Moderní, příjemný a praktický: O zútulňovaní bytu pro mladou rodinu

Zasklená stěna, která oddělila prostor nové pracovny od denní zóny, byla důležitá z funkčního i estetického hlediska. Cílem ateliéru Hausmaus bylo navrhnout flexibilní dělicí systém, který do koncepce bytu zapadne vizuálně i materiálově. Z několika návrhů si majitelé vybrali černou ocelovou konstrukci, kterou pak dali vyrobit na míru. FOTO LUCIA HÔ-CHI

Proutěné a pletené doplňky se v bytě opakují na více místech a jejich hlavním úkolem je prostor zútulnit. Macramé vázané z provazů, které zdobí pohledovou stěnu, i prvky na zavěšení květináčů do policové stěny vyrobily autorky – dvě Lucie z ateliéru Hausmaus. FOTO LUCIA HÔ-CHI

Industriální prvek – černá kovová konstrukce dělicí stěny – ovlivnil styl, materiál a barevnost dalších prvků v celém interiéru.

Pracovnu včlenily do otevřené denní zóny tak, aby se neomezil přístup denního světla. K výhodám denního prostoru patřilo totiž právě příjemné prosvětlení ze dvou stran, které Lucie nechtěly narušit. FOTO LUCIA HÔ-CHI

Terazzo, tedy litou směs cementu a drcených ušlechtilých kamenů, zvolily za materiálový základ celého interiéru. Je totiž originální, dá se s ním kreativně pracovat, lze jej barevně ladit a dá se z něj udělat podlaha, obklad i nábytkové prvky. Právě z terazza je i podlaha ve vstupní části bytu. FOTO LUCIA HÔ-CHI

Za vším hledej stěnu

Čtyřčlenná rodina chtěla svůj byt zejména zútulnit a kromě toho ještě potřebovali najít vhodné místo na pracovnu. S tímto zadáním se majitelé obrátili na dvě kreativní Lucie, které pod značkou HausMaus vytvářejí originální interiéry. Lucie začaly úpravy v bytě zásahem do jeho dispozice.

Z velkého denního prostoru oddělily místo na pracovnu a zároveň o něco zvětšily sousedící rodičovskou ložnici, do které se tak vešel šatník. Právě ten vytvořil dělicí prvek mezi ložnicí a pracovnou. Od denního prostoru zas odděluje nově vytvořenou místnost zasklená stěna, která nebrání přístupu světla a současně tyto dvě zóny spojuje. Umístění pracovny co nejblíže k rodičovské ložnici, přitom v kontaktu s denní zónou a zároveň co nejdále od kuchyně, bylo nejvhodnější i z pohledu jejího fungování.

Rozsáhlá denní místnost vyčleněním pracovny prostorově nijak neutrpěla a následovaly další změny. Obývací pokoj se přesunul naproti kuchyni, do vhodnější, větší části členitého prostoru, jídelní stůl se zase z pro něj zbytečně velkého „zálivu“ přemístil do menšího. Výměna pozic obývacího pokoje a jídelny umožnila praktičtější využití členité plochy, která zde byla k dispozici.

Koupelnu ve vstupní části bytu jednak zvětšily, jednak snížily na úroveň podlahy v hale. Původní koupelna byla totiž celá na nesmyslném stupínku. V nové vyřešily odpad ze sprchového koutu pouze v rámci zvýšené vaničky. I zde nechaly naplno vyniknout zajímavý materiál – terazzo. FOTO LUCIA HÔ-CHI

Velký jídelní stůl je dominantním kusem nábytku, který si přirozeně žádá originalitu. Tu získal díky kombinaci terazzové desky a kovové podnože. Spolu s nimi však získal i vyšší hmotnost, se kterou je nutné počítat. FOTO LUCIA HÔ-CHI

Pro každého ta jeho. Důvod výběru různých židlí k jídelnímu stolu byl jednoduchý – každému z rodiny se nejlépe sedí na něčem jiném. Každý zde tedy má to své ideální sezení.

Barevnost = atmosféra. V každé místnosti vybraly Lucie dominantní stěnu a zvolily pro ni charakteristickou barvu, která tak ovlivňuje atmosféru celého prostoru.

Kuchyň zůstala na svém místě, pouze lesklá bílá dvířka byla vyměněna za matná. Přibyl také černý kuchyňský ostrov, zástěna a pracovní plocha z terazza. FOTO LUCIA HÔ-CHI

„Byla to po všech stránkách příjemná spolupráce. Majitelé byli otevření každému nápadu a vždy byli milí, takže i případné komplikace se řešily snadněji.“

Lucia a Lucia, autorky interiéru

Terazzo v procesu zútulnění

V bytě bylo původně několik pěkných prvků, celý dojem ze zařízení však rušily lesklé bílé a kovové plochy. Interiér nepůsobil ani útulně, ani domácky. Veškerý lesk a chladný kov proto musel pryč. Majitelé zároveň chtěli, aby byl jejich byt originální, toužili po něčem zajímavém, co jinde neviděli. Lucie postavily svůj návrh na kombinaci tří materiálů, mezi nimiž se osobitým základem stalo terazzo. To se v interiéru objevuje na více místech: hned ve vstupní části vyměnily podlahu za terazzovou, pokryly jím stěnu v koupelně a navrhly z něj několik kusů nábytku.

Prvním z klíčové trojice materiálů se tedy stalo terazzo, které splňovalo požadavek originality a nabízelo zajímavé možnosti použití. Další – černý kov – definovala zasklená konstrukce dělicí stěny mezi pracovnou a jídelnou, která byla v celém návrhu podstatná. A nakonec dřevo, na které se dá při zútulňování interiéru vždy spolehnout. Lucie ho sladily jak se zbytkem materiálové trojice, tak i s původní dřevěnou podlahou, která zůstala ve většině místností. Základní paleta nového interiéru byla tedy neutrální – černo-hnědo-šedá – a vycházela z podstaty zvolených materiálů. Pro každou místnost v bytě pak vybraly ještě charakteristickou barvu, která dotvořila její atmosféru.

Přehledná policová sestava dala otevřenému prostoru řád – odděluje i spojuje a zároveň zútulňuje kuchyni při pohledu z obývacího pokoje. Majitelka má z kuchyně výhled do obýváku a zároveň je od ní vizuálně oddělená. FOTO LUCIA HÔ-CHI

Základem obývacího pokoje je sedačka pohodlná pro celou rodinu. Namísto původně plánovaných neutrálních odstínů se majitelé rozhodli pro veselou žlutou barvu, která se nakonec ukázala jako dobrá volba. „Prostor s tmavou podlahou se tím příjemně rozjasnil. Sedačka se sice vymyká z barevného principu místnosti, ale je to takové osvěžující vybočení,“ uznává Lucia č. 1.

Variabilní systém stěny sestává z kovových trubek s dírkami, do kterých se sázejí příčníky a police, které se dají podle potřeby různě přeskupovat. V černé kovové konstrukci se zároveň zopakoval základní materiál sousední zasklené dělicí stěny.

V dívčím pokoji doplňuje bílý nábytek tmavorůžová barva dominantní stěny za postelí. Na posteli se zásuvkou je dost místa i pro kamarádku, něžné „pavučinkové lampy“ a noční lampu vyrobily Lucie. FOTO LUCIA HÔ-CHI

„Prolézačka“ do šatníku. Na policovou stěnu v dětském pokoji navazuje i postel – s průchodem pro malou slečnu přímo do šatníku. FOTO LUCIA HÔ-CHI

Eričin pohled

Širší zadání než „moderní, ale útulný“ si lze jen těžko představit. Lucie z ateliéru Hausmaus vsadily při jeho naplňování na materiálovou klasiku a udělaly dobře. Na dřevo a černé ocelové konstrukce má určitě každý nějakou příjemnou vzpomínku, která ovlivňuje jeho pocit z těchto materiálů. A ani terazzo, ačkoli momentálně patří k horkým trendům, není na designové scéně nováčkem. Aby působilo moderně, stačí využít současné formy. Barvy a materiály mají obvykle asi největší vliv na pocit z interiéru, na mě však v tomto případě nejvíce zapůsobily rafinované dělicí stěny, které výrazně ovlivnily prostor z každého hlediska – kovově-skleněná stěna oddělující novou pracovnu, variabilní systém dělící i spojující kuchyň s obývákem i policová sestava, která rafinovaně maskuje šatník v dětském pokoji.

AUTORKY

Architektka Lucia Kušnírová a designérka a fotografka Lucia Hô-Chi z kreativního studia HAUSMAUS. www.hausmaus.sk

byt v novostavbě

dispozice 4 + kk

plocha 162 m²

lokalita Bratislava

TEXT ERIKA KUHNOVÁ
FOTO LUCIA HÔ-CHI
ZDROJ časopis HOME