Dřevěná dominanta

„Jako mnoho mladých rodin, i my jsme původně jen hledali větší byt pro rozrůstající se rodinu,“ začíná příběh kostky majitelka, „jenže pak jsme přišli na to, že za stejné, nebo jen o málo větší peníze pořídíme i dům.“ Rozhodnutí nelze než chválit, navíc si vybrali místo s dobrou dostupností do centra a dostatečně velký pozemek, který je zárukou, že si se sousedy nebudou takzvaně koukat do kuchyně. Pro svůj záměr našli pozemek na okraji obce, na mírném svahu, na jehož části jsou už teď vzrostlé stromy – pozůstatky „náletů“ – pamětníků předchozích „hospodářů“ na neudržovaném pozemku. Zmíněný odstup od sousedů napomáhá udržet i původní stavba, která majitelům připadla spolu s pozemkem – zchátralé zděné hospodářské stavení v těsném sousedství přiléhající parcely. Po delší úvaze se rozhodli stavbu na pozemku zanechat a opravit – bude sloužit jako sklad zahradního náčiní a zároveň tvoří přirozenou optickou i zvukovou izolaci od sousedství.

Ve smrkovém obalu
Samotný dům už na první pohled upoutá výraznou tmavou barvou dřevěné fasády. „Představa investora byla konkrétnější ve vzhledu domu – dřevěný tmavý obklad inspirovaný starými stodolami v horských oblastech,“ popisuje zrod stavby architekt Aleš Kubalík z ateliéru Sporadical. „Poměrně rychle jsme se s investorem shodli – budeme stavět dřevěnou kostku, se vzdušným interiérem, kterou časem obklopí zahrada, tedy louka s novými stromy.“ Podobu stavby určil ještě jeden důležitý faktor: „Pozemek je v územním plánu veden jako zahrada, z toho vyplývá zákonem definovaná maximální zastavěnost, což v tomto případě činí 100 m². Takto určená velikost ale plně odpovídala představám investora, jak z hlediska účelu, tak i plánované výše investice,“ doplňuje architekt. Stavba je tedy oficiálně rekreační objekt určený k bydlení – nepodsklepená dřevostavba, dvoupodlažní s plochou střechou.

Uliční fasáda je strohá až přísná jen s malým počtem nevelkých okenních otvorů a vstupními dveřmi. Pro větší otevřenost tímto směrem ale nebyl důvod, naopak – vnitřní dispozice i severovýchodní orientace uliční fasády nevyžadují větší prosvětlenost z této pohledové části domu. O to víc je pak kostka otevřena světu z jiných stran – směřujícím k zapadajícímu slunci. Severozápadní fasáda upoutá velkoplošným oknem přes dvě patra, jihozápadní je otevřena ve dvou prosklených horizontálních pásech směrem do rodící se zahrady. Navíc díky svažitosti pozemku nabízí i krásné výhledy do okolní krajiny.

Zevnitř ven
Dispozice domu jsou otevřené, dominantní je především obývací část otevřená přes dvě patra. Spodní podlaží je klasicky denní – s kuchyní, technickou místností a WC, na horním podlaží jsou pokoje, koupelna a pracovní kout na unikátní galerii s knihovnou. „Vnitřní uspořádání domu mělo jednak respektovat naše potřeby – jsme mladá rodina, která se možná bude i rozrůstat,“ popisuje sympatická majitelka. Proto vznikl v horním patře dětský pokoj s možností předělit jej na dva menší. Další podmínka byla specifičtější. „Našim rodinným stříbrem je historický nábytek ve stylu art deco. Potřebovali jsme pro něj najít nejen odpovídající prostor, ale interiér celkově navrhnout tak, aby se s nábytkem vhodně doplňoval. Architekti tedy měli konkrétní zadání pro umístění konkrétních kusů,“ poodhaluje roušku tajemství dřevěné kostky hostitelka. Dům tedy zevnitř připomíná čisté bílé plátno – jen s velkými okenními otvory propouštějící denní světlo. Nenajdete zde žádné barevné „orgie“, interiér je jen čistým funkčním prostředím pro umístění starožitných artefaktů. Ty si s otevřeným prostorem zjevně rozumí. Výsledek souhry si můžete prověřit sami na přiložených fotografiích. Jakousi třešničkou na dortu jsou lustry, které majitelé dokupovali ve starožitnictvích. Ze stejného zdroje jsou i rámy zrcadel. Lustry najdete zejména na velmi překvapivých místech – třeba v koupelnách či na toaletách. „Právě ty vytvářejí zajímavý kontrast k jinak stroze pojatému interiéru,“ vysvětluje majitelka.

Od podlahy
Podlaha v přízemí je řešena ve dvou úrovních. Hlavní obytná část je tedy oproti vstupu snížená o schod. Architekti tak vyřešili umístění domu na svažující se parcele a navíc vytvořili efektní denní část, kdy vlastní schod tvoří přirozené posezení a není potřeba interiér zahlcovat obligátními televizními pohovkami či křesly. Podlahy jsou z betonu, zalité čirou polyuretanovou stěrkou. „Původně měla být úplně čirá, ale řemeslníci, kteří toto řešení neznali, nám čerstvě zalitou podlahu pochodili,“ popisuje vznik unikátního dekoru majitelka. „Vzniklé stopy jsme pak nechávali odstranit – brousit, čistit, až se stopy proměnily v neurčitý dekor, který nám přišel nakonec zajímavější než původní řešení. Pak jsme se snažili vytvořit na poschodí stejný vzorek záměrně, ale už se nám zas tolik nevedlo.“ Dominantní ocelové schodiště je dílem rodinného známého – uměleckého kováře.

Dřevohradba
Barvené smrkové palubky na zavěšené větrané fasádě ukrývají i vlastní dřevěnou konstrukci. Jedná se o celodřevěný montovaný objekt, který je založen na základových pásech z prostého betonu. Svislé dřevěné konstrukce v interiéru doplňuje železobetonová stěna kvůli ztužení objektu a tepelné akumulaci. Dřevěná konstrukce je navíc podpořena ocelovým sloupem a průvlaky v místě největšího rozponu. Díky bílým omítkám obvodových zdí byste v interiéru jen těžko hledali důkaz dřevěného konstrukčního systému. Paradoxně ke dřevu nejvíc odkazuje zmíněná akumulační zeď ze železobetonu – díky bednění do hoblovaných fošen je jejich otisk nejzjevnější připomínkou přírodního konstrukčního materiálu. Konstrukce ploché střechy se skládá z nosné dřevěné stropní konstrukce s tepelnou izolací z polystyrenu s nakašírovanou asfaltovou lepenkou. Finální střešní krytinu tvoří asfaltované pásy.

Kostka v teple
Dům je charakterizován jako nízkoenergetický, objekt je proto zateplený 30centimetrovou izolací z polystyrenu (EPS) a okna jsou zasklena izolačními trojskly. Vytápění objektu i ohřev užitkové vody zajišťuje plynový kotel. Vytápění je horizontální dvoutrubkové, kombinované s podlahovým vytápěním. V obývacím pokoji je podlahové vytápění doplněno před prosklenou stěnou podlahovými konvektory. Pro dosažení větší energetické efektivity stavitelé počítají i s instalací fotovoltaických panelů na plochou střechu.
To už však majitelé považují spíše za příjemné starosti. Dneska bydlí ve svém, v příjemném domě se skvělou atmosférou, kdy jeden styl vhodně doplňuje druhý. Takový je pak radost naplňovat tím podstatným. Životem.

TEXT: Matej Šišolák
FOTO: Dano Veselský
ZDROJ: HOME 9/2010