Vítací zahrada, která okouzlí i v zimě

07. 02. 2023

Chcete si zpříjemnit návraty domů či na chalupu? Věnujte zvláštní péči části zahrady orientované do ulice – právě na ni se vám totiž naskytne výhled, jakmile se k pozemku přiblížíte. Když vsadíte na stálezelené rostliny, keře s barevnými výhony a předjarní krásu prvních trvalek i cibulovin, o reprezentativní dojem bude předem postaráno.

PŘED:

Foto: Lucie Peukertová

I když se prostor nachází hned před vjezdovou bránou, kde na něj lidé mají výhled z ulice, úplně postrádá reprezentativní ráz, který by lákal k nahlédnutí přes plot.

I když se proměna týká severně orientované části zahrady, většinu její plochy po velkou část dne zalévá slunce, čímž příroda krásně nahrává pěstování světlomilných rostlin. Tříkmenný ořešák, který na tomto místě rostl dříve, se musel z bezpečnostních důvodů pokácet, a zahrada tak přišla o dominantní prvek, jenž příjezdovou část pozemku propojoval s vyšší budovou stodoly. Plánovaná výsadba tedy zohledňuje potřebu vysadit vzrostlou dřevinu, která ořešák nahradí. Ačkoliv se nejedná přímo o předzahrádku, od příjezdové komunikace se na tuto část zahrady nabízí perfektní výhled – a to nejen majitelům, ale i kolemjdoucím. Měla by tedy sloužit nejen pro pohled vlastních majitelů, ale také kolemjdoucích. Hlavním tématem této exponované části pozemku se tedy stanou ryze okrasné rostliny – ať už v podobě keřů, trvalek, trav nebo jarních cibulovin.

kresba: Lucie Peukertová

Relaxační pětiminutovka pod magnolií

Okrasná funkce, jakou by místo u stodoly mělo do budoucna plnit, si nijak neodporuje s krátkým zastavením na čerstvém vzduchu. Pod korunou magnólie, která po ořešáku převezme úlohu dominanty, vznikne menší posezení – nebude zřejmě sloužit k delší relaxaci, ale jako chvilkové odpočívadlo uprostřed práce na zahradě. A k jakému designu se přiklonit? Fantazii se meze nekladou! Jednomístná kamenná lavička se pod magnolii může hodit stejně dobře jako minimalistické sedátko zhotovené z kusu dřevěného trámu. Ve východní části výsadbu lemuje téměř dvě stě let stará kamenná zídka, která si – s maximální opatrnostní – zaslouží zachovat a zrekonstruovat, tvoří totiž poměrně důležitý pohledový prvek vítací zahrady. A jaké další úpravy majitele neminou? Vedle úklidu doporučujeme odstranit přebytečný kámen z půdy. Ta by měla být nakypřená a doplněná o zahradnický substrát nebo kompost. Kamenné nášlapy, které vytvoří zahradní cestičku, se položí na štěrkové lože, díky němuž se do podloží odvede dešťová voda.

talovín, foto Shutterstock

foto Shutterstock

Tip odbornice:
Chcete se z nově založené výsadby těšit co nejdříve? Pak vsaďte na vzrostlé dřeviny! V našem případě se vyplatí investovat do vzrostlé magnólie, díky níž budete mít mnoho let náskok.

Rostliny pro krásnější zimu

Výsadba se dá za krásnou považovat teprve tehdy, když si jí užijete i v zimě. Protože předpokládáme, že posezení nebude využíváno v zimních měsících, měly by se hlavním lákadlem stát pestré rostliny, jimiž se zahrada v tomto období běžně nepochlubí. Na řadu tedy přicházejí rostliny, které rozkvetou i pod sněhovou peřinou nebo jinak vynikají dekorativním vzhledem, třeba barevnými výhony. A protože nám lednová příroda obvykle přichystá jen skromnou dávku sytě zelené barvy, dopřejeme si ji na zahradě alespoň v podobě stálezelených dřevin. I když magnólie zvaná šácholan Soulangeův (Magnolia x soulangeana) rozkvétá až v průběhu dubna a května, svým netradičním vzhledem zaujme i začátkem roku. Okouzlí vás svou širokou, deštníkovitou korunou, díky níž není divu, jak velké oblibě se mezi vícekmeny těší. Pestré barvy pak uvítací zahradě dodají dříny bílé (Cornus alba) kultivaru Sibirica. Sytě červené výhony zaujmou už z dálky, navíc každého potěší i poměrně jednoduchá technika řezu. Už od ledna rozkvétají růžové kvítky na větvích kaliny bodnantské (Viburnum x bodnantense ‚Dawn‘), většinou ale dosáhnou plného květu až v dubnu. V blízkosti cestičky z kamenných nášlapů počítáme s vysazením kulovitě tvarovaných zimostrázy vždyzelené (Buxus sempervirens) a poloopadavé azalky japonské (Rhododendron obtusum), která kvete na jaře a pomalým tempem si udržuje kompaktní polštářovitý růst. Z trvalek se k obdivování nabízejí čemeřice nachové (Helleborus purpurascens), které vykvétají často už v únoru, dále pak bergénie srdčité (Bergenia cordifolia), v letním období pak vykvetou šalvěje hajní (Salvia nemorosa) a třapatky zářivé (Rudbeckia fulgida), jejichž dekorativní semeníky v zimě zajímavě vyniknou. Navržená výsadba nezapomíná ani na milovníky okrasných trav: proso prutnaté (Panicum virgatum ‚Shenandoah‘) upoutá pozornost nejen karmínově načervenalými listy, ale i krásně lehkou strukturou, díky níž se roztančí při každém vánku. Ještě v předjaří také vykvetou sněženky (Galanthus nivalis) i svítivě žluté talovíny (Eranthis hyemalis).

bergénie srdčitá, foto Shutterstock

kalina bodnantská, foto Shutterstock

Údržba během roku

Každá okrasná zahrada si zaslouží, abychom jí věnovali péči, zde nicméně velkou část práce odvede kamenná drť, použitá k zamulčování celé výsadby. Odpadne tak velká část pletí a majitelé také ušetří vodu při zálivce. Odumřelou hmotu trvalek mohou ve výsadbě ponechat až do jara, což považujeme za důležité hlavně u třapatky s dekorativními semeníky a okrasných trav. Právě tyto rostliny totiž vytvoří netradiční prvky pro zimní podívanou. Aby se udrželo pestré zbarvení svíd, každé jaro bude nutné zcela odstranit víceleté výhony – barvu si totiž uchovávají jen mladé (tedy maximálně dvouleté) pruty. Kaliny, azalky a šácholan řez téměř nepotřebují, vyplatí se ale poctivě dohlížet na jejich zdravotní stav. V průběhu května a června by majitelé měli provést tvarovací řez u zimostrázů – díky pomalému růstu jeden zásah ročně bohatě postačí. Každé jaro by si výsadba zasloužila „přikrmit” pomalu rozpustným hnojivem – ovšem pozor, u azalek vysazených do rašeliny se nesmí použít hnojivo s vyšším obsahem vápníku.

kresba: Lucie Peukertová

V hlavní roli příjemná vůně

Prostor u vstupu na zahradu přímo vybízí k založení jakékoliv okrasné výsadby. Zvláštní punc lákavosti mu dodáme, když nepřinese požitek pouze na pohled, ale i v podobě příjemné květinové vůně. V tomto případě představují jasnou volbu aromatické rostliny – třeba různé skupiny růží (Rosa), které majitelům vylepší návraty domů či na chalupu. Výborně se zde osvědčí například keřové i popínavé růže ze skupiny Kordes, která představuje sortiment neskutečně odolných odrůd. S růžemi si pak velmi dobře „rozumí” levandule lékařská, která dokáže vykvést klidně i dvakrát. Druhé kvetení ovšem přichází jen v případě, že se včas (přibližně v srpnu) odstraní první odkvetlé květy. Z keřů se tu zde může „na uvítanou” příjemně rozvonět pustoryl věncový (Philadelphus coronarius). O další rostlinnou aromaterapii se postará trochu stěhovavá agastache (Agastache ‚Blue Fortune‘), která funguje spíš jako letnička, spolehlivě se ale vysévá, takže o ni v záhonech jen tak nepřijdete.