Rekonstrukce bytu roztříštěného do malých segmentů dopadla na jedničku
Rekonstrukce bytu dopadla na jedničku. Prostor je vzdušný, a přitom splňuje důležitý požadavek majitelky na otevřenost a intimitu zároveň.
Z prostorového hlediska
Majitelka považovala otevřenost a velkorysost provedení za absolutní prioritu. Aby byla zachovaná požadovaná vzdušnost interiéru, byl nábytek vybírán s maximálním ohledem na jeho funkčnost.
Z funkčního hlediska
Vzhledem k požadavkům majitelky bytu bylo rozhodnuto zcela předefinovat půdorys prostoru a využít 50 m² plochy tak, aby byt mohl sloužit jako útočiště, pracovní prostor i místo, kde může majitelka přivítat hosty. Majitelka ale toužila po otevřeném všestranném prostoru, který by však zachoval potřebnou intimitu.
Z hlediska dispozice
Půdorys ve tvaru buclatého U nahrával autorům návrhu a jejich záměru. Potřeba volně pokračujícího světlého prostoru, který není nutno oddělovat příčkami ani nábytkem, a který si v určitých zónách přesto zachovává určitou míru soukromí, byla vlastně splněna samotným ohybem.
Z hlediska autorů návrhu
Na základě dané situace se návrh snažil odpovědět na následující otázku: Jak lze propojit různé zóny domova, aby bylo dosaženo jednotného prostoru a aby bylo zajištěno soukromí privátní – noční zóny?
Hlavní myšlenkou bylo navrhnout volně tekoucí prostor tak, aby se jeho majitelka mohla volně pohybovat po domě a zároveň měla potřebný pocit intimity pro spánek. Tento požadavek byl v rozporu s myšlenkou vytvoření jediného prostoru, ale existovalo řešení. Byl navržen systém po sobě jdoucích propojených zón a denní a noční zónu oddělila koupelna, respektive šatna se sprchou. Ta je umístěna mezi ložnicí a toaletou, řeší propojení mezi denní a noční zónou, a umožňuje dvojí funkci toalety (jako toaleta pro návštěvníky a vlastní koupelna). Ohyb v jedné z nohou
U zajišťuje intimitu ložnice bez nutnosti dveří. Toto funkční uspořádání umožňuje procházet šatnou se sprchovým koutem kruhovým způsobem, který poskytuje soukromý vstup z ložnice. Skleněné dveře mezi ložnicí a šatní skříní, které brání rozšíření vodní páry ze sprchy, zajistí zároveň to, že koupelna těží z přirozeného světla ložnice. Kuchyně byla navržena lineárně a vybavena velkým úložným prostorem (5 metrů na délku), který je dvakrát přerušen – jednou horizontálně – pracovní deskou s dřezem a sporákem, a jednou vertikálně – oknem orientovaným do vnitrobloku.
Prostorová jednota byla umocněna jednolitou dřevěnou podlahou a souvislou bílou výmalbou stěn.
Architekti ze studia GoKo Studio si pohráli i se světly a navrhli je i do nik, jako například v ložnici.
Text: Martina Paulová
Foto: v2com
Zdroj: časopis HOME