Jak zařídit dětský pokoj

Pokojíček v pastelových barvách, navržený firmou Free architects, nabízí všechny tři zóny – klidovou, pracovní se speciálním psacím stolem, který je zároveň popisovací tabulí, i herní, uprostřed místnosti. FOTO FREE ARCHITECTS PRAHA

HLAVNÍ ZÓNY

Každého asi okamžitě napadne, že v dětském pokoji nesmí chybět postel, stůl a prostor na hraní. To jsou asi takové tři nejdůležitější funkční zóny, které dětské pokoje definují – klidová, hrací a pracovní. Pak samozřejmě nesmíme zapomenout ani na ukládání věcí. Ideální je vlastní šatna, ale to z prostorového hlediska není vždy možné. Proto je potřeba včas přemýšlet nad tím, jak chytře vymyslet dostatek úložných prostor a přitom nezahltit pokoj nábytkem přespříliš. Naprosto klíčový je také dostatek denního světla.

FOTO SHUTTERSTOCK

FOTO IKEA

BEZPEČNOST

Děti jsou od přírody neposedná stvoření, ale stát jim neustále „za zadkem“ z časových ani výchovných důvodů není možné. Proto se vyplatí být před nimi vždy o krok napřed a promyslet i ty nejnemožnější nástrahy, protože ty dítko zaručeně objeví jako první. Nároky na bezpečnostní opatření se budou s přibývajícím věkem dítěte měnit, obecně bychom se ale měli vyvarovat ostrých rohů, hran a vyčnívajících úchytek, o které by se mohla vaše ratolest zranit. Vyplatí se také dobře zabezpečit okna, ale například i místa, ve kterých by mohly uvíznout dětské prstíky nebo jiné končetiny. Vhodné je opatřit koberce či předložky protiskluzovou podložkou.

Větší a těžký nábytek, jako komody a skříně, by měl být pevně ukotven ke stěně. U menších dětí řešíme také zábrany proti pádu z postele, u paland jsou samozřejmostí v každém věku. Zvláštní pozornost je nutné věnovat všem zásuvkám a obecně také výběru osvětlení a elektroniky do dětského pokoje, aby nedošlo k zásahu proudem nebo požáru. V dětském pokoji by se nemělo objevit nic toxického, od nátěru nábytku, přes malby, tapety i hračky, ale například ani jedovaté rostliny, zvláště u malých dětí, které mají sklony k poznávání světa skrze chuťové buňky.

FOTO LAVMI

VZHLED

Podoba dětského pokoje by samozřejmě měla odrážet i osobnost svého malého obyvatele. Dětská fantazie je naprosto fascinující. Aby se ale mohla opravdu dokonale rozvinout, je potřeba ji nechat trochu pracovat. Dětský pokoj by měl být navržen tak, aby děti musely zapojit svou představivost. Asi v podobném duchu, jako když ležíte na louce a koukáte do mraků. Tu se zhmotní koník, tam zase lokomotiva. Postel pak jeden den může sloužit jako princeznin palác a druhý den se proměnit ve vesmírný koráb. Pokud se podaří promítnout koncept celého obytného prostoru také do dětského pokoje, je to určitě plus, ale nemělo by to být za cenu ztráty hravosti a vlastní identity.

FOTO BLOOMINGVILLE

FOTO BLOOMINGVILLE

Růžová je pro holky, modrá patří klukům?

Tradiční růžovo-modré rozdělení klučičího a holčičího světa už dnes není tak striktní. V oblibě jsou také tlumenější odstíny bílé, šedé, a béžové barvy. V každém případě by se ale na rozhodování ohledně barevnosti měly podílet i děti. Pokud si vaše holčička přeje růžový pokoj, dopřejte jí ho třeba v omezené míře. Nemusíte celou místnost přebarvovat na růžovo. Stačí třeba jednu stěnu vyzdobit tapetou s růžovým motivem, povlečení a polštáře sladit do světlejšího odstínu této barvy a přidat i růžový koberec. Až když vaše dcera z tohoto princeznovského období vyroste, jednoduše vyměníte tapetu i povlečení.

„Jsem spíše zastáncem méně exaktní výzdoby, zvláště u menších dětí. Osobně se kloním také k tlumenější barevnosti, která jde snadno a variabilně doladit pomocí výrazných doplňků a dekorací, které se budou proměňovat s tím, jak dítě poroste. I volba barvy by však měla korespondovat s povahou dítěte. Pokud potřebujeme trochu usměrnit malého raubíře, budeme volit světlé a uklidňující barvy. Pokud naopak potřebujeme probudit spící pannu, můžeme sáhnout po výraznějším odstínu,“ říká Pavlína Šebestová.

Postel BUSUNGE je prodloužitelná, a tak si ji můžete nastavit podle výšky dítěte. Minimální délka je 138 cm, maximální délka 208 cm. FOTO IKEA

POSTEL

Postel je jedním ze tří hlavních pilířů každého dětského pokoje. Vlastně se dá říct, že je tím naprosto nejdůležitějším, protože se bez ní neobejdeme. Proto bychom jejímu výběru měli věnovat extrémně velkou pozornost. Přechod z dětské postýlky do té dospělé většinou probíhá okolo 2 let věku dítěte. Taková postel by měla být hlavně stabilní, vyrobená z kvalitních a netoxických materiálů a detailně opracovaná. Bez ostrých rohů či míst, kde by si dítě mohlo ublížit. Vhodné je také osazení bezpečnostní zábrany, která se dá později odmontovat. Vyvarovat bychom se měli dnes tolik moderním postelím, které spočívají pelestí přímo na zemi, protože neumožňují přirozenou cirkulaci vzduchu a odpařování vlhkosti z matrace. U země se navíc drží prachové částice, které dítě v noci dýchá. Pořídit se dá i rostoucí postel, kterou je možné velikostně optimalizovat podle aktuální výšky dítěte.

Pokud v dětském pokoji chybí místo, mohou vypomoct vyvýšené postele, pod které je možné umístit například herní koutek. Ty se vyrábějí nejčastěji s výškou okolo 1m nad zemí a jsou proto vhodné spíše pro starší děti, od 5 let výše. Patrové postele volíme, pokud máme místa ještě méně a chceme volný prostor využít třeba k umístění šatní skříně nebo pokud máme v plánu k dítěti do pokoje umístit i sourozence a nemáme dostatek prostoru pro dvě plnohodnotné postele. Jsou vhodné ale jen do místností s dostatečnou světlou výškou. Patrová postel by rovněž měla být stabilní a pro jistotu ukotvená ke zdi. Pro dvě děti jsou použitelné také různé varianty výsuvných postelí, u kterých je ale třeba dbát na to, aby spodní z postelí byla v dostatečné výšce nad podlahou a nedocházelo tak k už zmiňované neprodyšnosti matrace a vdechování prachových částic.

Stůl jako místo pro práci i výtvarná díla. Z role papíru, umístěné na desce, můžete papír bez omezení odstřihnout nebo odtrhnout. FOTO BONAMI

Když už nevíte, čím děti zabavit, pořiďte jim hrací stan. FOTO NORDICDAY

PRACOVNÍ A HRACÍ PROSTOR

Stůl by se měl v dětském pokoji objevit hned, jakmile dítě udrží v ruce tužku. Nejen kvůli tréninku správného sezení a úchopu psací potřeby, ale zejména proto, abychom se vyhnuli tomu, že bude dítě za své malířské plátno považovat jakoukoli volnou plochu v domě. Při výběru vhodného psacího stolu je potřeba brát v úvahu to, jak přesně bude stůl používán (psaní, malování, práce na počítači,…) a také, že výška pracovní plochy se bude měnit spolu s tím, jak dítě poroste. Pro prvňáka bude začínat někde okolo 60 cm, pro vzrostlého puberťáka už může dosahovat klasické výšky 75 cm.

Stůl by měl být hluboký ideálně alespoň 70 cm, jeho šířka by pro pohodlnou práci měla začínat na 100 cm. Hrací koutek je dobré vizuálně od pracovního místa oddělit. Dobře funguje například jeho vymezení pomocí kusového koberce. Jeho podoba je už čistě na preferencích budoucích uživatelů. Některé dítko ocení žebřiny, houpačky, provazové žebříky, jiné zase klidné místo, kde se schoulí s oblíbenou knížkou. Samozřejmostí by měly být krabice či truhly na hračky, které umožňují pokoj v případě potřeby rychle uklidit.

FOTO IKEA

ÚLOŽNÉ PROSTORY

Dostatek úložných prostor výrazně napomáhá k tomu, udržovat dětské pokoje alespoň relativně uklizené. Úložné prostory pro první dvě až tři vrstvy oblečení (spodní prádlo, triko, kalhoty, svetr) by měly být umístěny přímo v pokoji dítěte. Pokud schází místo, dají se alternativně bundy či kabáty umístit mimo pokoj, stejně tak jako sezónní oblečení. Dále by neměly chybět úložné prostory pro úklid hraček a také police či knihovničky. Vhodné je počítat i s úložným prostorem pod psacím stolem, na nejrůznější učební pomůcky a psací potřeby.

Odborník radí

Pavlína Šebestová je absolventkou oboru Architektura a urbanismus na Fakultě architektury ČVUT v Praze. Dnes působí v knihovně materiálů matériO Prague, kde má kromě lektorské a poradenské činnosti v oblasti inovativních materiálů a souvisejících technologií na starosti také vedení knihovny. Její specialitou jsou především materiály pro architekturu a interiérový design a také materiály s ekologickým přesahem. Kromě toho se také věnuje návrhům rodinných domů a rezidenčních interiérů.

PŘIPRAVILA: VERONIKA SLOMKOVÁ VE SPOLUPRÁCI S PAVLÍNOU ŠEBESTOVOU
FOTO: SHUTTERSTOCK, ARCHIV FIREM
ZDROJ: časopis HOME