Dejte dětem prostor pro hru i učení
Dětský pokoj můžeme s trochou nadsázky označit jako „byt v bytě“. Zatímco my dospělí si vyčleňujeme samostatné místnosti ke spaní, přijímání návštěvníků i práci, dítě má obvykle pro všechny činnosti jen svůj pokoj. V něm […]
Dětský pokoj můžeme s trochou nadsázky označit jako „byt v bytě“. Zatímco my dospělí si vyčleňujeme samostatné místnosti ke spaní, přijímání návštěvníků i práci, dítě má obvykle pro všechny činnosti jen svůj pokoj. V něm si hraje, učí se, komunikuje se svými kamarády, ale i spí, sní a ukrývá své poklady. Má v něm své šatstvo i hračky, které v pozdějším věku nahradí počítače, elektronika a sportovní náčiní. Dětský pokoj se mění s věkem obyvatel, a tak by měl být prostorný a mělo by v něm být dost místa a pohodlí pro hry i studium.
Čerstvě narozený potomek zabere se svou postýlkou a přebalovacím pultem jen kout pokoje, musíme však počítat s častým uspokojováním jeho hygienických potřeb. Místo ke koupání a přebalování by mělo být v teplé místnosti bez průvanu, kouře a jiných zplodin. Není také lhostejné, kde se v rámci obytného prostoru bude pokojíček pro miminko nacházet. Dětský pokoj těch nejmenších je vhodné umístit v těsném sousedství ložnice, případně kuchyně. Zvuková izolace mezi pokoji by pak měla být dostatečná, aby v noci nedocházelo ke vzájemnému rušení. Nároky na prostor s věkem rychle rostou. Zhruba od roku a půl se dítě pokouší o samostatný pohyb po bytě, později se začíná věnovat soustředěné hře, i když třeba jen pár minut. Z vývojového hlediska jde o první „práci“ a tu bychom my, rodiče, měli respektovat a vytvořit pro ni podmínky. Co všechno tedy dítě v průběhu doby potřebuje?
Umístění lůžka
Aby se dítě cítilo chráněné, je podstatné, kde bude jeho lůžko. Pokud vyrůstá v rodině jedináček, nebývá s oblíbeným umístěním proti dveřím, které dítě zpravidla uklidňuje, žádný problém. Než přibude sourozenec, máme dost času promýšlet umístění dvojice dětských „pelíšků“. Existuje několik základních prostorových řešení. Nejběžnější variantou bývá pozice rovnoběžná, která přirozeným způsobem vymezuje pro sourozence jejich teritorium. V takovém případě nezapomínejme na vhodný odkládací stolek. Lůžka umístěná za sebou přivítají zejména starší děti či sourozenci opačného pohlaví, neboť tak snadno vytvoříme pocit soukromí. Prostor nad lůžky pak využijeme k umístění polic či nástěnek. Takové řešení nám však dovolí jen rozměrnější místnosti. Zajímavým řešením je situování lůžek do tvaru písmene L, které kopíruje roh místnosti. K ukládaní lůžkovin pak lze dobře využít rohový stolek. Pokud potřebujeme ušetřit v dětském pokoji plochu, můžeme jedno lůžko odpoutat od podlahy a připevnit je na nábytkovou sestavu či pomocí konzolí jen ke stěně. V prvním případě získáme další prostory pro ukládání, ve druhém „území“ pro hru. Atraktivitu uspořádání lůžek ve dvou výškových úrovních ještě podtrhneme, když je uspořádáme v místnosti do L.
Předškoláci a školáci
Kromě lůžka zabírá značný prostor šatní skříň. Důležité je, aby velikost a vnitřní členění odpovídaly tělesným mírám dítěte a mohlo ji samostatně používat. Další úložné prostory jsou potřeba pro ukládání hraček a dalších dětských „pokladů“; ty mohou mít nejrůznější velikosti. Pro předškoláky a školáky jsou velmi vhodné zásuvky, boxy a kontejnery na kolečkách, kam hračky doslova naházejí. Děti budou mít úklid rychle hotový a my dospělí si ušetříme nervy. Na školní pomůcky by však děti měly mít snadno přístupné skříňky, poličky nebo zásuvky v blízkosti pracovní plochy. Nezbytným požadavkem na prostorové uspořádání dětského pokoje je místo pro hraní, to může například být kobercová plocha. Vlastní stůl bude místem pro psaní domácích úloh, pro modelování, malování a další činnosti, které by v zájmu rozvoje soustředění mělo dítě provádět vsedě. Zvláštní pozornost si zasluhuje židle, která by měla mít nastavitelnou výšku sedáku i opěradla. Nejstabilnější je židle se středovou podnoží s pěti rameny.
Přímo do dětského pokoje je ideální včlenit i zařízení pro pohybové aktivity – žebřiny, různé houpačky, případně zavěsit síť. Pokud žijí v jednom pokojíku dvě děti, musíme samozřejmě vše násobit dvěma. Dokud jsou ještě malé, není uspořádání nic složitého. Společný pokoj pro ně naopak představuje po dlouhou dobu mnoho výhod. S časem však u dětí rozdílného věku a pohlaví přichází první kolize, a tak nové požadavky na přestavbu nebo alespoň reorganizaci na sebe nenechají dlouho čekat.
Dva v jednom
Přechod dětí na druhý stupeň základní školy doprovázený prudkými vývojovými proměnami, které lze snadno shrnout do slova puberta, přináší zpravidla do rodin i malou bytovou revoluci. Do té doby mírumilovný potomek, který vítal příchod rodičů ze zaměstnání, se začíná tvrdě dožadovat soukromí, vlastního prostoru a jeho pojetí. Po čase většinou nezbývá než se přizpůsobit, zavřít oči a otevřít peněženku. Úprava pokoje, jejímž cílem je úplné, částečné nebo jen pocitové rozdělení místnosti, něco stojí. Zapojte své ratolesti, mívají více fantazie, než si běžně uvědomujeme, a navíc v tomto věku již mohou přiložit ruku k dílu. Kolizní situace vzniká v případech, kdy je potřeba směstnat v jedné místnosti prvňáčka a studenta střední školy, ať už jsou stejného či opačného pohlaví. Jindy se připravují do školy, jindy spí, také zájmové aktivity mají rozdílné. Studentům pomáhá při školní přípravě stále častěji počítač vyžadující samostatný stolek, dospívající potřebují více prostoru na sportovní potřeby či audiovizuální techniku. Zatímco malého sourozence nadchne kdejaká stavebnice, adolescent se chce scházet se svými vrstevníky. Ideálním řešením takové situace by samozřejmě bylo místnost rozdělit příčkou. Pokud to z prostorových důvodů není možné, použijme alespoň paravany, závěsy nebo interiérové předěly v podobě policové sestavy. Pozoruhodného výsledku lze dosáhnout namontováním pohyblivé látkové stěny z vertikálních žaluzií umístěných v rámech na stropě a podlaze. Ve starších domech s vysokými stropy je možné samostatné teritorium vytvořit na vestavné dřevěné galerii.
Návrh upořádání lůžek v rovnoběžné pozici. | |
Uspořádání lůžek za sebou umožňuje částečné vymezení teritorií v rámci dětského pokoje. | |
Umístění dvojice lůžek ve tvaru písmene L. | |
Varianta umístění lůžek v nestejné výšce vnáší do dětského pokoje řadu výhod, z nichž nejdůležitější je úspora podlahové plochy. | |
Zde jsou lůžka situována v nestejné výšce ve tvaru písmene L. |
Devatero pro zařizování dětského pokoje 1. Antropometrické charakteristiky těla dítěte se rychle mění, proto je vhodné, aby zařizovací předměty, zejména stoly a židle, byly rozměrově přestavitelné (výška sedací a stolové plochy atd.) 2. Předškolní a školní věk je důležitý z hlediska formování postavy dítěte, to je důležité zejména pro výběr kvalitního ergonomicky tvarovaného sedacího a lehacího nábytku. 3. Materiály, ze kterých jsou zařizovací předměty vyrobeny, musí být zdravotně nezávadné a snadno udržovatelné. 4. Velkou pozornost je třeba věnovat osvětlení (přirozenému i umělému). Pracovní stůl je vhodné umístit co nejblíže k oknu atd. 5. K lepší pocitové atmosféře přispívá vhodná volba barev a materiálů. 6. Prostorově největším prvkem interiéru pokoje je lůžko. Při řešení interiéru pokoje pro více než jedno dítě je důležitým hlediskem rozdílnost věku a pohlaví. 7. Po desátém roku věku je vhodné aby chlapec a dívka měli samostatné pokoje. 8. Z hlediska bezpečnosti je důležité tvarové a materiálové provedení nábytku (bez ostrých hran a rohů, méně vhodné je použití skla atd.). 9. Z psychologického hlediska je vhodné, aby prostory a vybavení pro dvě děti – studenty byly pokud možno rovnocenné. |
Blanka Stehlíková, Roman Chrascina
Foto: archiv firem
Vizualizace: Roman Chrascina