Tři křídla místo klasického půdorysu. Dům Banánka u Piešťan ukazuje, jak bydlet uprostřed zeleně a nepřijít o soukromí
Na okraji obce Banka architekti navrhli bydlení, které respektuje každý strom, pracuje s výhledy a proměňuje pozemek na sérii intimních zahrad. Výsledkem je klidný prostor pro život, kde hlavní roli hraje světlo, zeleň a ticho.
Otevřete dveře – a namísto očekávané hranice mezi domem a zahradou najednou nic neexistuje. Jen vzduch, zeleň a ticho. Přesně na tomto principu stojí dům s názvem Banánka.
Vznikl na okraji slovenské obce Banka nedaleko Piešťan, v údolí obklopeném lesem, kde má příroda stále hlavní slovo. A architekti to velmi dobře věděli. Namísto toho, aby ji upravovali, rozhodli se ji respektovat. Dům proto nevystupuje do popředí. Spíš ustupuje – a nechává vyniknout to, co tu bylo dávno před ním.

Jednopodlažní dům se rozbíhá do tří křídel, mezi nimiž vznikají intimní zahradní zákoutí, a kombinace pohledového betonu, dřeva a rozsáhlého prosklení pomáhá stavbě přirozeně zapadnout mezi původní vzrostlé stromy. Zdroj: Matej Hakár
Nechtěli měnit místo
Možná vás překvapí, že jedním z hlavních cílů bylo zachovat stromy. Pozemek byl původně zahradou se vzrostlou zelení – a právě ta se stala základem návrhu. Dům se jí přizpůsobil. Nejen umístěním, ale i tvarem. Jednopodlažní hmota je rozdělená do tří křídel, které se rozbíhají do stran jako otevřená náruč. Díky tomu mezi nimi vznikají menší „zahradní pokoje“ – každý s vlastní atmosférou, světlem i výhledem.
Není to jen efektní gesto. Je to způsob, jak si každý člen domácnosti může najít svůj vlastní kousek přírody.
Interiér se nezavírá
Dominantou domu je centrální obytná hala. Místo, kde se setkává každodenní život – vaření, odpočinek i setkání s přáteli.
Nejsilnější moment však přichází tehdy, když se skleněná stěna jednoduše odsune. Najednou se interiér spojí s terasou, zahradou i jezerem. A to není jen vizuální trik. Během většiny roku se tento prostor skutečně používá jako jeden velký, propojený celek.
Zkuste si představit letní večer: sedíte u stolu, vítr se pohybuje mezi stromy a hladina jezera odráží poslední světlo dne. Dům není kulisou. Je součástí scenérie.

Transparentní jídelní stůl opticky nezatěžuje otevřenou denní zónu a nechává vyniknout kontrast mezi dřevěnou podlahou, pohledovým betonem a gabionovou stěnou s integrovaným krbem, která tvoří výrazný architektonický prvek interiéru. Zdroj: Matej Hakár
Tři křídla, tři režimy bydlení
Dispozice domu není náhodná. Každé křídlo má svoji funkci i míru soukromí. Jedno patří rodičům – s vlastní koupelnou, šatnou, a dokonce i saunou. Druhé slouží dětem a hostům. Třetí, menší, ukrývá technické zázemí a vstup. Ve středu se vše propojuje, ale zároveň nic neruší. Dům tak funguje přesně tak, jak potřebujete: společný, ale i intimní.
Architektura, která zpomaluje
Možná si řeknete, že takový dům je luxus. Jeho skutečná hodnota je však jinde. Nespočívá ve velikosti ani v technologiích. Ale ve způsobu, jakým vás nutí zpomalit. Vnímat světlo, změny počasí, zvuky lesa i pohyb vody. A možná právě to je dnes ten největší luxus.

Teprve pohled shora odhaluje, jak se tři křídla domu rozbíhají mezi původními stromy a vytvářejí chráněná zahradní zákoutí, přičemž členitá zelená střecha pomáhá stavbu vizuálně začlenit do okolní krajiny. Zdroj: Matej Hakár
Denní zóna
Otevřený denní prostor definuje surový pohledový beton na stropě, který architekti zjemnili hřejivou dřevěnou podlahou a krbem v gabionové stěně. Kuchyňský ostrov s minimalistickým designem plynule přechází do jídelny. Všimněte si transparentního jídelního stolu, gabionové stěny s krbem a kolejnicového stropního osvětlení ve tvaru půdorysu.
Knihovna s výhledem
Zásadním prvkem tohoto zákoutí je bezrámové prosklení, které stírá hranici mezi interiérem a exteriérem, díky čemuž se přírodní scenérie stává živým obrazem v místnosti. Pokud máte v plánu velkoformátová okna, zvažte zapuštění rámů do podlahy a stropu. Získáte tak maximální efekt propojení s krajinou.

Subtilní kovová konstrukce knihovny ponechává prostoru vizuální lehkost a díky velkému prosklení vyniká především přírodní scenérie za oknem, kterou architekti při návrhu domu záměrně zachovali. Zdroj: Matej Hakár
Obývací pokoj
Odsunutím skleněné stěny se obývací zóna stává přímou součástí zahrady. Dřevěná podlaha plynule přechází na terasu a opticky stírá rozdíl mezi životem pod střechou a pod holým nebem. Jestli chcete dosáhnout úplného propojení, zvolte zapuštěné prahy, které eliminují bariéry a opticky sjednotí plochu.
Koupelna
Koupelna v rodičovském křídle pokračuje v nastaveném kontrastu surového betonu a hřejivého dřeva, přičemž díky celostěnnému oknu nabízí přímý kontakt s okolní zelení. Minimalistická bílá skříňka se dvěma umyvadly se vznáší nad podlahou, čímž podtrhuje vzdušnost celého prostoru.

Architekti v koupelně zkombinovali surový pohledový beton s teplým odstínem dřeva a závěsnou bílou skříňkou, zatímco velké prosklení přivádí do interiéru denní světlo a otevírá pohled přímo do zeleně. Zdroj: Matej Hakár
Ložnice
Prosklená chodba v ložnicovém křídle propojuje soukromé pokoje se zahradou a jezerem. Mléčné sklo na vnitřní stěně zajišťuje intimitu, betonové sloupy dodávají prostoru „raw“ rytmus.
Exteriér
Dvě křídla domu se otevírají k jezírku a skalám, čímž vytvářejí intimní zahradní pokoj. Architekti využili surový pohledový beton a dřevěný obklad, aby jednopodlažní hmota splynula s okolním přírodním prostředím a zbytečně nevyčnívala.
Rada pro vás: Pokud máte pozemek v přírodě, zvažte horizontální stavbu s plochou střechou a přírodní materiály, které léty získají krásnou patinu.
Pohled od jezírka
Prosklená fasáda funguje jako zrcadlo okolní přírody, přičemž v noci odhaluje intimní svět interiéru a mění domácí knihovnu na svítící lampion uprostřed lesa. Surová betonová atika a přírodní jezírko podtrhují snahu architektů o novostavbu, která nepoutá pozornost na sebe, ale na místo, kde stojí.
Galerie:
- Střídání transparentních skleněných ploch a svislého dřevěného obkladu rozčleňuje dlouhou fasádu domu, zatímco nízká betonová atika zdůrazňuje horizontální charakter stavby a umožňuje jí nenápadně splynout se zahradou.
- Jednopodlažní dům se rozbíhá do tří křídel, mezi nimiž vznikají intimní zahradní zákoutí, a kombinace pohledového betonu, dřeva a rozsáhlého prosklení pomáhá stavbě přirozeně zapadnout mezi původní vzrostlé stromy.
- Transparentní jídelní stůl opticky nezatěžuje otevřenou denní zónu a nechává vyniknout kontrast mezi dřevěnou podlahou, pohledovým betonem a gabionovou stěnou s integrovaným krbem, která tvoří výrazný architektonický prvek interiéru.
- Teprve pohled shora odhaluje, jak se tři křídla domu rozbíhají mezi původními stromy a vytvářejí chráněná zahradní zákoutí, přičemž členitá zelená střecha pomáhá stavbu vizuálně začlenit do okolní krajiny.
- Subtilní kovová konstrukce knihovny ponechává prostoru vizuální lehkost a díky velkému prosklení vyniká především přírodní scenérie za oknem, kterou architekti při návrhu domu záměrně zachovali.
- Architekti v koupelně zkombinovali surový pohledový beton s teplým odstínem dřeva a závěsnou bílou skříňkou, zatímco velké prosklení přivádí do interiéru denní světlo a otevírá pohled přímo do zeleně.
- Koupelna v rodičovském křídle kombinuje surový pohledový beton s teplým odstínem dřevěné podlahy a bílým sanitárním vybavením, zatímco široké okno přivádí dovnitř denní světlo a nabízí výhled na okolní zeleň.
- Chodba v ložnicovém křídle funguje jako prosvětlená spojnice mezi soukromými místnostmi a zahradou, přičemž celostěnné prosklení otevírá výhled na okolní zeleň a mléčné sklo na opačné straně pomáhá zachovat soukromí.
- Zapuštěné skleněné plochy a úzké betonové sloupy vytvářejí v chodbě pravidelný architektonický rytmus, zatímco dřevěná podlaha vizuálně sjednocuje jednotlivé části soukromého křídla.
- Velké okno proměňuje skalnatou zahradu s drobným vodopádem v živý obraz, který se mění podle ročního období, a ukazuje, jak architekti využili přírodní prvky pozemku k vytvoření působivých výhledů z interiéru.
- Interiér domu Banánka s pohledovou betonovou stěnou, oválným zrcadlem, dřevěnou podlahou a velkoformátovým oknem s výhledem na skalnatou zahradu a vzrostlý strom.
- Denní zónu sjednocuje pohledový betonový strop a dřevěná podlaha, zatímco výrazná gabionová stěna s krbem přináší do minimalistického interiéru strukturu přírodního kamene a velké prosklení jej propojuje se zahradou.
- Krb je začleněný přímo do stěny z kameniva uloženého v kovových koších, která vytváří výrazný materiálový kontrast k hladkým plochám kuchyně a jemné konstrukci jídelních židlí.
- Centrální obytná hala je navržena jako prostor, který může během příznivého počasí fungovat společně s terasou, přičemž otevřené prosklení a souvislá dřevěná podlaha opticky rozšiřují interiér směrem do okolní přírody.
- Nízká modulární pohovka ponechává volný průhled do zahrady a nenarušuje otevřený charakter obytné haly, jejíž velkoformátové prosklení propojuje místo pro odpočinek s venkovním stolováním a okolní zelení.
- Po odsunutí velkoformátové skleněné stěny se obývací pokoj otevírá přímo do zahrady a dřevěná podlaha vizuálně navazuje na terasu, zatímco mléčné sklo odděluje jednotlivé části interiéru bez použití masivních příček.
- Horizontální okno nad kuchyňskou linkou proměňuje pohled na stromy a gabionové oplocení v součást interiéru, zatímco černý ostrůvek s varnou deskou a bílé úložné skříňky zachovávají čisté, nerušené linie kuchyně.
- Krytá terasa s jídelním posezením navazuje na obytné prostory a díky hlubokému přesahu střechy nabízí příjemné místo pro stolování s výhledem do zahrady, aniž by bylo nutné opustit architektonicky propojený celek domu.
- V knihovně architekti využili rohové prosklení téměř bez viditelných rámů, takže okolní stromy, balvany a proměnlivé barvy zahrady působí jako živý obraz a stávají se přirozenou součástí interiéru.
- Také vstupní část pokračuje v materiálovém konceptu domu, kde se surový beton a kamenivo v gabionech setkávají s teplým dřevem a jednoduchými bílými úložnými plochami, které nechávají vyniknout výraznou strukturu stěn.
- Velkoformátové prosklení propojuje koupelnu s okolní zahradou a umožňuje výhled do zeleně přímo z vany, zatímco zachovaná vzrostlá vrba vytváří přirozenou kulisu a ukazuje, jak důležitou součástí návrhu byly původní stromy na pozemku.
- Plynulé propojení dřevěné terasy s interiérem umožňuje využívat venkovní posezení jako pokračování obytného prostoru, zatímco zakřivená betonová atika reaguje na okolní stromy a dodává jinak horizontální stavbě osobitý tvar.
- Přírodní jezírko s kamennými břehy tvoří jeden ze zahradních pokojů mezi křídly domu a společně se zachovanými stromy vytváří soukromou scenérii, kterou obyvatelé mohou pozorovat přímo z interiéru.
- Architekti při návrhu domu zachovali vzrostlé stromy a přizpůsobili jim rozmístění jednotlivých křídel, takže prosklené obytné prostory dnes hledí do intimních zahradních zákoutí, kde se střídají kameny, vodní hladina a hustá zeleň.
- Díky velkoformátovému prosklení se domácí knihovna za soumraku proměňuje ve svítící zákoutí uprostřed zahrady, zatímco betonová atika a přírodní jezírko podtrhují nenápadnou architekturu domu zasazeného mezi vzrostlé stromy.
Foto: Matej Hakár/matejhakar.com
Zdroj: Časopis HOME





























