9 tváří povrchu stěny

Stěny nemusíte pojmout monotematicky. Kombinované úpravy jsou nyní žádaným trendem. Jednotlivé povrchy se mohou vzájemně zajímavě doplňovat, ale zároveň vyniknou jejich specifika.

1 Na beton hezké

Nudný, šedý, neatraktivní, studený? Omyl! Stále častěji se v interiéru nechávají betonové konstrukce budov přiznané. Dostupný je totiž tzv. pohledový architektonický beton, který díky speciálním příměsím splňuje vysoké technologické i estetické nároky. I když se to na první pohled nezdá, jeho povrch může být různorodý. Textura vzniká otiskem bednění nebo následným opracováním v měkkém či tvrdém stavu. Struktura náhodně vystupujících zrn kameniva či různých dutinek může být například výsledkem škrábání, řezání, vymývání, kartáčování. Do betonu na bázi bílého cementu se v procesu výroby mohou přidat barevné pigmenty, ale aktuálním trendem je hlavně původní šedá.

Šedý betonový povrch se v návrzích industriálně laděných interiérů vyskytuje velmi často. Je totiž možností, jak zachovat průmyslový charakter a poskytnout neutrální podklad zařízení v zářivých barvách. Práce s pohledovým betonem však vyžaduje precizní ujasnění požadavků již při návrhu. FOTO THINKSTOCK

2 Kamenná dvojčata

Také struktura kamene je jedním ze způsobů, jak dynamizovat moderní interiéry. Obklady z přírodního a umělého kamene jsou jako dvojčata − k nerozeznání. Mívají podobu různě velkých štípaných kousků, obkladových proužků nebo tenkých řemínků. Jelikož mohou být dost výrazné, při úpravě stěn se často kombinují s jinými materiály a formami. Moderní technologie umožňují vylepšit některé vlastnosti jejich dekorativních imitací. Na jejich výrobu se používá především celobarevný vibrobeton. Retardéry, které obsahuje, omezují vyplavování vápníku a brání vzniku nežádoucích výkvětů. V případě umělého kamene se rozšířilo i portfolio barev, ale jemné přirozené odstíny si své prvenství drží stále. Z praktického hlediska není žádným překvapením, že kamenný obklad se často vyskytuje v oblasti krbu a komínu. Designové a technologické trendy však tyto hranice stále výrazněji posouvají a je jen na kreativitě majitelů a architektů, jak toho využijí.

Obklad z umělého kamene s dekorem zvrásněné skály s hnědavým melírem od Vaspo Stone. FOTO VASPO

3 Stírání nerovností, natírání barev

Dříve, než se pustíte do nanášení povrchové úpravy na stěnu, měli byste si posvítit na podklad. Přímo na konstrukce se obvykle nanáší silnovrstvá vápenocementová jádrová omítka ve vrstvách silných 1,5 až 2 cm. Tenkovrstvé omítky a stěrky (tloušťka vrstvy několik mm v závislosti na druhu) se používají buď na dokonale rovný podklad (ideální jsou montované stěny), nebo jako závěrečná vrstva při omítání. Odstraňují nerovnosti a prasklinky, které by pod malířskými nátěry nevypadaly dobře. Stěrky mají většinou sádrový základ, dostupné jsou však i druhy na bázi umělých pryskyřic. Upravovaná plocha by měla být suchá, čistá, vyzrálá a zbavená všech nesoudržných vrstev. Při nanášení je výborným pomocníkem nerezové hladítko. Po24hodinovém vyschnutí a vyzrání se na sněhobílou stěrku bez problémů aplikuje malířský nátěr v různě sytém odstínu nebo jiná úprava.

Na stěny byl použit nátěr Remal Color, nerovnosti podkladu lze před jeho nanesením vyrovnat Remal stěrkou v 1 až 2 vrstvách s tloušťkou od 1,5 do 2 mm. FOTO BAL SLOVAKIA

4 Nesmrtelná bílá a její pestří příbuzní

Malířský nátěr je snad nejpoužívanější úpravou povrchu stěn, i když ostatní možnosti mu už šlapou na paty. Při výběru je potřeba zvážit, jaký estetický výsledek očekáváte, jaké užitkové vlastnosti požadujete, a posoudit i otěruvzdornost, krycí schopnost a paropropustnost. Nasákavost podkladu pomůže sjednotit penetrace. Nátěry mohou mít různý základ, při výběru má rozhodující slovo samozřejmě účel. Příliš vlhké prostředí například nedělá dobře akrylátovým barvám. V kuchyni či v dětském pokoji jsou efektivní i omyvatelné varianty. Bílá je dlouhodobý top. Přimísením tónovacích barev si vytvoříte odstín podle svého gusta, spektrum je téměř neomezené. Pro méně odvážné jsou tu produkty natónované z výroby a kolorovací centra.

Bílá opticky zvětšuje, rozzáří, je vhodným podkladem pro různé typy zařízení. Můžete si vybrat z různého jasu, povrch může mít různou intenzitu lesku nebo může být matný. FOTO THINKSTOCK

5 Oblečené do tapet

Stěnám můžete dopřát i make-up v podobě tapet. V nabídce jsou například vliesové (z impregnovaného vlákninového materiálu), vinylové i textilní. U nás jsou však nejtradičnějším typem stále jedno- nebo dvouvrstvé papírové tapety. Při aplikaci je důležité, aby byl podklad zbavený starých tapet a nátěrů, suchý a hladký. Pokud tapety při aplikaci mění svůj rozměr (papírová báze), lepidlo se nejčastěji nanáší na jejich zadní stranu a nechá se mírně vsáknout, případně se tapeta jinak opatrně zvlhčí. Tapety, které rozměr nemění, přikládáme v pásech na stěnu natřenou lepidlem (například vliesové a vinylové). Mohou se vzájemně překrývat nebo lepit na sraz, také v závislosti na rozměrových změnách. Na místě je asi 10% rezerva materiálu. Přesné podmínky aplikace by měl uvést výrobce.

Vybrat si z velkého množství tapetových vzorů nemusí být vždy snadné. Je dobré myslet na to, že u svislého vzoru místnost většinou vypadá vyšší, u vodorovného spíše naopak a že drobné světlejší ornamenty prostor rozšiřují, velké tmavé zase zužují. FOTO HARLEQUIN

6 Stěny s třetím rozměrem

Současný design a nároky uživatelů dávají interiérové úpravě stěn stále nové rozměry. Dekorační bambusové panely svůj rozměr navíc získaly díky tomu, že jejich struktura mírně vystupuje do prostoru. Proto se označují i jako 3D board. Jsou ze směsi vláknitých částí bambusu a cukrové třtiny. O pevnost tohoto u nás ještě ne zcela tradičního materiálu se není třeba obávat, panely je velmi těžké stlačit nebo vytlačit. Jelikož byly vyrobeny speciálně na úpravu interiérů v základním vyhotovení, nejsou nepromokavé ani nehořlavé, ale dají se vyrobit i varianty, o nichž to neplatí. V takovém případě prvek dostane povrch z PVC nebo nehořlavou povrchovou úpravu na úrovni B1. Aplikace je poměrně jednoduchá. Jednotlivé nařezané části se lepí na stěnu tak, aby vytvořily požadovaný vzor. Jsou přirozeně bílé, takže se na závěr stříkají základní barvou a krycí barvou.

Obklad 3D s dekorem brandy v přirozeném světlém odstínu. FOTO 3DBOARD.SK

7 Hřejivé dřevo

Z interiéru ho nevyhnaly žádné trendy. Důvodem je jeho přirozená kvalita, vzhled, ale i pocit tepla, který do místnosti dokáže přinést. Dřevěný obklad v různých podobách je zkrátka stále in. Pro zachování jeho kvality je důležité správné proudění vzduchu a odvod vlhkosti přes obvodové konstrukce stavby. Doporučuje se připevňovat ho na montážní rámy, aby vznikla mezera široká asi 20 – 30 mm. Interiér se nejčastěji obkládá smrkem, borovicí, modřínem, jedlí… Z exotičtějších dřevin je oblíbený například teak. Dřevo i při vnitřním použití potřebuje pravidelné ošetřování, aby se zvýšila jeho odolnost (impregnace), zvýraznila se jeho přirozená krása a struktura (lazury, oleje a vosky) nebo se upravila jeho barevnost či překryly vzhledové nedostatky (mořidla a krycí barvy).

Na povrchovou úpravu dřevěného obkladu můžete použít vodou ředitelný lak v matné, polomatné nebo lesklé variantě. Dejte přednost takovému, který je vhodný i na dětský nábytek a hračky (např. Aqualak od Colorlaku). FOTO DANO VESELSKÝ

8 Přiznat cihlu

Struktura přiznaného lícového zdiva přináší do prostoru specifickou venkovskou či industriální atmosféru, pravidelný rastr spár nedává nudě žádnou šanci. Vhodná cihlová zeď, kterou byste s radostí přiznali, však ne vždy bývá právě po ruce. Na takovéto situace jsou specialisty cihlové obkladové proužky. Strukturou a barevností věrně napodobí cihlu, ale můžete vybrat z několika odstínů. Lepí se přímo na stěnu lepicí maltou určenou na neomítané zdivo. Jako pojistka pevnosti spojení funguje očištění od prachu před aplikací. Estetický dojem stojí v tomto případě i na tloušťce spár. Ta je v podstatě věcí kreativity realizátora, ale nedoporučuje se méně než 10 mm. Autenticitu vazby zdiva na rozích, ostěních a parapetech zabezpečí doplňkové rohové proužky vyrobené právě na tento účel. Abyste se vyhnuli zbytečným barevným skokům, je materiál potřebné objednat najednou a při lepení využívat kusy z různých palet.

Náš tip: Zajímavý efekt může vzniknout i tehdy, když se lícové zdivo přímo natírá barvou. Cihly jsou však poróznější než omítka, proto jsou potřebné alespoň dvě vrstvy, více než čtyři však nenanášejte. Základní vrstvu vytvořte barvou vhodnou na cihlu. FOTO THINKSTOCK

9 Korek nejen v láhvi

Dalším přírodním ekologickým materiálem, který se může udomácnit na stěnách, je korek. Může se pochlubit množstvím dekorů a lakovaným povrchem. Nejčastěji je dostupný ve formě kotoučů nebo čtverců s tloušťkou několik milimetrů. Ke stěně ho připoutáte lepidlem. Sádrové a vápenocementové omítky je dobré ošetřit nátěrem na zlepšení přilnavosti. Jednotlivé části korkového obkladu se k sobě přikládají na sraz, tedy tak, aby se těsně dotýkaly hranami. Na závěr je potřebné uhladit je válečkem. Pokud teplota prostředí klesne pod 18 °C, je lepší s aplikací počkat.

Korek má antistatické a antialergické vlastnosti. Výborně tepelně a zvukově izoluje a zároveň dobře „dýchá“. FOTO WWW.CORKVENEER.COM

TEXT ZUZANA KUBALOVÁ
FOTO ARCHIV FIREM, DANO VESELSKÝ,THINSTOCK
REDAKČNÍ ÚPRAVA DOMINIKA ZÁVESKÁ