Praha patří k nejméně dostupným městům pro bydlení v Evropě. Na byt byste spořili 15 let

Stránka expats.cz je navštěvovaná lidmi ze zahraničí, kteří vyrážejí do českého hlavního města za pracovními zkušenostmi. I mezi nimi najdete celou řadu jedinců, kteří by se rádi v Praze usadili. A také na ně čeká drsná srážka s realitou.

U lukrativních bytů v centru města se pomalu všechny ty nuly nevejdou na cenovku. Cena je zde až 260–350 tisíc Kč za m². Zdroj: iStock/Nataliia Vintonyak

Neutrácejte za nájem a jídlo a počkejte si. Za 15 let si našetříte

Thomas Smith z Deloitte předkládá tvrdá data: abyste si pořídili průměrný byt, museli byste pracovat nepřetržitě 15 let, aniž byste utratili haléř (v anglicky psaném článku je toto slovo napsáno důsledně s diakritikou) na cokoli jiného.

Takže si představte jedince, který chodí do práce, pobírá průměrný plat a nemá žádné výdaje za dovolené, za bydlení, ba ani za jídlo a za pití. Dejme tomu, že si našel pohodlnou jeskyni, pije vodu z potoka a živí se trávou. A jen si trpělivě odkládá plat, dokud si nebude moci pořídit něco vlastního. Tak, podle těchto dat se mu to podaří za 15 let.

Jen dvě hlavní města v Evropě jsou na tom hůře – Amsterdam a Athény. Rozdíly jsou ale minimální – v těchto městech byste na koupi bytu potřebovali počkat 15.4, respektive 15.7 let. Výrazně nižší hodnotu zaznamenává italský Turín nebo dánské Odense – do pěti let zde máte na byt našetřeno.

Ceny bytů rostou, mzdy ale ne

Možná vás zajímá, o jakém platu se zde bavíme a jaký hypotetický byt zde kupujeme. Autoři výzkumu počítají s průměrným platem, který v Praze v minulém roce přesahoval 60 tisíc korun, a bytě s průměrnou výměrou. To je v Praze poměrně štědrých 70 metrů čtverečních. Takový byt v hlavním městě dnes pod 12 milionů korun neseženete.

Nejde přitom o krátkodobý výkyv. Deloitte upozorňuje, že dostupnost bydlení se meziročně ještě zhoršila. Zatímco ceny nových bytů v Praze během posledního roku vzrostly téměř o devět procent, mzdy tak rychle nerostou.

Jinými slovy, i když si zaměstnanci každý rok trochu polepší na výplatní pásce, ceny nemovitostí jim utíkají ještě rychleji. Největší problém představuje tato situace pro mladé lidi, kteří kupují první vlastní bydlení, a pro domácnosti se středními příjmy.

Amsterdam obsadil v žebříčku dostupnosti bydlení první místo před Prahou. Zdroj: iStock/Olena_Z

Nájmy také nejsou nejlevnější

Paradoxní je, že ani vysoké ceny zájemce od koupě bytů neodradily. Developeři v první polovině roku prodali v Praze přes 4 300 nových bytů, což představuje meziroční nárůst o zhruba 23 procent a druhý nejlepší výsledek za posledních patnáct let.

Ani nájemní bydlení přitom nepředstavuje výrazně dostupnější alternativu. Průměrný nájem sedmdesátimetrového bytu v Praze podle Deloitte dosahuje přibližně 28 tisíc korun měsíčně, takže i lidé, kteří na vlastní byt nedosáhnou, musí počítat s velmi vysokými náklady na bydlení.

Athény patří vedle Amsterdamu a Prahy k městům s nejméně dostupným bydlením v Evropě. Zdroj: iStock/nantonov

Někdo by se mohl zeptat, jestli expati, o kterých byla řeč na začátku článku, nejsou součástí problému. Jinými slovy, jestli jejich aktivita na realitním trhu nepůsobí, že ceny bytů raketově rostou.

Role zahraničních pracovníků není tak silná. Developeři odhadují, že jen 20–30 % nových bytů prodaných v Praze kupují lidé bez českého občanství – většinou přitom jde o Slováky. A dále platí, že většina kupujících v Česku pracuje nebo dlouhodobě žije – tedy nejde o zahraniční investory, kteří by skupovali byty čistě jako investici.

Hlavní příčiny krize hledejme jinde. Patří k nim dlouhodobě nedostatečná výstavba nových bytů, velmi pomalé povolovací řízení, růst mezd a ekonomiky, koncentrace pracovních míst v Praze a růst počtu domácností (stále více lidí žije dnes „single“).

Galerie:

Foto: iStock
Zdroje: https://www.expats.cz/czech-news/article/deloitte-prague-ranks-third-worst-in-europe-for-housing-affordability