Hrádek Lipová neboli Špacírštejn: Stavba z lidské vůle a kamenů, která vyrostla z lásky k lesu a poctivému řemeslu
Nedaleko obce Lipová na Olomoucku stojí neobvyklá stavba – umělá zřícenina s názvem Špacírštejn. Za jejím vznikem nestojí žádný šlechtický rod ani obecní projekt, ale jediný muž a jeho posedlost krásou kamene a přírody. Zdeněk Procházka, původním povoláním stavař, přetvořil své procházky lesem v životní dílo.
Z Hrádku Lipová Špacírštejnem
Původně se měl jmenovat Hrádek Lipová, ale veřejnost mu brzy přisoudila výstižnější jméno – Špacírštejn. Není to náhodný pojem. Je odvozený od německého spazieren (procházet se) a vzdává hold jeho autorovi, panu Procházkovi.
Nejde o historickou památku, ale o osobní iniciativu, která vyrostla doslova z ničeho. Když pan Procházka viděl, jak někdo zničil staré zemědělské zídky v lese a odvezl si kameny, rozhodl se zachránit, co šlo – a zbytek přetvořit.
Suchá metoda, stovky kýblů a roky trpělivosti
Bez malty, jen za pomoci přesného kladení kamenů, začal budovat svou umělou zříceninu. Nejprve využil zbytky lesních zídek, později nosil kámen z okolních polí – ručně, v kýblech.
Přesné datum zahájení stavby si už nepamatuje, ale odhaduje, že pracoval na hrádku minimálně 5 až 8 let. Není divu, že si autor díla vysloužil doma podezření, že má milenku – tolik času totiž trávil venku hledáním podobných perel.
Oceněný skvost Olomouckého kraje
V roce 2021 byl Zdeněk Procházka oceněn první cenou Olomouckého kraje v kategorii „Neobjevený skvost“. Jeho dílo se stalo atrakcí pro turisty, symbolem vytrvalosti, pocty tradičnímu kamenickému řemeslu a obdivu k přírodě. Hrádek se tak stal nejen osobní poctou krajině, ale i kulturním a turistickým bodem zájmu.

Pan Procházka vysvětluje, že si na klenbu bez malty netroufl a raději sázel na jistotu. Zdroj: youtube.com/Jindřich Brychta
Inspirace, která přetrvá
Příběh Špacírštejna je připomínkou toho, že člověk nemusí být slavný, aby zanechal stopu. Stačí vize, vytrvalost a láska k tomu, co dělá. V době digitálních technologií a rychlého životního tempa je Špacírštejn návratem ke kořenům – k práci rukama, k trpělivosti a k obyčejné radosti z tvoření.
Je to místo, které rozhodně stojí za návštěvu. A člověk, který za jeho vznikem stojí, si zaslouží obdiv celého národa – i když ve videu skromně přiznává, že po žádné slávě netouží.
Galerie:
- Pan Procházka Hrádek stavěl zhruba 5-8 let.
- Suchá kamenná zeď – stavba bez použití malty.
- Pan Procházka vysvětluje, že si na klenbu bez malty netroufl a raději sázel na jistotu.
- Na klenby byla použita i malta, aby měl pan Procházka jistotu, že nespadnou.
- Věž je dominantou celé stavby.
- Všechny kameny si pan Procházka nanosil z lesa a okolních polí v kýblech.
- Cestičky a zákoutí lákají nejen dospělé, ale hlavně děti.
- Kámen s nápisem označujícím název místa, které pojmenoval sám autor.
- Poté, co pan Procházka na stavbě několikrát zmokl, vybudoval si malý úkryt nazvaný Jeskynka.
- S úsměvem dodává, že od té doby už nespadla ani kapka.
- Pamětní kámen s údaji o době stavby, přestože autor dodává, že data jsou pouze orientační, protože si přesný začátek nepamatuje.
- Stavbu pan Procházka začínal boční zdí.
- Stezka vedoucí do zásobárny kamení mezi kamennými zdmi.
- Pan Procházka si i dnes dává záležet, aby byl na místě pořádek.
- Letecký pohled na Hrádek Lipová, známý také jako Špacírštejn.
Video:
Text: Karolína Mechová
Foto: youtube.com/Jindřich Brychta
Zdroj: youtube.com/Jindřich Brychta