Zahradní škůdci na ovocných stromech a jak s nimi bojovat

Foto Jan Kopřiva

SKLOVITOST JABLEK

Sklovitost jablek se nejčastěji objevuje v období dozrávání, zralosti a především v době skladování. Na průřezu plodů je dužnina průhledná. Postižení může zasáhnout celý plod. Sklovitost se většinou šíří od jádřince. Může však být i pod slupkou, která je nad postiženými místy nenápadně odlišně zbarvena. Sklovitost vzniká v důsledku proniknutí vody do mezibuněčných prostorů. K tomuto poškození dochází především při rychlém nárůstu plodů v důsledku vydatných dešťů po období sucha. Riziko poškození zvyšuje nadměrné hnojení dusíkem.

Foto Jan Kopřiva

OBALEČ JABLEČNÝ

Plod bývá napaden pouze jednou housenkou. Vstupní otvor do plodu je vyplněn suchým trusem housenky. Malé plody napadené housenkami první jarní generace obaleče opadávají. Plody napadené druhou generací v létě dozrávají. Chodba způsobená žírem housenky směřuje k jádřinci. Někdy bývají poškozena i semena. Jablka a hrušky napadené obalečem jablečným bývají druhotně velmi často napadány monilií. Obaleč jablečný je jedním z nejvýznamnějších škůdců jabloní. Škodlivost u hrušní je menší. Škodlivost výrazně zvyšuje druhotné napadení moniliozou, která se dále šíří při uskladnění plodů. Na zahrádkách je efektivní i vychytávání housenek lapacími pásy a jejich následná likvidace. Při nálezu 2 a více vajíček na 100 náhodně zvolených plodech a přiléhajících listech se doporučuje ošetření insekticidem.

Foto Jan Kopřiva

ROZTOČI NA ŠVESTCE

Na listových čepelích se objevují drobné výrůstky, připomínající malinké bradavičky. Pletivo tímto způsobem deformují hálčivci Phytoptus similis. Uvnitř hálky by se našel asi 0,2 mm velký roztoč. Samičky na zimu zalézají do prasklinek v kůře stromu, pod šupiny pupenů apod. Od jara napadají listy, někdy však také květy a plody. Tento hálčivec má několik generací do roka. Jeho škodlivost je však nevýznamná, a proto se ochrana zpravidla nedělá. V případě nějakého mimořádného přemnožení se doporučuje použít přípravek proti roztočům (akaricid).

HOME tip
Mnohdy vám pomohou při problémech i přípravky Zato 50 WG, Horizon 250 EW nebo i Teldor 500 SC od Bayer Garden. S nimi se vám jistě podaří dosáhnout úrody, jakou si při péči o vaše ovocné stromy zasloužíte.

Foto Jan Kopřiva

STRUPOVITOST JABLONĚ

Strupovitost způsobuje houba Venturia inaequalis. Na listech jde o sazovité skvrny, které nekrotizují a listy opadávají. Opadávají i silněji napadené květy a mladé plůdky. Větší plody jsou typicky strupovité, deformují se a někdy i praskají. Pozdní infekce se mohou projevit i na naskladněných plodech. Hlavní období primární infekce je u jabloní od růžového poupěte do období 2 týdnů po odkvětu. U hrušní napadá choroba i letorosty, ve kterých může přezimovat. Ochrana spočívá v ošetření (min. 5krát) od začátku rašení stromů až po dorůstání plodů.

Foto Jan Kopřiva

HNĚDÉ PADLÍ ANGREŠTU

Hnědé padlí angreštu pochází z Ameriky. Angrešt (může napadnout i rybíz) potrápí v deštivých létech nebo tam, kde máme keře vysazené hustě nebo ve stínu. Také může keře postihnout, pokud jsme je přehnojili dusíkem. Mladé výhony odumírají, a protože se angrešt vytvářením stále nových vyčerpává, do zimy nastupuje v oslabené kondici, takže snáz podlehne zimním mrazům. Napadené plody se samozřejmě jíst nedají. Jako ochrana je nutné udržovat vzdušnou korunku a chemicky ošetřovat od začátku rašení přípravky proti padlí.

Foto Jan Kopřiva

HOŘKÁ PIHOVITOST JABLEK

Hořká pihovitost jablek je závada nejen estetická, ale i chuťová. Její příčinou je nedostatek vápníku. Díky tomu jí lze předcházet a také ji léčit. Před dozráním, nebo až při skladování, se na slupce objeví šedozeleně zbarvené, mírně propadlé skvrnky, které se často rozrůstají. Po rozkrojení jablka zjistíme, že dužnina je pod slupkou prorostlá hnědými, hořkými skvrnami velkými 3–5 mm. Proti této fyziologické poruše se dá bojovat preventivním ošetřováním vápennými přípravky postřikem v rozsahu minimálně pěti zásahů.

Foto Jan Kopřiva

MONILIOVÁ HNILOBA PECKOVIN

Slupka i dužnina plodů všech druhů peckovin měkne a hnědne. Napadené plody opadávají, nebo zůstávají mumifikované viset na stromech. U meruněk, višní a v menší míře i u třešní napadá tato houba i květy, listy a větvičky a je příčinou tzv. moniliového úžehu (spály).
Choroba přezimuje v napadených plodech a větévkách. Na jaře se z těchto míst šíří. Je nutné odstranění mumifikovaných plodů. Ošetření se provádí před sklizní, avšak je limitováno ochrannou lhůtou jednotlivých přípravků, která vždy musí být dodržena.

Text Jan Kopřiva
Foto autor, Thinkstock
Zdroj časopis HOME 7-8/2015, JAGA MEDIA, s.r.o.