Venkovské zahrady – každá je originál

Současné venkovské zahrady se těm původním v mnoha ohledech již příliš nepodobají hned z několika důvodů. Zatímco v minulosti sloužily pozemky okolo domu hlavně pro pěstování plodin a chov hospodářských zvířat, dnes se na tyto funkce již nezaměřujeme v plné míře. Ačkoliv se tyto tendence v některých případech opět objevují, většina venkovských zahrad funguje spíše jako prostor pro odpočinek a v menší míře pro pěstování vlastní zdravé sklizně. Původní hospodářská stavení jsou přitom zrekonstruována na obytné části domu. Přesto se v mnoha ohledech vracíme ke starým tradicím, jen si je koncepčně upravujeme, aby byly zvládnutelné pro většinu zahrádkářů i z hlediska časové náročnosti údržby.

Někteří majitelé venkovských zahrad zde totiž tráví svůj volný čas pouze o víkendu nebo o prázdninách, takže se zahradě nemohou věnovat pravidelně. Výhodou většiny venkovských zahrad je dostatek soukromí, blízkost volné krajiny a přírody a podstatně větší pozemky v porovnání s těmi ve větších městech. Právě tyto pozemky pak umožňují mnohem širší spektrum volnočasových aktivit – od pěstování užitkových rostlin přes kutilství až po relax v klidném prostředí.

Přibližně před dvaceti lety z některých venkovských zahrad zmizely užitkové plochy, protože se zvýšila celoroční dostupnost ovoce, a postupně je nahradily výsadby okrasných rostlin, které se ovšem nedaly už jinak využít. Tím se ztratil obrovský potenciál venkovských zahrad, který je dnes znovu objevován.

Venkovskou zahradu nesvazují žádná přísná pravidla, každá zahrada je zajímavým originálem. Nemusíte se při plánování výsadeb bát ani druhové pestrosti rostlinného sortimentu. Vždy ovšem kombinujte rostliny s podobnými vlastnostmi, kterým vyhovují stanovištní podmínky. FOTO LUCIE PAUKERTOVÁ

Příroda za dveřmi

Většina majitelů zahrad na vesnici si je plně vědoma, že jejich pozemky skrývají mnohem větší možnosti v podobě kvalitní půdy. Ta umožňuje pěstování nejen ovocných stromů, ale také bylinek, zeleniny a dalších jedlých rostlin, které pokryjí alespoň část naší roční spotřeby potravin. Nebývalý zájem o ekologii mnoho zahrádkářů vede k tvorbě přírodních či permakulturních zahrad založených na principu ekologické stability a trvale udržitelného hospodaření. Přírodní zahrady neslouží pouze svému majiteli, ale nabízejí vhodný prostor i pro užitečné živočichy, kteří pomáhají na zahradě udržet rovnováhu mezi populacemi. Přirozeně tak dochází k propojení zahrady s okolní krajinou.

To se projevuje pomocí některých typických zahradních prvků. Z některých přírodních zahrad postupně mizí intenzivně udržované trávníky vyžadující pravidelnou péči a nahrazují je květnaté trávníky nebo dvakrát ročně sečené louky. Stejně tak jsou oblíbené i domácí druhy dřevin a naše původní trvalky.

Většina zahrádkářů si venkovskou zahradu spojuje s plaňkovým plotem a rozkvetlou předzahrádkou. Tato představa není žádným romantickým snem – s tímto trendem se totiž opět a čím dál tím častěji setkáváme, protože se od uspěchaného života obracíme k zažitým hodnotám a tradicím. FOTO LUCIE PAUKERTOVÁ

Suché zídky

Tyto drobné stavbičky z kamene mají dlouhou tradici nejen na venkově. V minulosti sice plnily především praktickou funkci, ale to jim na kráse rozhodně neubírá. Dnes si vážíme především jejich mnohostrannosti. Nejenže perfektně podepřou menší svah a poskytnou úkryt pro užitečné živočichy, ale představují i důmyslný estetický prvek. Působení suché zídky záleží na použitém kameni, který by pokud možno měl korespondovat s druhem horniny typické pro danou lokalitu. Jak již název napovídá, kámen je v suché zídce pokládán takzvaně nasucho, tedy bez použití jakéhokoliv pojidla. Jednotlivé kusy jsou skládány tak, aby následující patro vykrývalo spodní spáru, která je vysypána zeminou, takže umožňuje výsadbu suchovzdorných druhů skalniček.

Bez drobných staveb se neobejdete

Venkovská zahrada bývá okrasná, ale zároveň i účelná. Již při plánování zahrady je nutné promyslet, kde se bude uchovávat dřevo, zahradní nářadí nebo kde bude pracovní dílna. Zahradní domek může plnit hned několik funkcí najednou, kromě úschovy nářadí umožní také různé zahradnické práce za nepříznivého počasí. Pokud se chystáte pěstovat vlastní sadbu zeleniny, zvažte stavbu pařníku nebo skleníku. Z provozu na zahradě bývá poměrně hodně ekologicky cenného odpadu, který se dá zpracovat na kompost. Kompostér lze umístit do zadní části zahrady nebo poblíž užitkových ploch, ze kterých je odpadu vždy nejvíce.

Pokud patříte mezi tvořivé kutily, vytvořte si zahradní dekorace, které kompozici dodají ten správný říz. Na zahradě rozhodně nesmí chybět ani artefakty každodenního venkovského života, kterých se někteří majitelé starých venkovských usedlostí rádi zbavují. FOTO LUCIE PAUKERTOVÁ

Ovocné stromy, zeleninové záhony i bylinky

Kolorit venkovských zahrad vždy utvářely ovocné stromy, které zde mají své místo i dnes. Na trhu se znovu začínají objevovat staré odrůdy jabloní a hrušní, které se do těchto zahrad opět vracejí. Zatímco dříve byste se v ovocných sadech za zahradou setkaly s mohutnými vysokokmeny, dnes jsou běžnější vzrůstově drobnější zákrsky, čtvrtkmeny nebo polokmeny. Důvodem jsou právě menší rozměry nových pěstebních tvarů, které se v porovnání s vysokokmeny lépe sklízejí a navíc nezabírají tolik místa. Kromě tradiční ovocnářských stálic doplní venkovskou zahradu i různé druhy drobného ovoce. Vyzkoušejte třeba dřín obecný (Cornus mas), mišpuli obecnou (Mespilus germanica), kterou pěstovaly již naše babičky, dnes oblíbené muchovníky (Amelanchier) nebo třeba borůvky chocholičnaté (Vaccinium corymbosum).

Venkovská zahrada se již tradičně pojí s pěstováním zeleniny. Poměrně oblíbenou metodou je využití kompostéru jako pěstební plochy. Na vrchol kompostéru lze vysadit druhy náročné na dusík. Bude se zde dařit bramborám, řepě, okurkám i rajčatům. V každé venkovské zahradě se také v minulosti pěstovaly léčivé rostliny, které plnily funkci domácí lékárny. Dnes jsou spíše oblíbené klasické bylinkové výsadby s převahou kořeninových druhů využitelných v kuchyni. Bylinkoviště dobře poslouží například poblíž odpočinkové terasy, kde v létě grilujete, bylinky tak budete mít hned po ruce.

Venkovská zahrada je symbolem návratu k tradičním hodnotám lidové zahradní architektury. Co by v takové zahradě nemělo rozhodně chybět? Listnaté dřeviny v čele s ovocnými stromy, ale také některé oblíbené okrasné rostliny. Bez trvalek si venkov vlastně ani neumíme představit. FOTO LUCIE PAUKERTOVÁ

Trvalky našich babiček

Každý si pod venkovskou zahradou představí možná trochu něco jiného, ale některým z nás se jistě vybaví rozkvetlá předzahrádka našich babiček, plná bílých kopretin, modrých zvonků a růžových vonných pivoněk. Ano, k venkovu neodmyslitelně patří staré dobré a mnoha lety vyzkoušené trvalky. Současný perenářský trh sice chrlí neustále nové kultivary rostlin, ale díky poptávce se začíná orientovat i na ty druhy trvalek, které před lety málem upadly v zapomnění. Rozhodně není problém do venkovské zahrady opět vysadit staré kultivary pivoněk (Paeonia lactiflora), tradiční kopretinu řimbabu (Tanacetum coccineum), léčivý oman pravý (Inula helenium) nebo včelami obletovaný mák východní (Papaver orientale).

Krásná i účelná

Styl venkovské zahrady spočívá v jemných detailech, které ovšem neplní pouze estetickou funkci, ale zároveň se snoubí s praktičností. V kompozici tedy mají své místo především multifunkční rostliny, které spojují krásu s užitkem. FOTO LUCIE PAUKERTOVÁ

Přírodní charakter venkovské zahrady si dobře rozumí s přírodními materiály. Mezi ty nejčastější bezesporu patří kámen, proutí a dřevo v různých podobách. Proutěné koše nemusí sloužit pouze svému původnímu účelu, zajímavě v nich vyniknou třeba pestré květy jarních cibulovin. FOTO LUCIE PAUKERTOVÁ

Rostliny s dekorativními květy dotváří kolorit většiny zahrad, o těch venkovských to ale platí dvojnásob. Nechte i svůj pozemek krásně provonět růžemi, vyzkoušet můžete protentokrát staré odrůdy nebo anglické hybridy, které dodají zahradě nevšední atmosféru. FOTO LUCIE PAUKERTOVÁ

Při plánování zahrad se snažíme dodržet i některé ekologické aspekty, díky nimž se do zahrady nastěhuje celá řada užitečných živočichů, kteří nám přirozenou cestou pomohou udržet rovnováhu mezi organismy. Užitečné pomocníky nalákejte do hmyzího hotelu, který můžete umístit například do rozkvetlého trvalkového záhonu. FOTO LUCIE PAUKERTOVÁ

TEXT A FOTO LUCIE PAUKERTOVÁ
ZDROJ časopis HOME 6/2016