Fasáda připomíná perník z LEGA a uvnitř rodinu hlídá trofej muflona: Dům, kde se okázalost snoubí s funkčností

Dům, který se přizpůsobuje životu

Nejen dům, ale i samotní majitelé mají zajímavý příběh. Ona je cestovatelka, která píše o světě, on bývalý chovatel bizonů. Dnes žijí se dvěma malými dětmi, zatímco jejich nejstarší potomek už objevuje vlastní cestu.

Když se rozhodli postavit si nový dům, jejich zadání bylo jasné – musí to být místo, které bude žít s nimi. Dům, který se přizpůsobí nejen dětským krokům, ale i krokům stáří. A také dům, který nabídne možnost pečovat – možná jednou i o ně samotné.

S tímto jasným zadáním oslovili torontské studio Weiss Architecture + Urbanism, které má za sebou řadu oceňovaných projektů, od designových přístřešků na zamrzlé řece až po moderní domy v přírodě. Shudell House měl ale být jiný – městský, praktický, poetický. A hlavně promyšlený.

Současné bydlení s respektem k ornamentu a historii. Zdroj: David Whittaker, Birdhouse Media

Čtvrť s minulostí. A domem, který na ni nezapomíná

Torontská čtvrť, kde Shudell House vyrostl, má přezdívku The Pocket – „kapsa“. Kdysi tu bývaly cihelny a lomy, dnes je to pestrá rezidenční oblast, sevřená železniční tratí a dopravním depem. A i když se okolí změnilo, duch místa zůstal. Cihla je tu víc než stavební materiál – je to dědictví.

Architekti se rozhodli vzdát tomuto dědictví hold. Na fasádě domu proto najdete tradiční kombinaci světlé a tmavohnědé cihly, kterou doplňuje elegantní diamantový vzor – tzv. diapering. Právě ten dodává domu osobitý charakter, aniž by působil výstředně.

Výsledek? Stavba, která je nová, ale doma – mezi domy staršími o desítky let.

Stárnout důstojně – v domě, který pomáhá

Většina domů v této ulici má vyvýšený vstup přes verandu. Shudell House jde jinou cestou – vstupuje se do něj přímo z ulice, přes krytou terasu, obklopenou vyšší zelení. Ta vytváří přirozenou bariéru a chrání soukromí obyvatel – obzvlášť důležité, když má obývací pokoj okna v úrovni chodníku.

Už od začátku se dům navrhoval s ohledem na budoucnost. Proto má výtah, sprchu bez prahu i kuchyň, kterou lze snadno upravit na bezbariérovou.

Myslelo se i na budoucí rozšíření – za domem vyrostl malý samostatný domek v zadní části parcely, který může jednou sloužit jako bydlení pro pečovatele nebo samostatného člena rodiny.

Jídelní kout s rustikálním stolem a výrazným svítidlem pod dohledem trofeje. Zdroj: David Whittaker, Birdhouse Media

Úzký pozemek? Světlo to vyřeší

Jedním z hlavních úkolů bylo, jak do úzkého a hlubokého městského pozemku přivést co nejvíce denního světla. A právě tady se designérský um Weiss Architecture projevil naplno.

Světlíky, prosklené světlíkové šachty a hlavně dvoupatrová jídelna s otevřeným prostorem až ke stropu druhého podlaží vytvářejí interiér, který působí vzdušně a živě, i když je sevřený z boků.

Denní světlo zde není dekorací, ale hlavním nástrojem – proniká hluboko do dispozice domu a mění se v průběhu dne. Výsledkem je dům, který dýchá, mění se, žije.

Dům, který vypráví. Ale nahlas nekřičí

Shudell House není dům, který by chtěl zaujmout okázalostí. Je to promyšlený a tichý příběh. Vypráví o rodině, která ví, že domov není jen adresa, ale prostor, který se musí přizpůsobit. Který musí růst s vámi – když máte malé děti, když dospívají, když stárnete.

Architekt Kevin Weiss a jeho tým vytvořili víc než jen dům. Vytvořili kontextuální, citlivý a funkční prostor, kde se potkává tradiční řemeslo, moderní přístup k bydlení i lidská potřeba bezpečí a komfortu. Ať už se život této rodiny vydá jakoukoli cestou, Shudell House bude připravený jít s ní.

Galerie:

Text: Lucia Blažiová
Foto: David Whittaker, Birdhouse Media