Zdroj: Matej Hakár

Tři křídla místo klasického půdorysu. Dům Banánka u Piešťan ukazuje, jak bydlet uprostřed zeleně a nepřijít o soukromí

Na okraji obce Banka architekti navrhli bydlení, které respektuje každý strom, pracuje s výhledy a proměňuje pozemek na sérii intimních zahrad. Výsledkem je klidný prostor pro život, kde hlavní roli hraje světlo, zeleň a ticho.

Otevřete dveře – a namísto očekávané hranice mezi domem a zahradou najednou nic neexistuje. Jen vzduch, zeleň a ticho. Přesně na tomto principu stojí dům s názvem Banánka.

Vznikl na okraji slovenské obce Banka nedaleko Piešťan, v údolí obklopeném lesem, kde má příroda stále hlavní slovo. A architekti to velmi dobře věděli. Namísto toho, aby ji upravovali, rozhodli se ji respektovat. Dům proto nevystupuje do popředí. Spíš ustupuje – a nechává vyniknout to, co tu bylo dávno před ním.

Pohled přes přírodní jezírko a skalnatou zahradu na jednopodlažní dům Banánka s plochou střechou, prosklenými fasádami a dřevěným obkladem.

Jednopodlažní dům se rozbíhá do tří křídel, mezi nimiž vznikají intimní zahradní zákoutí, a kombinace pohledového betonu, dřeva a rozsáhlého prosklení pomáhá stavbě přirozeně zapadnout mezi původní vzrostlé stromy. Zdroj: Matej Hakár

Nechtěli měnit místo

Možná vás překvapí, že jedním z hlavních cílů bylo zachovat stromy. Pozemek byl původně zahradou se vzrostlou zelení – a právě ta se stala základem návrhu. Dům se jí přizpůsobil. Nejen umístěním, ale i tvarem. Jednopodlažní hmota je rozdělená do tří křídel, které se rozbíhají do stran jako otevřená náruč. Díky tomu mezi nimi vznikají menší „zahradní pokoje“ – každý s vlastní atmosférou, světlem i výhledem.

Není to jen efektní gesto. Je to způsob, jak si každý člen domácnosti může najít svůj vlastní kousek přírody.

Přečtěte si také:
Skandinávská rodina chtěla dům plný světla. Architektka jim navrhla i saunu ukrytou mezi stromy

Interiér se nezavírá

Dominantou domu je centrální obytná hala. Místo, kde se setkává každodenní život – vaření, odpočinek i setkání s přáteli.

Nejsilnější moment však přichází tehdy, když se skleněná stěna jednoduše odsune. Najednou se interiér spojí s terasou, zahradou i jezerem. A to není jen vizuální trik. Během většiny roku se tento prostor skutečně používá jako jeden velký, propojený celek.

Zkuste si představit letní večer: sedíte u stolu, vítr se pohybuje mezi stromy a hladina jezera odráží poslední světlo dne. Dům není kulisou. Je součástí scenérie.

Otevřený obytný prostor domu Banánka se skleněným jídelním stolem, bílými židlemi, béžovou pohovkou, gabionovou stěnou s krbem a terasou za prosklenou fasádou.

Transparentní jídelní stůl opticky nezatěžuje otevřenou denní zónu a nechává vyniknout kontrast mezi dřevěnou podlahou, pohledovým betonem a gabionovou stěnou s integrovaným krbem, která tvoří výrazný architektonický prvek interiéru. Zdroj: Matej Hakár

Tři křídla, tři režimy bydlení

Dispozice domu není náhodná. Každé křídlo má svoji funkci i míru soukromí. Jedno patří rodičům – s vlastní koupelnou, šatnou, a dokonce i saunou. Druhé slouží dětem a hostům. Třetí, menší, ukrývá technické zázemí a vstup. Ve středu se vše propojuje, ale zároveň nic neruší. Dům tak funguje přesně tak, jak potřebujete: společný, ale i intimní.

Architektura, která zpomaluje

Možná si řeknete, že takový dům je luxus. Jeho skutečná hodnota je však jinde. Nespočívá ve velikosti ani v technologiích. Ale ve způsobu, jakým vás nutí zpomalit. Vnímat světlo, změny počasí, zvuky lesa i pohyb vody. A možná právě to je dnes ten největší luxus.

Letecký pohled na dům Banánka s členitým půdorysem, zelenou plochou střechou, dřevěnými terasami a přírodním jezírkem uprostřed skalnaté zahrady.

Teprve pohled shora odhaluje, jak se tři křídla domu rozbíhají mezi původními stromy a vytvářejí chráněná zahradní zákoutí, přičemž členitá zelená střecha pomáhá stavbu vizuálně začlenit do okolní krajiny. Zdroj: Matej Hakár

Denní zóna

Otevřený denní prostor definuje surový pohledový beton na stropě, který architekti zjemnili hřejivou dřevěnou podlahou a krbem v gabionové stěně. Kuchyňský ostrov s minimalistickým designem plynule přechází do jídelny. Všimněte si transparentního jídelního stolu, gabionové stěny s krbem a kolejnicového stropního osvětlení ve tvaru půdorysu.

Knihovna s výhledem

Zásadním prvkem tohoto zákoutí je bezrámové prosklení, které stírá hranici mezi interiérem a exteriérem, díky čemuž se přírodní scenérie stává živým obrazem v místnosti. Pokud máte v plánu velkoformátová okna, zvažte zapuštění rámů do podlahy a stropu. Získáte tak maximální efekt propojení s krajinou.

Detail knihovny domu Banánka s subtilním kovovým regálem, knihami, soškou Buddhy a velkým oknem s výhledem na stromy a skalnatou zahradu.

Subtilní kovová konstrukce knihovny ponechává prostoru vizuální lehkost a díky velkému prosklení vyniká především přírodní scenérie za oknem, kterou architekti při návrhu domu záměrně zachovali. Zdroj: Matej Hakár

Obývací pokoj

Odsunutím skleněné stěny se obývací zóna stává přímou součástí zahrady. Dřevěná podlaha plynule přechází na terasu a opticky stírá rozdíl mezi životem pod střechou a pod holým nebem. Jestli chcete dosáhnout úplného propojení, zvolte zapuštěné prahy, které eliminují bariéry a opticky sjednotí plochu.

Koupelna

Koupelna v rodičovském křídle pokračuje v nastaveném kontrastu surového betonu a hřejivého dřeva, přičemž díky celostěnnému oknu nabízí přímý kontakt s okolní zelení. Minimalistická bílá skříňka se dvěma umyvadly se vznáší nad podlahou, čímž podtrhuje vzdušnost celého prostoru.

Minimalistická koupelna domu Banánka se čtyřmi bílými umyvadly na dlouhé závěsné skříňce, pohledovým betonem, dřevěnou podlahou a výhledem do skalnaté zahrady.

Architekti v koupelně zkombinovali surový pohledový beton s teplým odstínem dřeva a závěsnou bílou skříňkou, zatímco velké prosklení přivádí do interiéru denní světlo a otevírá pohled přímo do zeleně. Zdroj: Matej Hakár

Ložnice

Prosklená chodba v ložnicovém křídle propojuje soukromé pokoje se zahradou a jezerem. Mléčné sklo na vnitřní stěně zajišťuje intimitu, betonové sloupy dodávají prostoru „raw“ rytmus.

Exteriér

Dvě křídla domu se otevírají k jezírku a skalám, čímž vytvářejí intimní zahradní pokoj. Architekti využili surový pohledový beton a dřevěný obklad, aby jednopodlažní hmota splynula s okolním přírodním prostředím a zbytečně nevyčnívala.

Rada pro vás: Pokud máte pozemek v přírodě, zvažte horizontální stavbu s plochou střechou a přírodní materiály, které léty získají krásnou patinu.

Přečtěte si také:
Ukrýt se před okolím a otevřít se lesu. Víkendový dům u Nového Knína vede obyvatele prostorem s výhledy do zeleně

Pohled od jezírka

Prosklená fasáda funguje jako zrcadlo okolní přírody, přičemž v noci odhaluje intimní svět interiéru a mění domácí knihovnu na svítící lampion uprostřed lesa. Surová betonová atika a přírodní jezírko podtrhují snahu architektů o novostavbu, která nepoutá pozornost na sebe, ale na místo, kde stojí.

Galerie:

Foto: Matej Hakár/matejhakar.com
Zdroj: Časopis HOME

Kategorie: Design interiérů Návštěvy domů
Tagy: přírodní jezírka přírodní materiály velkoformátová okna
Sdílejte článek

Diskuze