Vytvořte si přírodní zahradu

Není důležité, jak velký pozemek máte k dispozici. I na malé ploše můžete vytvořit stabilní, pěknou, pestrou, zajímavou a úrodnou přírodní zahradu. V předcházejícím článku jsme si představili základní principy. Nyní se blíže podíváme na praxi.

Permakultura doporučuje celý rok pozorovat pozemek s papírem a tužkou v ruce a všechno si zaznamenávat do tzv. mapy pozemku. Je dobré sledovat změny v průběhu jednotlivých ročních období; sklon terénu a polohu pozemku oproti slunci, směr větrů, půdní vlhkost, kde a jaké druhy divokých rostlin rostou, jaká je konfigurace terénu, jak daleko je od pozemku les, řeka nebo vodní plocha, jací živočichové se na pozemku vyskytují… Všímejte si, kde na jaře nejrychleji roztaje sníh, kde se drží voda, kde jsou nejsilnější poryvy větrů, které části jsou slunečné a které zastíněné, jaký druh a kvalita půdy je na pozemku… A nakonec musíte vzít v úvahu i člověkem vytvořené prvky, které ovlivní výsledný design (ploty, elektrická vedení, budovy, cesty a podobně). Všechny tyto faktory vám ukážou, jaká je přirozená podstata sledovaného území. Proti přírodě se totiž nevyplatí jít, protože věci přestanou fungovat.
Je-li část pozemku zamokřená, nemusíte se snažit ji za každou cenu vysušit. Vytvořte si na tomto místě jezírko. Ušetříte si tak čas a námahu. Pokud máte svažitý terén, využijte ho na ovocný sad (severní svah) nebo vinici (jižní svah).
Většina z vás samozřejmě nemá tolik času, aby každý den po celý rok pozorovala svůj pozemek. Bez pozorování to ale bohužel nejde. Organickou součástí této fáze plánování by měla být tvorba mapy pozemku, do níž postupně zakreslujete všechny zjištěné faktory – zdroje pozemku a jednotlivé tzv. struktury. Tato mapa slouží jako základní pomůcka pro další činnosti spojené se samotným vzhledem pozemku.

foto: Sosna

A co dál?

Kromě výše uvedených základních principů je ještě několik jednoduchých praktických zásad používaných v permakultuře.

Trvalé porosty

Snažte se vysázet společenství trvalek nebo rostlinek, jež se samy vysemenily, které vám zajistí, že plocha bude žít svým vlastním životem, bez vašich výraznějších zásahů. Mateřídouška, tymián, dobromysl, řebříček a další druhy žijí v harmonii společně se živočichy, aniž by se o ně někdo staral. Takové společenství si můžete vytvořit i na svém pozemku, stačí k tomu pár čtverečních metrů. Vhodnou kombinací trvalek a přikrytím půdy mulčem neboli nastýlkou, například z posekané trávy, můžete na ekoploše dosáhnout toho, že potřebná údržba pozemku bude minimální.
Pro prostorově omezenou plochu je jedním z nejvhodnějších způsobů designu využití tzv. bylinné spirály, která je založena na využití jednoho ze základních přírodních vzorů – spirály. Spirála je vyjádřením stoupající nebo klesající energie, obsahuje slunečné i zastíněné, suché i vlhké části a vytváří různá mikroklimata, případně i niky pro různé druhy rostlin s odlišnými nároky na vlhko a světlo. Na malé ploše tak můžete pěstovat a pozorovat stínomilné, světlomilné, suchomilné, vlhkomilné i vodní rostliny.

foto: Sosna

Co by v přírodní zahradě nemělo chybět?

Přírodní jezírko
Jezírko láká na zahradu obojživelníky (především žáby) a umožňuje jim přirozeně se rozmnožovat. Slouží jako prostor pro život vážkám, šídlům, komárům, vodnímu hmyzu, slimákům.

Záhony pro léčivé rostliny, například v podobě bylinkové spirály
Je to malá ekoplocha v podobě vyvýšené spirály, vysazená rostlinami s různými nároky na prostředí a pěstování. Využitím trojrozměrného prostoru získáte větší plochu pro pěstování léčivých rostlin, bylin a koření.

Vyvýšené teplé záhony v podobě klíčových dírek
Je to speciální typ vyvýšených záhonů ve tvaru klíčové dírky. Na tyto záhony nevstupujte, abyste nepošlapali půdu. Vyvýšený záhon je na rozdíl od obyčejné plochy zamulčovaný – je proto teplejší a déle zadržuje vláhu.

Lesní zahrada
Čerstvé zdravé ovoce všeho druhu má být v každé zahradě. Voňavé, šťavnaté, plné chuti. Ovocné stromy a keře poskytují své plody po celý rok nejen lidem, ale i zvířatům.

Divočina
Nezapomeňte na to, že alespoň maličkou část zahrady byste měli nechat pro zvířata či divoké rostliny. Je to prostor, kde si rozmanití živočichové najdou místo pro rozmnožování, potravu, úkryt, místo, do kterého byste neměli zasahovat, nebo jen v minimální míře. Většinou je to prostor na okraji zahrady, u plotu, kde jsou popínavé rostliny, živý plot, křoví, trouchnivějící dřevo, hromada kamení…

Kompostoviště
Jeho založením zpracujete biologický odpad z domácnosti a ze zahrady a zároveň si vytvoříte zásobárnu organického hnojiv

foto: Sosna

Kombinace prostředí

Díky kombinaci vodní a suché plochy můžete pozorovat jejich vzájemný vliv, přechody mezi systémy a rozdíly mezi nimi. Je to důležité i pro to, že hraniční oblasti (oblasti styku suché a vodní plochy) jsou nejpestřejšími a nejproduktivnějšími ekosystémy.

Vodní plochy

Na ekologicky stabilním území by vodní plochy měly tvořit minimálně 10 % z celkové plochy. Malé vodní plochy mají mnoho funkcí:
• zlepšují mikroklima,
• vytvářejí prostředí pro vodní rostliny a živočichy,
• lákají žáby, které jsou přirozenými predátory škůdců (slimáků a hmyzu),
• zachytávají prach,
• slouží jako napajedlo pro zpěvné ptactvo,
• fungují jako akumulátor tepla,
• zkrášlují prostředí.

Přírodní jezírko (foto: Sosna) 

Aleopatie

Na malé ploše můžete vysadit pohromadě rostliny, které se vzájemně podporují v růstu a chrání před škůdci. Z tohoto pohledu škůdce odpuzuje například většina aromatických bylin.

Biotopy

Jezírko a citlivě spravovaná suchá ekoplocha (což jsou různé typy biotopů) se za krátkou dobu stávají domovem živočichů (vážek, žab, motýlů, ještěrek atd.), kteří mají v tomto ekosystému své místo a význam.

Užitečné rostliny

Většina rostlinných druhů pěstovaných na ekoploše vám může přinášet dlouholetý užitek. Můžete je jíst (čerstvá bazalka pravá, řeřicha setá nebo ňaťová petržel zahradní), použít jako lék (šalvěj lékařská, mateřídouška), jako koření (dobromysl obecná, tymián obecný, saturejka zahradní) nebo poslouží jako okrasné (například skalničky) či aromatické rostliny (levandule úzkolistá, maří list).

Estetika

Všechno, co člověk dělá, by mělo být nejen funkční, ale i estetické a mělo by být vedeno nějakým vyšším principem, hodnotou, která nás přesahuje. Ekoplocha lidem umožní vnímat nejen detaily rostlin a živočichů, ale i jejich vzájemnou harmonii. Mohou tu pozorovat přírodní vzory, kombinace tvarů a barev.

Recyklace

Při stavbě ekoplochy se snažte využít nejrůznější druhotné suroviny – stavební suť k navršení základu spirály, starou pneumatiku a fólii pro jezírko. Ideální je umístit v blízkosti ekoplochy malé kompostoviště, které vám odpad z kuchyně, papíry, listí a podobný bioodpad přemění v kompost využitelný ke zlepšení úrodnosti půdy. Zkrášlit ekoplochu lze jakýmkoli přírodním materiálem – starým pařezem, samorostem, skalami. Drcená kůra nebo posekaná tráva poslouží k pokrytí (mulčování) pozemku jako ochrana před zaplevelením a vysušením.

Bylinná spirála v plném květu (foto: Sosna)

Několik uklidňujících informací pro ty, kteří mají z jezírka obavy

• Voda a život se v jezírku ustálí v průběhu jednoho roku. Než se zasazené rostliny pořádně rozmnoží, budete v něm mít samozřejmě i řasy. Jakmile se ale rostliny stabilizují (rákos, orobinec, okřehek, leknín…), pokryjí část hladiny, takže se voda nebude tak přehřívat a začne se čistit. Tomu napomohou i slimáci, kteří se živí řasami z kamenů a stěn jezírka.
• Voda v jezírku nevyschne. Vždy se doplňuje dešťovou vodou, a pokud je hladina částečně zastíněna lekníny a dalšími rostlinami, je vypařování vody pomalé a k doplnění stačí obyčejný déšť.
• Voda v jezírku v zimě nezamrzne. Jestliže je hluboké přibližně 60 až 80 cm, hladina zůstane zamrzlá, ale spodní vrstva nezamrzá a přezimují v ní všichni živočichové jezírka.
• Voda se čiští přirozenou cestou kořeny rostlin a živočichy, proto nezapáchá. Občas je samozřejmě nutné jezírko vyčistit od spadaného listí, odebrat přemnožené rostliny a odstranit kaly a bahno, které se pomalu vytváří na dně.
• Komáři se v jezírku nepřemnoží a nebudou vám znepříjemňovat život. Zabrání jim v tom nastolení přirozené rovnováhy živočichů (ježci, vážky, draví brouci, žáby), kteří se živí komáry a jejich larvami.

Žádná chemie

Při výstavbě a údržbě přírodních zahrad samozřejmě nepoužívejte žádné jedy a chemikálie. Umělá hnojiva a různé chemické přípravky by vám vyhubily většinu živočichů a zbytky chemikálií by se dostaly do vašeho těla (při požívání bylin apod.).

foto: Sosna

Úkryty pro živočichy

Vstoupíte-li do přírodní zahrady, nepřivítá vás ticho jednotvárného, vždy posekaného trávníku. Přivítají vás zvuky, které představují rozmanitost života. Přirozenou součástí zdravé přírodní zahrady jsou živočichové. Jak je ale přilákat do vaší zahrady? V prvé řadě nepoužívejte pesticidy, herbicidy, jedy a postřiky. Abyste pro ně připravili co nejvhodnější podmínky, můžete využít některé z těchto možností:
• umístěte na zahradě skalku, kamennou zídku, na níž se mohou vyhřívat ještěrky,
• někde v okolí umístěte kupku roští, které poslouží jako úkryt ježkovi a ještěrkám,
• kus ztrouchnivělého dřeva přiláká hmyz (lumčíky, divoké včely),
• jezírko přiláká obojživelníky, vodní slimáky, hmyz a ptactvo,
• trubičky menšího průměru (1 cm) zapíchnuté do země mohou osídlit čmeláci,
• zídka z jílu (nepálených cihel), přikrytá stříškou naláká hmyz, který hnízdí ve sprašových stěnách (divoké včely, jízlivky a kutilky),
• na stromy můžete zavěsit pár ptačích budek, zejména pro sýkorky, brhlíky a datly.

Design zahrady tvoří i rozmístění a vzájemné funkční propojení všech vámi vytvořených prvků – struktur, které na svém pozemku chcete mít. Sem patří staré i nové budovy, skleník, cesty, terénní úpravy, umělé vodní plochy, příkopy pro odvádění vody, zeleninové zahrady, ovocné sady, kompostoviště, pro zachytávání dešťové vody, ale i umělecké a estetické výtvory (kamenné nebo dřevěné sochy, mandaly, mozaiky, místo pro posezení s přáteli a jiné).

foto: Sosna

Jednoduché rady pro přírodní zahrady

• Sázet i medonosné rostliny. 
• Na vhodném místě ponechat staré dřevo, ve kterém se mohou rozmnožovat larvy brouků, hmyzu a podobně.
• Po prořezání stromů vyčlenit místo, kam část větví odložíme a vytvoříme hromadu – roští, kde najdou úkryt ježci a další živočišné druhy.
• Některé ze starých stromů ponechat, případně ponechat alespoň pařezy a kusy dřeva, v přírodě staré stromy také nikdo neseká, nerozřezává, neštípá… Mrtvý strom slouží jako úkryt a potrava pro obrovské množství živočichů. Máte-li tu možnost, nechte si ho na zahradě.
• Neposekat úplně všechno, nechat kvést část zahrady, trávníku, chodníků, bude sloužit jako lákadlo pro hmyz.
• Pokud ponecháte v zahradě některé rostliny na semeno a všechny je neposbíráte, budou semínka i v zimě sloužit jako přirozená zásobárna potravy pro ptáky.
• Nesekejte trávu před zimou. Polehlá tráva přikrytá sněhem je vynikajícím útočištěm pro hmyz, pavouky a jiné druhy.
• Vybudujte si alespoň malé jezírko, ideální poměr vody a pozemku je 1 : 10.
• V každé přírodní zahradě si najde místo suchá kamenná zídka nebo alespoň hromada kamení.
• Při sběru ovoce nechte trochu i ptákům přímo na stromech nebo ovoce nechte spadané na zemi.

Praktické příklady pro přírodní zahrady

Základními principy při navrhování struktur je maximální využití energie pozemku. Rozumné je využít dešťovou vodu a používat ji k zalévání nebo jako užitkovou vodu.
Máte-li doma kamna na dřevo, můžete v nich spalovat odpadní dřevo z vlastní zahrady. Biologický odpad (včetně odpadu z kompostovací toalety) využijete k vytvoření kompostu. Na členité svahy vysaďte ovocné stromy a keře, které zabrání erozi půdy a zadrží vláhu, do zastíněných částí sadu zase stínomilné „lesní“ rostliny. Jde o aplikaci základního zákona přírody, spočívajícího v co nejpomalejším a nejefektivnějším koloběhu živin a energie.

foto: Sosna

Přírodní vzory podporují tok energie

Do přírodní zahrady určitě patří přírodní vzory. Jsou „prajazykem“ přírody, který se opakuje na všech úrovních živé i neživé přírody. Mezi základní přírodní vzory patří například vlnovka, dendritický (stromový) vzor, spirála, bumerangový, proudový, turbulentní, ledvinový vzor, hvězdice a jiné.
Tyto vzory se používaly od nejstarších dob lidské civilizace při výstavbách domů a chrámů (šindelová nebo tašková střecha podle vzoru šišky), uspořádání měst (ulic, uliček) podle stromové struktury, točitá schodiště podle ulit hlemýžďů a podobně. Stejně se používaly tyto vzory i při vytváření okrasných parků (zámecké parky, tzv. zenové zahrady) a tradiční kulturní krajiny s mozaikovitou strukturou.

Příklady propojení jednotlivých struktur do funkčního systému
Zkombinujete-li skleník s obytným domem, může vám skleník v chladnějších obdobích dům přitápět. Pokud necháte dům obrůst ze severní strany břečťanem, tato vždyzelená rostlina vám v zimě poslouží jako tepelná izolace. Samotné zmapování pozemku a jeho zdrojů však nestačí. Nestačí si jen promyslet, kam a jaké rostliny vysadíte, ale i jaké budou mezi nimi vzájemné vztahy a jaké souvislosti budou mezi umělými strukturami zahrady.

foto: thinkstock.cz

Ideální přírodní jezírko

V přírodní zahradě je dobré mít jezírko. Vzhledem k tomu, že je voda důležitou součástí přírodní zahrady, věnujte jí větší prostor.
Nenechávejte odtéct srážkovou vodu z pozemku, aniž byste ji využili, v období sucha ji můžete použít k zalévání místo vody chlorované. Vodu lze zachytávat do sudů nebo nádrží, abyste měli zásobu na horší časy z místních zdrojů, nebo i do zahradního jezírka, což je ideální způsob spojující v sobě estetický i ekologický prvek. Na vlhká místa zasaďte vlhkomilné rostliny (máta, topinambury, celer), na zastíněné plochy jsou vhodné lesní druhy (rybíz, angrešt, medvědí česnek, udatna lesní, česnáček).

Vizitka
Najdete v České republice:
Lipka – školské zařízení pro environmentální vzdělávání
Lipová 20, Brno, tel.:+420 543 420 822, +420 737 274 242
www.lipka.cz, Lipka-pracoviště-Kamenna (facebook)

Lipka je jednou z největších a nejstarších organizací v České republice, které se věnují environmentální výchově a vzdělávání dětí i dospělých. Na všech jejích pracovištích probíhají ve všední dny výukové programy pro školy a v odpoledních hodinách kroužky pro děti i dospělé. Mezi činnosti Lipky patří také vzdělávání pedagogů, ekologické poradenství a osvětové akce pro širokou veřejnost.
Navštivte některé z pěti pracovišť Lipky – Kamennou na Starém Brně, Lipovou v Pisárkách, Rozmarýnek v Jundrově, Jezírko mezi Soběšicemi a Útěchovem nebo Rychtu v Krásensku na Drahanské vrchovině – a zúčastněte se některé z mnoha akcí pro veřejnost. První tři mají certifikované ukázkové přírodní zahrady a na Kamenné je poradna pro přírodní zahradu.

foto: Sosna

Najdete na Slovensku:
Ekocentrum SOSNA
tel.:+421 55 62 51 903,
+421 904 951 139
www.sosna.sk
ekocentrum.sosna (facebook)

text: Silvia Szabóová, Štefan Szabó
foto: Sosna, thinkstock.cz
zdroj: Vše o ekodomě a ekobydlení, JAGA GROUP, s.r.o.