Galerie (20)

Zdroj: Miro Pochyba

V novém domově majitelka navázala na krásu toho původního, přimíchala provensálský šarm a čistotu Skandinávie

14. 04. 2021

Když už bydlení ve starém vinařském domečku nevytvářelo zdravé prostředí pro děti, rodina se v duchu babiččiny rady „raději tři nové postavit, než jeden opravit“ rozhodla stavbu zbourat.

Sylvii bylo dvacet čtyři let, když se rozhodla odstěhovat od rodičů. Opuštěný, téměř stoletý domeček po babičce přímo prosil, aby se v něm někdo zabydlel. Pro mladou dívku to byla výzva. Zchátralá budova byla v původním stavu – chybělo topení, teplá voda, ze dvora na Sylvii mrkala dřevěná latrína.

„Bylo to šílené. Když jsem našim oznámila, že se sem chystám nastěhovat, byli trochu v šoku. Pamatuji si reakci mého otce, který jenom zvedl obočí a mámu uklidnil vyhlášením, že do dvou týdnů jsem zpátky. A od té doby jsem tu,“ směje se Sylvie.

Přečtěte si také:

Venkovská usedlost v krásném prostředí na Vysočině

Začátky v této „divočině“ byly těžké, ale bývalá letuška dokázala v drsném prostředí fungovat několik měsíců úplně sama.

Z původního domu nám zůstalo několik fotek a krásné vzpomínky. Bydlet ve starém domečku s latrínou na dvoře se nám s manželem moc líbilo. Mělo to své kouzlo.

Změna nastala, když Sylvie poznala svého budoucího manžela. Ten se nejen beznadějně zamiloval do krásné dívky, okouzlila ho také samotná chaloupka.

Obývací pokoj je díky velkým oknům světlý. Příjemné sezení dotváří spousta rostlin a závěsná houpačka, na které tráví čas zejména děti.

S jeho příchodem začaly v domě ožívat další pokoje, kuchyň, přibylo splachovací WC, mladý elektrikář si vzal na mušku i topení pomocí elektrických panelů. Jak se rodina rozrůstala, začali si manželé klást otázky, co dál.

Sylvie vysvětluje: „Život v tradičním vinařském domečku nám vyhovoval – cítili jsme se tady doma. Nepřekážely nám průchozí pokoje ani původní stav. Dům však neměl žádné základy, zdivo bylo vlhké a na stěnách se vytvářela plíseň, se kterou jsem musela bojovat čím dál tím častěji. Nebyl to zdravý a bezpečný domov, který jsme svým dětem toužili dát. Rebecce byly čtyři a synovi Damiánovi rok, když jsme si řekli dost. Odstěhovali jsme se do podnájmu a starý dům jsme nemilosrdně srovnali se zemí.“

Sylvie se považuje spíše za konzervativní typ. To vysvětluje, proč v domě vládne bílá: „Nerada se obklopuji spoustou barev. Chtěla jsem domov, ve kterém se budeme příjemně cítit i za deset nebo dvacet let. Bílý nábytek je podle mne ideální základ. Barevnost kdykoli snadno upravím pomocí doplňků. Na změnu atmosféry se mi nejvíc osvědčily polštáře a deky, mám jich celou sbírku.“ přiznává. Zdroj: Miro Pochyba

Horlivý truhlář

Nový dům měli manželé postavený neuvěřitelně rychle. Po roce v podnájmu se rodina mohla stěhovat. Sylvie měla o nábytku i detailech jasnou představu už od samého začátku: „Ještě se jen stavěly zdi a už jsem přesně věděla, kde bude jaké křeslo, svítidla nebo závěsy. Nečekala jsem, až bude dům hotový.

Přečtěte si také:

Jak se snoubí skandinávský styl s anglickou klasikou? Tento rodinný dům vám odpoví

Celá kuchyň, včetně dřezu a spotřebičů, je z IKEY. Majitelé o jiném výrobci ani neuvažovali, jelikož už ve starém domě měli podobnou a byli s ní nadmíru spokojeni. Jedině kuchyňskou desku jim vyrobil truhlář.

Spoustu doplňků jsem koupila již v předstihu.“ Úzký pozemek předurčoval dispozici a společná láska k venkovu zase naznačovala, v jakém duchu se bude nést interiér. „Oběma se nám líbí venkovský styl bydlení. Bysťo mi proto nechal v zařizování volnou ruku. Se vším, co jsem navrhla nebo koupila, byl spokojen. On si zase vzal na mušku technickou část,“ vysvětluje domácí paní.

Oba dětské pokoje se pyšní velkými okny s pohodlným sezením. V Rebeccině pokoji rodiče zužitkovali také malou knihovnu ze starého domu, která dostala nový nátěr. Děvčátko si do ní ukládá své oblíbené pohádkové knihy. Zdroj: Miro Pochyba

Představu o starých popraskaných trámech si manželé donesli ze starého domku. Jelikož se ty původní nezachovaly, potřebovali vyrobit nové. O jejich výrobu požádali zkušeného truhláře. Pobízeli ho, aby je klidně udělal co nejnerovnější, kostrbaté a popraskané. Povedlo se. Po trámech následoval požadavek na okenice a jídelní stůl. K překvapení domácích však i k těmto kouskům přistupoval truhlář tak jako k trámům.

Přečtěte si také:

Panelákový byt s moderním nádechem Provence

„A tak se stalo, že nám pan truhlář dovezl okenice, které vypadaly jako z perníkové chaloupky, a stůl s nohami, které by více zapadly do tradiční alpské chatky než do našeho interiéru,“ popisuje situaci Sylvie a dodává, „vůbec se nedržel zadání ani fotek, které od nás měl, vytvářel si vlastní. Nic se nedalo dělat, tvořivý řemeslník musel všechno předělávat.“

: V novém domově majitelka navázala na krásu toho původního, přimíchala provensálský šarm a čistotu Skandinávie.

: Kamna si dali udělat majitelé jako poslední: „Bysťo v nich topí jen jednou za 24 hodin, když není moc zima, vydrží nám teplo i dva dny. Ačkoli je bez průduchů, tím že máme otevřené schodiště, vytopí hezky celý dům. Chléb či kaštany, které v nich občas pečeme, jsou neodolatelné.“

: Odpočinek blízko kamen je příjemný především během zimy – domácí mají krásny výhled až do kuchyně. Bílou sedačku Ektorp si manželé koupili z druhé ruky. „Máme ji moc rádi, ale už je vysezená, tak plánujeme novou,“ říká Sylvie a přiznává, že nejvíc by ji potěšil identický kousek.

: Útočiště za kamny je oblíbeným místem nejen dětí, které se tam rády schovávají, hrají hry, dokonce i přespávají. Pohovky na míru dala manželům vyrobit Bysťova maminka, z teplého zákoutí tak mohou domácí využít každý centimetr.

: Obývací pokoj je díky velkým oknům světlý. Příjemné sezení dotváří spousta rostlin a závěsná houpačka, na které tráví čas zejména děti.

: Centrem domu je dlouhý masivní stůl, který si dali manželé udělat na míru. Aranžmá na nich majitelka pravidelně mění. Při naší návštěvě se ve váze vyjímal netradiční bavlník, který svými chumáčky připomínal vytoužený sníh.

: Nejoblíbenější místo pro Cililing jsou skřínky Hemnes (IKEA), ze kterých má koťátko přehled o všem dění vevnitř i venku. Samozřejmě jen za předpokladu, že zrovna nespí.

: Sylvie se považuje spíše za konzervativní typ. To vysvětluje, proč v domě vládne bílá: „Nerada se obklopuji spoustou barev. Chtěla jsem domov, ve kterém se budeme příjemně cítit i za deset nebo dvacet let. Bílý nábytek je podle mne ideální základ. Barevnost kdykoli snadno upravím pomocí doplňků. Na změnu atmosféry se mi nejvíc osvědčily polštáře a deky, mám jich celou sbírku.“ přiznává.

: Bývalá letuška a podnikatelka v jednom svůj designérský talent naplno rozvinula při vytváření vlastního domova. Cit pro krásu a harmonii je vidět v každém detailu.

: Celá kuchyň, včetně dřezu a spotřebičů, je z IKEY. Majitelé o jiném výrobci ani neuvažovali, jelikož už ve starém domě měli podobnou a byli s ní nadmíru spokojeni. Jedině kuchyňskou desku jim vyrobil truhlář.

: Několik menších solitérů si manželé odložili ze starého domu. K zachráněným kouskům patří i tento roztomilý psací stolek. Sylvie ho čas od času používá na práci.

: Becca, jak dcerce doma říkají, se už šestým rokem věnuje latino tanci… Volánky, kožešiny a růžové odstíny jsou ty pravé pro malou princeznu.

: Koutek malé školačky je stále vzorně uklizený. Za stolem moc času netráví. Není se čemu divit, mladou dámu chtivou tance to mnohem víc láká na taneční parket.

: Oba dětské pokoje se pyšní velkými okny s pohodlným sezením. V Rebeccině pokoji rodiče zužitkovali také malou knihovnu ze starého domu, která dostala nový nátěr. Děvčátko si do ní ukládá své oblíbené pohádkové knihy.

: Dětské pokoje v patře jsou zařízené ve stejném stylu jako celý dům. Pokojíček malého sportovce má dostatek světla i místa na hraní, oživují ho modré textilie a námořnicky laděné doplňky. Šikovné krabice a dřevěná bednička jsou ideálním místem na všechny hračky malého objevitele.

: Za posuvnými dveřmi se hned u vchodu z ložnice ukrývá samostatný šatník, který byl majitelčiným snem.

: Bílá dominuje také v koupelně, doplňuje ji oblíbená šedá a růžová. Dlažba z Maroka výborně ladí s venkovským obkladem i tzv. metro obkladem okolo vany.