Pohled ze zahrady na prosklenou dřevěnou přístavbu domu, kterou obklopují vysoké stromy, keře a popínavá zeleň.

Galerie (32)

Zdroj: Mauricio Fuertes

Skandinávská rodina chtěla dům plný světla. Architektka jim navrhla i saunu ukrytou mezi stromy

25. 10. 2026 Lucia Blažiová

Dům v katalánské Romanyà stojí mezi stromy a jeho největší ozdobou se během roku mění. Jednou je to sytá zeleň, jindy déšť stékající po skle nebo světlo, které se během dne posouvá po stěnách. Právě okolní les se stal jedním z hlavních témat návrhu architektky Susanny Cots. Pro rodinu skandinávského původu vytvořila klidné útočiště, kde má příroda své místo přímo v interiéru.

Světlo jako začátek

Rodina si přála především dostatek přirozeného světla a co nejbližší kontakt s okolím. Architektka proto nezačala u nábytku ani u barevné palety, ale u samotného místa. Každou místnost navrhla s ohledem na výhled, orientaci a světelné podmínky.

Okna a průchody fungují jako rámy obrazů. Za každým z nich se objevuje jiný výsek lesa, který se během dne i roku proměňuje. Ráno může interiér zaplnit měkké světlo, během deště získají stromy tmavší odstíny a večer se pozornost přesune k osvětleným místnostem. Výhled se tak stal součástí interiéru podobně jako obraz zavěšený na stěně – jen se nikdy neopakuje.

Moderní přízemní dům s bílou fasádou, prosklenou přístavbou a venkovním bazénem obklopeným lehátky a slunečníky.

Celkový pohled od bazénu ukazuje propojení původního domu s novou prosklenou částí. Zatímco hlavní budova si zachovává bílé omítky a tradičnější podobu, přístavba působí lehce díky dřevěné konstrukci a velkým oknům. Prostorná terasa s lehátky vytváří další obytnou zónu, která se během teplých dnů stává přirozeným pokračováním interiéru. Zdroj: Mauricio Fuertes

Bílá, dřevo a přírodní tóny

Aby tyto výjevy vynikly, dostal interiér světlý základ. Bílou doplňují jemné přírodní odstíny a materiály, které prostoru dodávají teplo a strukturu. Objevuje se dřevo, kámen, juta i bavlna.

Právě jejich kombinace brání tomu, aby světlé místnosti působily příliš jednotvárně. Hladké plochy se střídají s kresbou dřeva, kamenem a měkkými textiliemi. Barevnost zůstává klidná a přirozená, takže zelená za okny může být výrazným barevným akcentem.

Volba materiálů zároveň vychází z prostředí, ve kterém dům stojí. Dřevo a přírodní textilie připomínají skandinávskou jednoduchost blízkou rodině, kámen a otevřenost domu zase odkazují ke středomořskému charakteru místa.

Přečtěte si také:

Skandinávský styl: Čistý, ale ne chladný. Co je klíčové pro útulný minimalismus

Přesně podle rodiny

Dům má poměrně jednoduchou dispozici. Jsou v něm dvě ložnice určené k odpočinku, pracovna a společný prostor s kuchyní a místem k posezení. Jednotlivé části jsou navržené pro každodenní život rodiny a zároveň dávají vyniknout tomu, co se odehrává za okny.

Kuchyň i veškerý nábytek vznikly přímo pro tento projekt. Studio je navrhlo na míru konkrétním rozměrům, světelným podmínkám i způsobu, jakým rodina prostor používá. Kuchyň díky tomu přirozeně zapadá do obytné části a vestavěný nábytek pomáhá udržet interiér vizuálně čistý.

Susanna Cots pracuje také s tím, čemu sama říká „neviditelné prvky“ architektury. Jde o detaily, které si člověk nemusí vědomě uvědomit, ale právě ony ovlivňují, jak se v prostoru cítí – od proporcí místností přes umístění nábytku až po způsob, jakým se mezi jednotlivými částmi domu pohybuje světlo.

Prosklená část domu nabízí hned několik míst k posezení, aniž by působila přeplněně. Lavice kopírují obvod oken, zatímco volně stojící křesla a nízké stolky vytvářejí uprostřed samostatnou odpočinkovou zónu. Dřevěný strop, přírodní koberec a tlumené odstíny textilií přinášejí do prostoru skandinávskou útulnost. Zdroj: Mauricio Fuertes

Zimní zahrada

Důležitou součástí návrhu je prosklená část domu, která funguje jako přechod mezi interiérem a okolní přírodou. Právě tady se hranice mezi domem a venkovním prostředím stírá nejvíc. Prosklené plochy přivádějí dovnitř výhledy a zároveň umožňují trávit čas v blízkosti venku i v chladnější části roku.

Z obytného prostoru pak vede cesta dál do exteriéru, kde nechybí bazén a místo pro odpočinek. Dům se tak během dne mění podle toho, co rodina právě dělá – čas může začít u snídaně v kuchyni, pokračovat prací v pracovně a později se přesunout k bazénu nebo do zahrady.

Sauna mezi stromy

Skandinávský původ rodiny se připomíná ještě jedním prvkem. V okolí domu je sauna umístěná přímo mezi stromy. Vzniká tak trochu jiný druh prostoru než uvnitř domu – jednoduchý, soukromý a těsně spojený s přírodou.

Sauna zároveň doplňuje celkový způsob, jakým rodina dům využívá. Odpočinek se tu neodehrává pouze v ložnici nebo obývacím prostoru. Pokračuje venku, u bazénu i mezi stromy.

Venkovní dřevěná sauna ve tvaru sudu s prosklenými dveřmi, umístěná mezi mohutnými kmeny stromů v zahradě.

Mezi vzrostlými stromy se ukrývá také venkovní sauna s charakteristickým kruhovým tvarem. Její dřevěný plášť přirozeně ladí s okolními kmeny a díky proskleným dveřím je vidět i do interiéru s dřevěnými lavicemi. Umístění v klidné části zahrady vytváří soukromé místo pro odpočinek, oddělené od hlavních obytných prostor domu. Zdroj: Mauricio Fuertes

Les jako součást interiéru

Celý návrh se nakonec vrací k jednoduchému zadání: vytvořit místo, kde bude dostatek světla a kde okolní příroda zůstane důležitou součástí každodenního života. Architektka proto zvolila světlé pozadí, přírodní materiály a nábytek vytvořený přesně pro konkrétní dům.

Nejvýraznější dekorací ale zůstávají výhledy. Každé okno nabízí jiný obraz a každý den ho trochu pozmění. Někdy se do něj promítne slunce, jindy déšť nebo stíny stromů. Interiér tak získává proměnlivou kulisu, která nepotřebuje další výrazné dekorace.

Přečtěte si také:

V novém domově majitelka navázala na krásu toho původního, přimíchala provensálský šarm a čistotu Skandinávie

Právě v tom spočívá charakter domu v Romanyà: architektura vytváří klidné zázemí, zatímco hlavní dění se odehrává za okny. Rodina má k dispozici světlý interiér, bazén, prosklenou část i saunu mezi stromy – a každý z těchto prostorů nabízí trochu jiný způsob, jak být součástí místa, které si pro svůj domov vybrala.

Galerie:

: Z této strany je dobře vidět, jak nenápadně prosklená přístavba zapadá do vzrostlé zahrady. Její jednoduchá vodorovná linie a jemné dřevěné rámy nechávají vyniknout okolním stromům. Kamenná podezdívka porostlá zelení navíc pomáhá stavbu vizuálně propojit se svažitým terénem.

: Celkový pohled od bazénu ukazuje propojení původního domu s novou prosklenou částí. Zatímco hlavní budova si zachovává bílé omítky a tradičnější podobu, přístavba působí lehce díky dřevěné konstrukci a velkým oknům. Prostorná terasa s lehátky vytváří další obytnou zónu, která se během teplých dnů stává přirozeným pokračováním interiéru.

: Prosklená část domu nabízí hned několik míst k posezení, aniž by působila přeplněně. Lavice kopírují obvod oken, zatímco volně stojící křesla a nízké stolky vytvářejí uprostřed samostatnou odpočinkovou zónu. Dřevěný strop, přírodní koberec a tlumené odstíny textilií přinášejí do prostoru skandinávskou útulnost.

: Mezi vzrostlými stromy se ukrývá také venkovní sauna s charakteristickým kruhovým tvarem. Její dřevěný plášť přirozeně ladí s okolními kmeny a díky proskleným dveřím je vidět i do interiéru s dřevěnými lavicemi. Umístění v klidné části zahrady vytváří soukromé místo pro odpočinek, oddělené od hlavních obytných prostor domu.

: Příroda se v tomto projektu neobjevuje jen za velkými okny, ale je jeho nedílnou součástí. Detail starého stromu s neobvyklou kresbou kůry a dutinou připomínající srdce ukazuje krásu drobných přírodních nepravidelností.

: Zahrada zde není pouze upraveným prostorem kolem domu, ale důležitou součástí celého bydlení. Vzrostlé stromy, kvetoucí větve a bujná zeleň vytvářejí přirozené soukromí i kolem venkovní kuchyně. Kombinace původního kamenného zdiva a nových dřevěných prvků zároveň propojuje starší část stavby s její moderní podobou.

: Bazén je zasazený do zahrady tak, aby kolem něj zůstalo dostatek prostoru pro odpočinek i volný pohyb. Dřevěná lehátka se světlým čalouněním stojí pod slunečníky na vyvýšené části terasy. Okolní stromy a keře vytvářejí zelenou kulisu, díky které místo působí soukromě a klidně.

: Venkovní kuchyně nabízí pracovní desku s dřezem, vestavěnou troubu a místo k posezení u barového pultu. Tmavé skříňky kontrastují se světlou omítkou a dřevěnými detaily, zatímco kamenná stěna připomíná původní charakter domu. Nad celým prostorem se sklánějí větve stromu, které vytvářejí příjemnou atmosféru.

: Odpočinková místa nejsou v tomto domě omezená pouze na interiér. Jednoduché křeslo na terase vytváří soukromý kout přímo pod větvemi stromu. Světlé čalounění, přírodní odstíny a dřevěná fasáda navazují na materiály použité uvnitř domu, takže přechod mezi bydlením a zahradou působí přirozeně.

: Otevřené dveře na terasu ukazují, jak snadno může prosklená část domu navazovat na venkovní prostředí. Křesla a nízké stolky vytvářejí pohodlné místo k odpočinku, zatímco dřevěné lavice u oken nabízejí další posezení. V teplejších dnech se tak zimní zahrada může stát přirozeným pokračováním terasy, v chladnějším období poskytuje chráněné místo s výhledem do zeleně.

: Velký jídelní stůl tvoří přirozené centrum prosklené části domu a nabízí dostatek prostoru pro společné stolování. Nad ním visí několik svítidel s pletenými stínidly, která svým materiálem i tvarem zjemňují dřevěnou konstrukci střechy. Vestavěná lavice u oken navíc umožňuje využít místnost nejen k jídlu, ale také k odpočinku s výhledem do lesa.

: Prosklená přístavba propojuje společenskou část domu s okolní zahradou. Pod dřevěnou střechou vznikl prostor pro stolování i odpočinek, který je díky velkým oknům otevřený výhledům téměř ze všech stran. Světlé materiály a jednoduché zařízení nechávají vyniknout konstrukci stavby i zeleni za sklem.

: Zimní zahrada je navržená jako místo, kde si rodina může užívat blízkost přírody i během chladnějších dnů. Dřevěné lavice podél oken vytvářejí pohodlné posezení, zatímco přírodní textilie a kulatý jutový koberec dodávají prosklenému prostoru útulnost. Největší ozdobou zůstávají stromy, které jsou díky velkým oknům téměř na dosah.

: Vestavěná lavice přímo pod oknem ukazuje, jak lze využít prostor u prosklené stěny a současně vytvořit příjemné místo k odpočinku. Kombinace kostkovaných, pruhovaných a vzorovaných polštářů přidává jednoduchému dřevěnému posezení měkkost a nenápadnou barevnost. Výhled do lesa přitom zůstává hlavním motivem celé kompozice.

: Právě tady je dobře vidět, jak důležitou roli hrají v návrhu domu okna. Každé nabízí trochu jiný pohled do zeleně a přivádí světlo z odlišného směru. Díky tomu působí otevřený obytný prostor vzdušně, přestože v něm vedle sebe funguje několik míst určených k odpočinku i společnému stolování.

: Velkoformátové zasklení proměňuje zahradu v přirozené pokračování obývacího pokoje. Pohled na stromy a kvetoucí zeleň se stává součástí každodenního života, zatímco krb dodává interiéru útulnost. Právě propojení pohodlí domova s bezprostřední blízkostí přírody bylo jedním z hlavních přání skandinávské rodiny.

: Obytný prostor propojuje několik funkcí, aniž by působil přeplněně. Krb je začleněný do bílé příčky, za kterou se nachází kuchyně, a posezení směřuje k velkým proskleným plochám. Světlá podlaha a jednoduchý nábytek nechávají vyniknout výhledům, které jsou podle návrhu Susanny Cots jednou z nejdůležitějších součástí domu.

: Bílá, světlé dřevo a přírodní textilie vytvářejí základ interiéru, ve kterém může vyniknout okolní krajina. Výraznější tmavé křeslo dodává obývacímu pokoji kontrast, zatímco kulatý jutový koberec zjemňuje jednoduché linie nábytku. Jídelní kout s dřevěným obložením působí jako samostatná, útulnější část otevřeného prostoru.

: Velké okno s dřevěným rámem přivádí do obývacího prostoru denní světlo a nabízí výhled do zeleně. Architektka vedle něj vytvořila útulné místo k sezení s úložným prostorem a policemi. Vestavěný krb přirozeně odděluje odpočinkovou část od bílé kuchyně, aniž by místnost opticky uzavíral.

: Kuchyň navržená na míru je téměř celá ukrytá za hladkými bílými dvířky, díky čemuž působí velmi čistě a neruší výhled do zahrady. Pracovní plocha je uspořádaná podél stěny a přirozené světlo přichází také přes prosklené dveře na terasu. Zajímavým detailem je krb, který tvoří vizuální propojení kuchyně s obývacím pokojem.

: Pracovna je od kuchyně oddělená prosklenou příčkou s černým kovovým rámem. Toto řešení umožňuje jednotlivé místnosti vizuálně propojit, ale zároveň jim ponechat vlastní funkci. Díky průhledné stěně a oknům v pracovně může denní světlo prostupovat i do navazujících částí domu.

: Dřevo zde nepokrývá pouze podlahu, ale také stěny a strop. Jídelní kout tak získává útulnější charakter, který kontrastuje s bílou obytnou částí. Dvě velká okna přitom zůstávají hlavním prvkem prostoru a umožňují pozorovat zahradu přímo od jídelního stolu.

: Výhled na rozložitý strom funguje v jídelně jako živý obraz, který se mění podle denního světla a ročního období. Architektka ho nechala vyniknout jednoduchým zařízením a přírodními materiály. Tmavě zelené židle navíc nenápadně propojují barevnost interiéru se zahradou za oknem.

: Přírodní materiály nemusí v interiéru působit jednotvárně, pokud se kombinují různé struktury a povrchy. Hladší dřevěné obložení zde doplňuje rustikálně působící komoda, plasticky tvarovaná keramická váza a jemná rozkvetlá větev. Právě podobné drobnosti dodávají střídmě zařízenému domu osobitost.

: Jednoduchá dekorace z rozkvetlých větví ukazuje, že přírodní motivy mohou interiér ozvláštnit i bez výrazných barev a množství doplňků. Plastická bílá váza vyniká proti výhledu do zahrady, zatímco dřevěný stolek a keramický svícen navazují na materiály použité v celém domě.

: I umění může do minimalistického interiéru vnést barvu, aniž by narušilo jeho klidnou atmosféru. Jemná abstraktní malba s drobnými postavami a žlutým akcentem dobře zapadá do přírodní barevnosti domu, kterou architektka Susanna Cots zvolila jako pozadí pro výhledy do okolní krajiny.

: Ložnice je zařízená v tlumených přírodních odstínech, které doplňuje dřevěný obklad stěny za postelí. Výrazným prvkem je velké prosklení směrem k bazénu, díky němuž se venkovní prostředí stává součástí výhledu z postele. Textilie v béžových a zemitých tónech podporují klidnou atmosféru místnosti.

: Dřevěný obklad za postelí pokračuje až k malému pracovnímu nebo toaletnímu stolku se zrcadlem, takže jednotlivé části ložnice působí jako jeden celek. Černé nastavitelné lampy umožňují nasměrovat světlo podle potřeby, zatímco bílé povlečení a polštáře v přírodních odstínech zjemňují celkové zařízení.

: Dvě samostatná umyvadla jsou umístěná naproti sobě, takže každý má vlastní prostor pro ranní i večerní hygienu. Kamenné mísy doplňují nástěnné baterie v teplém kovovém odstínu a kulatá zrcadla. Otevřený průhled do ložnice ukazuje, jak na sebe oba prostory přímo navazují, a zároveň nechává vyniknout jejich společné přírodní barevnosti.

: Dětský pokoj je zařízený jednoduše, ale s několika hravými detaily. Postel s barevným povlečením doplňuje černá nástěnná lampička a světlý dřevěný nábytek. Nejvýraznějším prvkem navazující koupelny je originální nástěnná kresba, která do jinak střídmého interiéru přináší fantazii a humor.

: Zatímco ostatní části domu sázejí na střídmé barvy a přírodní materiály, dětská koupelna dostala výraznější podobu. Stěny kolem vany zdobí hravé ilustrace zvířat, ptáků a fantazijních postaviček, které proměňují běžnou koupelnu v originální prostor. Bílá vana a vysoké úložné skříňky přitom zachovávají jednoduchost a praktičnost zařízení.

: Světlé dřevo a velké prosklené plochy pomáhají stavbě přirozeně zapadnout mezi okolní stromy. Rozkvetlé větve těsně u fasády připomínají, že příroda zde není jen vzdálenou kulisou. Její proměny lze pozorovat přímo z interiéru, což bylo jedním z hlavních záměrů architektky Susanny Cots.