Industriální pánský dvoupokojový byt v centru města
Příjemný dvoupokojový byt získal díky kompletní rekonstrukci úplně nový výraz. Jeho srdce tvoří netradiční kovová konstrukce, která nápaditě nahradila část stěn.
Více světla i prostoru
Za svůj nový domov si Michal vybral starší dvoupokojový byt v centru města, jenž však nutně potřeboval rekonstrukci. Obrátil se proto na dva různé architekty, kteří mu v prvním kole představili, jak by prostor s nevyhovující dispozicí upravili.
Z dvojice návrhů se poměrně rychle rozhodl pro architektky z ateliéru Kivvi architects, jejichž řešení mu bylo bližší. „Od začátku jsem chtěl mít v bytě i dostatečně velkou pracovnu,“ objasňuje mladý majitel. A právě návrh architektek, které pracovní části vyhradily adekvátní prostor, a ne jen menší stůl včleněný mezi obývací pokoj a kuchyň, ho přesvědčil. Nemalým bonusem další spolupráce bylo i to, že si dost vyhovovali i lidsky, což celý proces zpříjemnilo. „V prvé řadě jsme půdorys vyčistily a zbavily ho všech nadbytečných příček. Účel byl jasný – získat více přirozeného světla a prostoru,“ vysvětluje architektka Kristína. Aby byt co nejvíce prosvětlily, vsadily na převážně světlé barvy, které doplnily tmavšími akcenty.
Veškerý nábytek, včetně kuchyňské linky, poliček a stolů, vyhotovil jeden truhlář.
Bez zbytečností
Srdcem celého řešení je kovová konstrukce se skleněnými výplněmi, která oživila do té doby málo využívané části bytu a přispěla k jeho prosvětlení. V bytě vyčleňuje pracovnu a zároveň odděluje vstupní prostory od denní části. „Pracovní kout tak mohla nahradit plnohodnotná místnost, která je opticky oddělena od obývacího pokoje. Bez problémů se do ní vešel velký pracovní stůl i skříň na dokumenty,“ přibližuje architektka. Týž prvek architektky použily i v ložnici, v níž kovová konstrukce tvoří šatnu. Interiér bytu je zařízen minimalisticky a klade důraz na čistotu řešení, což z velké části vychází z Michalova životního nastavení. Ačkoliv v něm bydlí už dva roky, nezahltil ho, jak bývá často zvykem.
Jedním z cílů rekonstrukce bylo vyčištění půdorysu, díky čemuž není prostor ve výsledku zatížen množstvím dveří. I ty do koupelny jsou posuvné, což chodbu odlehčuje.
„Do bytu jsem přišel jen s jednou taškou věcí a snažím se zachovat ho pocitově čistý, zbytečně ho nezaplňovat zbytečnostmi,“ vysvětluje. Aby byt nepůsobil stroze, dotvořil ho několika dekoracemi, včetně grafik od slovenských výtvarníků Daniely Olejníkové a Dávida Soboně. Výběr všech dalších dekorativních prvků a vzorovaných textilií předem konzultoval s dvojicí zkušených architektek.
TEXT: NATÁLIA ŽÁKOVÁ
FOTO: NORA A JAKUB ČAPRNKA
ZDROJ: Časopis HOME