Dům ztracený ve svahu
Nevelká, střízlivá, jednoduchá a přitom přívětivá stavba, která souzní s okolní přírodou. Tak na příchozího působí rodinný dům, který si vysloužil zvláštní cenu našeho vydavatelství v loňské soutěži Realizované stavby z cihlového systému Porotherm. Autorem […]
Nevelká, střízlivá, jednoduchá a přitom přívětivá stavba, která souzní s okolní přírodou. Tak na příchozího působí rodinný dům, který si vysloužil zvláštní cenu našeho vydavatelství v loňské soutěži Realizované stavby z cihlového systému Porotherm. Autorem oceněného projektu je Adam Lenc.
Moderní vzhled, ale i ohleduplnost k přírodě a energetická úspornost, to jsou atributy rodinného domu umístěného na svahu malé obce Vidov nedaleko Českých Budějovic. Architekt jako by zde chtěl dokázat, že na minimálním prostoru a s minimálními prostředky se dá i s nízkým rozpočtem vybudovat příbytek, který bude mít vlastní tvář.
Z poklidné horizontály zelené střechy vystupují pouze vývody komínu – přesto však celkový pohled nijak neruší.
Jedním z předpokladů kvalitního díla byla osobnost investorů – v tomto případě mladý pár s jasnou představou o bydlení, vlastnící poměrně malý, složitý, a přesto výjimečný pozemek. Dům jako výsledek společného snažení je vlídný nejen k okolní přírodě, ale i ke svým obyvatelům, kterým poskytuje jak veškeré pohodlí, tak nádavkem ještě nádherný výhled na vzdálené šumavské vrcholky. A naopak – díky bohatě prosklenému průčelí přízemní stavby umožňuje přírodě doslova vstupovat do interiéru. Úžasný výhled by bylo škoda „zazdít“, proto se mu podřídila i dispozice – pohled do dálky si lze díky prosklené západní stěně vychutnat ve všech obytných místnostech interiéru. Ložnicová západní stěna se natáčí v segmentech za jihozápadním sluncem, a vytváří tak jednotlivým pokojům jakousi intimitu.
Jezírko s kořenovou čistírnou plní kromě utilitární funkce i funkci relaxační, v jeho nejhlubší části se dá koupat.
Splývání s okolím
Pozemek, na němž dům stojí, je tvořen úzkým platem vykousnutým ve vrstevnici prudkého západního zalesněného svahu, kterým o kousek výše prochází málo exponovaná železniční trať. Přestože domy v bezprostředním okolí nesou pečeť předlistopadové venkovské moderny s plochými střechami, nebylo snadné prosadit zastřešení sice plochou, ale zelenou střechou. Regulativa územního plánu paradoxně nutila stavebníky, aby dům měl šikmou střechu, nikterak nezohledňující kontext místa a okolní zástavby.
„Naše úspěšná argumentace při povolování se opírala o snahu realizovat nízkoenergetický dům se zelenou střechou, který by byl do svahu zapuštěn – při dané podlažnosti by nerušil v dálkových pohledech a současně by svým osazením v terénním zářezu chránil jeho obyvatele od případného hluku z provozu železnice,“ říká autor projektu.
Hlavní vstup do domu je situován přibližně uprostřed dispozice, kolmo na osu domu. | Přesah střech a teras chrání interiér před přehřátím – zejména na jižní straně domu. |
Tyto skutečnosti daly podobě domu jasný rámec. Jednopodlažní nepodsklepený dům s podélnou osou orientovanou severojižním směrem je osazen v terénním zářezu ve svahu, který plynule přechází v zelenou střechu s extenzivním porostem. Jižní a západní přesahy střech a terasy chrání interiéry před letním přehříváním a současně dovolují přijímat zimní tepelné zisky v slunných zimních měsících. Díky tomuto řešení stavba při pohledu ze zadní – východní části doslova splývá s terénem. Přírodní prostředí v bezprostředním okolí doplňuje dvoustupňové jezírko s atributy kořenové čistírny a s možností koupání v jeho hlubší části.
Výstup na jižní terasu
Kořenová čistírna Jedná se o mělký rybníček, vyplněný štěrkem (nejlépe praným kačírkem) a osázený bahenními a vodními rostlinami. Hladina vody se drží pod povrchem kamínků (nejméně 5 cm), takže komáři nemají šanci. Odpadní voda z domácnosti, konkrétně z umyvadel, dřezů, vany, sprchy, myčky a pračky (takzvaná šedá voda), vstupuje na jednom konci a pomalu prochází celým objemem čističky, kde je čištěna rostlinami a mikroby (voda z toalety se nazývá černá a do čistírny může jít, jen pokud projde odkalovací jímkou). Potom opouští čistírnu buď do rybníčku, dočišťovacího rybníčku, rozváděcího výkopu, nebo i do složitějšího zavlažovacího systému. Velmi důležitý je správný výběr. Naprosto nepostradatelné pro tento účel jsou například orobince, chrastice rákosovitá, skřípinec jezerní, kosatec žlutý atd., rostliny většinou každému dobře známé z našich mokřadů. Tyto speciální rostliny čistící vodu jsou schopny dodávat kyslík do svých dutých kořenů, což umožňuje život „špínožroutským“ bakteriím a řasám. Kořenová čistírna představuje celkem jednoduché řešení, a tak by to pro účely rodinného domku mělo i zůstat. Přetechnizovaná řešení bývají náchylná k poruchám, nehledě na vyšší pořizovací náklady. Více na www.ekozahrady.cz |
Úsporný a přehledný
Dispozice domu, jehož zastavěná plocha činí 180 m2, je logická a přehledná. Podélnou osou domu prochází centrální chodba, z níž jsou po jedné straně vstupy jednotlivých pokojů, zatímco na druhé straně je situováno sanitární a technické zázemí budovy. Obývací pokoj s kuchyňským koutem působí velmi prostorně díky tomu, že má zvýšenou světlou výšku. Dům přitom není nijak velký, plocha všech místností činí 141 m2, z toho obytná plocha představuje 96 m2.
Severní, nejvíce ochlazovaná fasáda je zpola ukryta „zákopem“, ložnice umístěná v rohu se otevírá směrem k výhledu pouze okny v západní fasádě.
Dům je kompletně vyzděn z cihelného systému Porotherm, železobetonový strop je krytý střešní konstrukcí s obráceným pořadím vrstev, obvodový plášť tvoří buď kontaktní zateplovací systém s tenkovrstvou omítkou, nebo sendvič s tepelnou izolací z minerální vlny a obkladem lakovanými deskami z vodovzdorné překližky. Okna jsou dřevěná, venkovní terasa z modřínových profilovaných prken. Prosklené plochy ložnicové části budou vybavené posuvnými dřevěnými žaluziemi.
Ať už v létě nebo v zimě – dům je schopen přímo dokonalých mimikry.
Dům je vytápěn teplovodním podlahovým vytápěním, zdrojem tepla je kondenzační plynový kotel. Jelikož majitelé myslí na budoucnost, udělala se příprava na vřazení solárních panelů do systému. Lokální zdroj tepla v hlavní obytné místnosti pak tvoří krbová vložka. Mimořádně důležitou složkou nízkoenergetických domů představuje větrání – zde je řešeno kombinací přirozeného a podtlakového nuceného bez rekuperační jednotky.
Na pohled komplikovaná technologie nízkoenergetických domů zde byla zredukována na co možná nejjednodušší postupy, ale zároveň byly dodrženy všechny potřebné standardy. Přesto – anebo právě proto – bylo možné ji realizovat svépomocí. Při stavbě byly použity standardní technologie, které se na trhu uplatňují u více výrobců.
Název stavby: Nízkoenergetický dům ve svahu Místo: Vidov, Českobudějovicko Charakteristika: Novostavba Architekt: Interproject, s. r. o., Lenc & Kopečný Architekt projektu: Adam Lenc Projektant: Interproject, s. r. o. Lenka Tejmarová, Adam Lenc, Zbyněk Kopečný Design, návrh interiérů: Adam Lenc, Karel Burian, Jan Pešek |
TEXT: Lidmila Ziková, spolupráce Matej Šišolák
FOTO: archiv společnosti Interproject
Zdroj: časopis HOME 2008, JAGA MEDIA, s.r.o.
Dobrý den, tento styl a řešení se nám velice líbí. V budoucnu uvažujeme
o výstavbě nizkoenergetickeho domu ve svahu.Prosím o kontakt na zhotovitele tohoto projektu. Děkuji Marek Jiskra