte je proto převařenou osolenou vodou, poměr má být padesát gramů na litr vody. Přidat můžete cibulku, pepř, nové koření, česnek, kopr, kterými okurky proložíte. Pokud je propíchnete vidličkou, bude z nich snáze unikat plyn a nebudou vyplavávat. Okurky kvasí déle než pokrájená zelenina, první týden jim dopřejte teplotu 20 až 22 stupňů, dalších čtrnáct dnů je lepší chladnější prostředí, díky čemuž déle vydrží.

Dobrý sklep
Kdo má dobrý sklep, může zimní odrůdy jablek a hrušek, stejně jako mrkev, petržel, celer, křen, černý kořen a další kořenovou zeleninu či zimní zelí skladovat po dlouhé měsíce. Ideální teplota se pohybuje mezi dvěma až pěti stupni, nutná je i vysoká vzdušná vlhkost. Ovšem pokud sklep dostatečně nevětrá, bude spíš plesnivět. Vyplatí se také vydezinfikovat prostor sirnými knoty nebo svícemi a stěny vybílit. Ovoce by se nemělo skladovat spolu se zeleninou – etylén, který zralé plody vydávají působí její vadnutí. Náhradou za sklep mohou být koše spuštěné do studně, krechty – půdou a slámou izolované, zčásti do země zapuštěné pyramidy z kořenové zeleniny, bedny izolované polystyrenem a podobně. Ne všechny plodiny však vyžadují takové podmínky – kupříkladu vyzrálé dýně déle vydrží v suchu a při vyšší teplotě.

Mrkev v zimě
Mrkev na záhonu v zimě není nic podivného – sice už neroste, ale vydrží tady klidně až do jara v zachovalém stavu, pokud dlouhotrvající silné mrazy neprostoupí do hlubších vrstev půdy. Pomůže také svrchní ochrana slámou a listím. Pro mrkev, zrovna tak jako pro petržel či křen, si tak můžete chodit na zahradu dokud ji nezakryje vrstva sněhu nebo půda nezamrzne. Jistější je proto kořenovou zeleninu uložit do sklepa – nejlépe je jí v bedně, která bude původní stanoviště napodobovat, tedy vyplněné mírně vlhkým pískem. Před uložením zeleninu nemyjte ani neodírejte.

Viola Martinková, foto Shutterstock