Bříza, jantar a mahagon. Místo kácení se staly základem rodinného domu, kde udržitelnost a styl jdou ruku v ruce

Vish a Gaurav Rajadhyax, architekti a zároveň manželé, si pro sebe a své blízké navrhli prostor, kde každý detail nese hlubší smysl. Chtěli vytvořit domov, který odolá času, a zároveň reflektuje jejich architektonickou filozofii: dostupný, udržitelný a napojený na místo, kde stojí.

Obytná terasa plynule navazuje na interiér a vytváří prostor pro rodinná setkání. Zdroj: Chris Murray

Dům, který respektuje stromy

Na pozemku, kde dnes Mahogany House stojí, kdysi rostly tři vzrostlé stromy. Mohli je pokácet a začít na zelené louce, jak se často dělá. Místo toho ale nechali přírodu promluvit jako první.

Stříbrná bříza, strom jantaru a majestátní mahagon v zadní části parcely se staly stavebními kameny návrhu. Právě mahagon určil osu celého domu – vše se točí kolem něj.

Obytné prostory se mu otevírají výhledem i propojením, jako by dům rostl z jeho kořenů. Centrální nádvoří se stalo nejen geometrickým středem domu, ale i jeho duší.

Dvě křídla, jedna rodina

Dispozice domu je rozdělena do dvou oddělených objemů – „pavilonů“, jak jim majitelé říkají. V západním dvoupodlažním křídle se odehrává každodenní život mladší části rodiny.

Východní přízemní křídlo je určeno prarodičům, kteří zde mají své soukromí a klid, aniž by byli odtrženi od zbytku rodiny. Obě části propojuje vstupní hala, která působí nenápadně až do chvíle, kdy odhalí výhled na vnitřní nádvoří s bazénem.

Relaxační zóna s výhledem na bazén a zahradu plynule spojuje interiér s exteriérem. Zdroj: Chris Murray

S ohledem na starší generaci

Východní křídlo, určené prarodičům, je řešené s respektem k potřebám starší generace. Dvě útulné ložnice, vlastní obývací pokoj s kuchyňským koutem a koupelna tvoří samostatnou jednotku.

Tento prostor nabízí svobodu i soukromí – možnost zapojit se do života celé rodiny, nebo se na chvíli stáhnout a odpočívat. Dům tak neodděluje generace, ale vytváří mezi nimi zdravou rovnováhu.

Netradiční fasáda

Na první pohled dům zaujme fasádou z netradičně použitých terakotových tašek. Tento materiál, běžně určený pro střechy, se zde objevuje i na stěnách – a funguje překvapivě dobře. Teplé, zemité tóny tašek navazují dialog s okolní zelení a vytvářejí dojem, že dům k místu nepatří jen fyzicky, ale i emocionálně. Jako by zde byl odjakživa.

Obývací pokoj s klavírem, velkými okny a minimalistickým nábytkem vytváří elegantní a útulnou atmosféru. Zdroj: Chris Murray

Úsporně, ale velkoryse

Jedním z hlavních cílů bylo navrhnout dům, který poskytne dostatek prostoru – ale bez zbytečného plýtvání. Architekti vycházeli z principů pasivního domu: kompaktní objem, skvělé izolační vlastnosti, vzduchotěsnost a maximální využití přírodního světla.

K tomu přidali konstrukci ze strukturálních izolačních panelů, které zajišťují tepelnou pohodu s minimální energetickou náročností. Výsledkem je dům, který je chytrý, udržitelný a nenápadně luxusní.

Vnitřní svět v barvách lesa

V interiéru se příroda nezastavuje. Přechází dovnitř skrze barvy, tvary i textury. Zakřivené linie nábytku zjemňují prostor, zelené tóny evokují listy stromů a obklady z překližky mají navozovat dojem dřevěné kolébky.

Pečlivě zvolené akcenty – sytě modrá vstupní stěna, kožená pohovka, měkké polštáře – vytvářejí vrstvy atmosféry, která je útulná i svěží zároveň. Vše bylo navrženo tak, aby interiér žil v harmonii se svým okolím a přinášel radost v každém ročním období.

Každý kout domu má svůj účel. Kuchyně se otevírá na venkovní terasu s grilem a krbem, která plynule navazuje na hlavní obytný prostor. Na stejném podlaží se nachází i hlavní ložnice s krbem a výhledem do korun stromů.

V koupelně s kamennou texturou se cítíte jako v přírodní jeskyni, zatímco vana s výhledem na zahradu připomíná luxusní hotelový zážitek. Každý detail zde slouží pohodlí, ale zároveň udržuje estetickou čistotu.

Galerie:

Text: Lucia Blažiová
Foto: Chris Murray, www.chrismurray.photography