Vypěstuje si doma vlastní bylinky

Bylinky se pěstují již tisíce let zejména pro chuť a léčivé účinky, nicméně si zaslouží uznání i jako významný estetický prvek – ať už v interiéru, či v zahradě. Výhodou je, že jsou přizpůsobivé a daří se jim i u méně zdatných zahradníků a zahradnic.

Bylinky lze pěstovat hned několika způsoby, podmínkou však je slunné místo. Většina totiž vyžaduje dostatek slunečních paprsků, bylinky dokonce dobře snáší přímé slunce. Proto se vyvarujte stinných koutů zahrady, například pod keři, nebo oken orientovaných na sever. Můžete je pěstovat v samostatně vyčleněné bylinkářské sekci nebo mezi ostatními květinami – jejich listy vytvářejí kontrast chladnějších tónů mezi jasnými barvami květů. Nepotřebujete zvlášť bohatou půdu nebo substrát – stačí, když je přiměřeně výživný a dostatečně propustný.

Foto: Thinkstock 

Jak začít

Než rostlinku vysadíte, podívejte se do odborné literatury, abyste přesně věděli, jaké jsou její nároky. Poté už můžete připravit první výsadbu. Existují dvě cesty: složitější variantou je vypěstování vlastních sazenic ze semínek. Pokud si chcete práci ulehčit, semínka nemusíte vysévat, ale můžete koupit předpěstované sazeničky, určené k vysázení do substrátu, v zahradnictvích nebo na specializovaných trzích. Zvolíte-li obtížnější způsob, musíte nejprve dát substrát pro výsevy do připravených nádob tak, aby mezi povrchem zeminy a okrajem nádoby zůstal volný prostor zhruba 2 cm. Na povrch zeminy rovnoměrně rozmístěte semena a opatrně je zahrňte. Budoucí rostlinky je nezbytné vysévat řídce, to proto, aby měly dostatek místa a nevytahovaly se za světlem. Například smícháním jemných semen s trochou písku zajistíte, že nebudou vyseta moc blízko sebe. Poté už stačí čerstvě zasazená semínka pokropit vodou a přikrýt tabulkou skla nebo průhlednou fólií. Tento improvizovaný skleník, který umístíte na parapet, odstraňte v okamžiku, kdy se objeví klíčící lístky. I nadále ale nezapomeňte u rostlinek pravidelně udržovat vlhkost.

Foto: Thinkstock

Pěstujeme doma

Až rostlinky nasadí první lístky a více vyrostou, opatrně je přesaďte. Vysaďte je do květináčů a umístěte je na parapet či terasu, případně do okenních truhlíků nebo závěsných nádob. Péče o bylinkovou zahrádku plnou vůní je nenáročná, vedle světla je nejdůležitější dostatečná závlaha. Rostliny je nejlepší zalévat ráno nebo večer. Zalévejte spíše méně a častěji než jednou týdně. V květináči by měl být dostatečný počet drenážních otvorů, aby přebytečná voda mohla rychle odtékat. Klíčící semena, která ještě nemají kořínek, je vhodné zavlažovat jemnou vodní mlhou pomocí rozprašovače. Pokud budete mít bylinky na vnitřním parapetu, nezapomeňte vzít v potaz radiátor, jehož teplo způsobuje rychlejší vysychání zeminy. Ideální je teplota mezi 15–20 °C. Bylinkám nesvědčí kolísání teplot a průvan, proto na ně například neotevírejte okno.

Tip: Pamatujte na to, že bylinky lépe rostou, když se pravidelně seřezávají. Průběžně sklízejte zhruba 10 % nadzemní části, to proto, aby rostlina neutrpěla šok. Rostlinky nepřihnojujte. Pokud z byliny nebudete používat květ nebo semena, odkvetlý květ odstraňte, aby se rostlinka zbytečně nevysilovala zráním do semen.

Když rostlinky nasadí první lístky a více vyrostou, je čas je přesadit. Foto: Thinkstock

Pěstujeme venku

Na venkovní záhony umísťujte rostliny raději až po květnových zmrzlých. Pokud chcete bylinkový záhon nejen pro potěchu chuťových buněk, ale i oka, rozvrhněte pečlivě umístění jednotlivých druhů. Než bylinky vysázíte, je dobré nakreslit si jednoduchý plánek, který vám lépe pomůže představit si, jak bude budoucí záhonek vypadat. Ideální je kombinovat barvy a tvary tak, aby vznikly zajímavé kontrasty. Pamatujte, že byliny vyššího vzrůstu (kopr nebo fenykl) by měly být umístěné v zadní části záhonu, drobnější (majoránku, petržel, tymián) vysaďte spíše v popředí.

Snadný přístup

Jednotlivé bylinky by také měly být v dobrém dosahu, protože záhon nebudete sklízet najednou. Přístup si můžete usnadnit například tak, že do záhonu umístíte nášlapné kameny, protknete ho cestičkami nebo použijete šachovnicovou strukturu záhonu. Praktické jsou pro pěstování bylinek také vyvýšené záhony v dřevěných konstrukcích či starých sudech nebo podezděné terásky. Tak budete mít dobrý přístup ke všem výpěstkům.

Foto: Thinkstock

Abeceda bylinek

Bazalka pravá (Ocimum basilicum) – polootužilá letnička, která se v březnu vysévá pod sklo a koncem května vysazuje na slunné místo.
Dobromysl obecná (Origanum vulgare) – odolná vytrvalá bylina podobná majoránce, botanicky identická se středozemním oreganem. Chuťově se však liší.
Fenykl obecný (Foeniculum vulgare) – vytrvalá bylina, která má ráda teplá, slunná místa. Pokud nechcete semena, vyštípejte květy.
Libeček lékařský (Levisticum officinale) – odolná vytrvalá bylina podobná celeru. Nejlépe roste na slunci nebo v polostínu.
Kopr vonný (Anethum graveolens) – otužilá jednoletá rostlina. Semena lze vysévat rovnou do půdy, a to v dubnu na slunné místo. Nať trhejte podle potřeby.
Koriandr setý (Coriandrum sativum) – choulostivá letnička. Vysévejte ji začátkem léta na výsluní, stříhejte mladé listy.
Křen selský (Armoracia rusticana) – odolná, rychle se šířící trvalka, roste mnoho let. Daří se jí v bohatší půdě, kořeny se sklízejí na podzim a v zimě.
Majoránka zahradní (Origanum majorana) – vytrvalá bylina, které se daří na přímém slunci. Její listy mají charakteristickou štiplavou chuť a vůni.
Máta (Mentha) – všechny kultivary této trvalky prospívají v chladné, zastíněné půdě nebo nevlhké půdě na slunci. Přes zimu ztrácejí většinu listů.
Meduňka lékařská (Melissa officinalis) – trvalka, které se daří v provzdušněné půdě v polostínu. Je nutné ji pravidelně stříhat.
Pažitka (Allium schoenoprasum) – vytrvalá bylina, která dobře roste na slunci i v polostínu, od března do října poskytuje bohaté množství zelených stébel.
Petržel kadeřavá (Petroselinum crispum) – dvouletka, která má ráda chudší a částečně zastíněnou půdu nebo bohatou půdu na slunci. Pro výsev je vhodný začátek jara.
Rozmarýna lékařská (Rosmarinus officinalis) – stálezelený keř, kterému se daří na výsluní. Musí přezimovat při teplotě 7–12 °C. Olistěné výhony stříhejte po celý rok.
Saturejka (Satureja hortensis, S. montana) – S. hortensis je letnička, sama vysemeňuje. S. montana je otužilá trvalka. Mají rády lehkou půdu a slunnou polohu.
Šalvěj lékařská (Salvia officinalis) – otužilý stálezelený polokeř, který dává přednost slunným, suchým podmínkám.
Tymián obecný (Thymus vulgaris) – nízký otužilý polokeř rozmanitých tvarů a vůní. Vyžaduje slunce a teplo. 

Text: Dominika Záveská
Odborná spolupráce: Gardena
Foto: Thinkstock, 
Zdroj: časopis HOME, JAGA MEDIA, s.r.o.