Moderní pohodlí při zachování maximální autentičnosti: Secesní byt v Karlíně

Z obývacího pokoje o velikosti 42 m² se vchází do ložnice a pracovny. Je v něm místo na secesní komody, art deco stůl i historické dřevěné sochy. Původní parketové podlahy i dveře zůstaly zachovány. Parkety se přebrousily, dveře si udržely patinu, kterou získaly za desítky let. FOTO JH STUDIO

Prahu zná jak své boty

Architekt Alberto di Stefano prošel od svého přesídlení do Prahy v roce 1994 mnoha byty v různých koutech Prahy. První bylo bydlení ve Vysočanech v blízkosti zeleně, následoval prostor bývalé hospody na Žižkově, secesní vila Helenka na Malvazinkách, až zakotvil v rušném Karlíně, který se v posledních letech čile probouzí k novému životu. V rozlehlém secesním bytě žije se svým přítelem malířem Eugeniem Percossim a bydlení si pochvaluje. Vzhledem k tomu, že hodně času oba tráví na svém zámku v Třebešicích, ruch centra města mu nevadí. Jako bonus vnímá velké množství dobrých restaurací a kaváren, které vznikly v reakci na proměnu čtvrti v administrativní uzel.

Byt ho okouzlil nejen svou polohou, ale i velikostí a tím, že nebyl rekonstruován. Na podlaze byly původní parkety, sice natřené příšernou šedou barvou, ale jinak v dobrém stavu, originální dveře zůstaly dokonce zachovány ve stejném stavu, tedy s výraznou patinou, kterou má Alberto rád. „Ta patina je na tom nejhezčí. Sebelepší nový nátěr stejně není dokonalý, dřevo začne pracovat, a tak jsem dal přednost autentické omšelosti“, říká majitel. Stejnou radost způsobuje i původní malba v tyrkysové a růžové barevnosti, která je zachována v ložnici. Zkrátka obrovskému prostoru zůstala starobylá secesní duše, kterou omladily mladistvé nápady.

Socha Svatého Rocha pochází z Itálie a původně byla součástí sbírky režiséra Francesca Zeffirelli. Je vyřezána ze dřeva a záhyby tkaniny pláště jsou z plátna pokrytého sádrou a barvami. FOTO JH STUDIO

Celou jednu stěnu pracovny zabírá mohutná zásuvková skříň. I zde je řada artefaktů a zajímavých designových objektů. FOTO JH STUDIO

Eklekticismus a sběratelství

Alberto sám o sobě říká, že je vášnivý sběratel. Kupuje krásné věci, aniž předem ví, kam je umístí. Nakonec si často přirozeně najdou své místo, kam zapadnou. Stejně tak to bylo i s tímto pražským bytem. Z velké secesní vily se přestěhovalo pár secesních komod a pánská šatní skříň z masivního dřeva, která si svého majitele získala nejen promyšleností vnitřního prostoru, ale i nádhernou kresbou dřeva. Spolek doplňuje jídelní stůl ve stylu Art Deco, německé židle ze sedmdesátých let a lehounká svítidla vyrobená z plastu nebo plexiskla a silonových vláken ze šedesátých a sedmdesátých let.

Majitel nám také pyšně ukazuje židli od secesního architekta Josefa Hoffmanna. Stejný model byste mohli najít i v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Budapešti. Protože jsou Alberto i Eugenio silně umělecky založení, nechybí ani sochy. Socha Ježíše Krista pochází pravděpodobně z barokní dílny jednoho ze žáků Matyáše Bernarda Brauna, druhá, představující Svatého Rocha, je výsledkem italské lidové tvorby. Nechybí ani moderní umění v podobě tří pláten, jejichž autorem je Eugenio a která harmonicky korespondují s posvícenými sádrokartonovými panely zakrývajícími část zdi v ložnici. Protože prostor bytu je větší, než jaký by dva lidé potřebovali, padlo rozhodnutí udělat v přední části bytu dva samostatné mikro byty s vlastní koupelnou pro návštěvy.

Ložnice je nejen místem k odpočinku, ale také galerií oblíbených kusů nábytku. Židle jsou pouze kopiemi originálů, ale pánská šatní skříň je originál. Alberto je nadšený z jejího vnitřního uspořádání. Lenin se po revoluci válel všude, a zatímco pro nás byl symbolem starých pořádků, pro Italy byl kuriozitou a sběratelskou recesí. FOTO JH STUDIO

Mikro loft, který vznikl v přední části bytu rozdělením jedné velké místnosti, slouží pro návštěvy. Je tu všechno, obývací a spací zóna, malá kuchyňka i koupelna. Na projektu se Alberto podílel se svým kolegou, architektem Pietrem Giuffridou. FOTO JH STUDIO

Martinin pohled

Byt je příkladem, jak se dá při zachování maximální autentičnosti prostoru dosáhnout moderního pohodlí. Líbí se mi lehkost a nenucenost, s jakou přistupovali majitelé k zařízení bytu. Dokázali vedle sebe poskládat zdánlivě nesourodou armádu věcí, které ale jedna druhé neubírají pozornost ani prostor. Naopak se zdá, že koexistují v souladu samy se sebou i s majiteli bytu. Alberto a Eugenio se mistrně vyhnuli zažitým klišé, když ke stropům secesního bytu zavěsili místo obligátních secesních lamp šedesátkové plasťáky. Neotřelé, inspirativní a tak akorát chaotické bydlení je pro umělecký naturel obou domácích jako stvořené.

činžovní dům

dispozice 4+kk

plocha 180 m²

lokalita Praha Karlín

TEXT: MARTINA PAULOVÁ
FOTO: JH STUDIO
ZDROJ: časopis HOME