Inspirativní řešení! Rodinný dům krytý zeminou

Fungování domu krytého zeminou výrazně ovlivňuje obrovská akumulační masa, která stavbu obklopuje. Protože se v ní po celý rok udržuje stabilní teplota, stabilizuje i klima v domě. „Zemina kolem domu má zpočátku přibližně 7 až 10 °C, po několika letech se ustálí na 12 až 15 °C. V létě tedy slouží jako přirozené chlazení, v zimě zase nemusíte tolik topit, protože rozdíl teplot mezi interiérem a exteriérem není tak velký – na interiérových +22 °C nemusíte zvyšovat teplotu z –10 °C, ale z +10 °C. Navíc je vytápěcí sezóna v tomto domě asi o 50 dní kratší než v nadzemní stavbě,“ vysvětluje podstatu úspornosti Krtkodomu autor projektu Ing. Martin Pribila.

Dalším prvkem, který šetří náklady na topení, jsou jižně orientovaná okna. Nejde však jen o solární zisky. Protože všechna okna jsou na jedné fasádě, v domě nevzniká průvan, který má v běžných domech velký vliv na zvyšování tepelných ztrát. „Díky izolační a akumulační schopnosti zeminy a tomu, že dům nemá okna na sever, je potřeba tepla na vytápění velmi nízká. Podle energetického certifikátu je tento dům sice zařazen do kategorie B, celková vypočítaná potřeba energie je přibližně 45 kWh/(m² . a), když se však člověk sžije s vytápěcím systémem, může se dostat i na méně než poloviční hodnoty. Bez větší snahy o úspornost tu byla reálná spotřeba tepla oproti vypočítané asi dvoutřetinová už v prvním roce,“ dělí se Ing. Pribila o zkušenosti.

Dům do reálných podmínek. Na stavbu Krtkodomu je optimální jižní svah s mírným převýšením. Protože takový dům zároveň stabilizuje svah, je ideálním řešením i do kopcovitého terénu. FOTO DANO VESELSKÝ

Jediná tradiční fasáda je orientovaná na jihovýchod. Jsou na ní všechna okna, vstupní dveře do domu i přístup do garáže a technické místnosti.

Ekologická kořenová čistička odpadních vod před domem nahrazuje kanalizaci či žumpu.

Gabiony plní funkci opěrných zdí po bocích domu.

Jasná orientace

Z principu stavby tohoto domu vyplývá, že všechny pokoje jsou situovány podél fasády s okny (optimálně jižní), zázemí a místnosti, které okna nepotřebují, jsou orientovány směrem ke kopci. „Vysokými okny na jedné fasádě se dům dostatečně prosvětlí do hloubky přibližně osm metrů. Takže pokud jde o světlo, určitě to tu není jako u krtků,“ upozorňuje Martin Pribila. Jeho první realizovaný Krtkodům je dvoupodlažní, navržený pro čtyř až šestičlennou rodinu. Při stavbě využili svahovitý pozemek – dům s fasádou obrácenou na jihovýchod je zasazen do svahu a kopíruje jeho původní reliéf. Dům chráněný zeminou však nemusí stát jen v prudkém svahu, stavba se dá zasypat zemí i na rovině. „Ideální je mírný svah,“ říká autor projektu.

„V našich podmínkách úplně stačí k dosažení celoročně stabilního klimatu masa zeminy, která vznikne při zasypání jednopodlažního domu. Vrstva zeminy silná šest metrů se totiž vyrovná účinku polystyrenové izolace s tloušťkou 60 centimetrů.“

Údržba domu se v podstatě rovná údržbě zahrady. V létě se přitom při zalévání rostlin na střeše zároveň vychladí i dům. FOTO DANO VESELSKÝ

Konstrukce

Nosnou konstrukci Krtkodomu tvoří litá železobetonová skořepina, v přední části podepřená dvěma sloupy, před kterými je předsazená dřevěná fasáda s konopnou izolací. Celý vnitřní prostor tak zůstal volný, což umožnilo volné řešení dispozice. Z vnější strany je dům izolován proti vodě bentonitem, který chrání tepelná izolace z perimetru.

Pod domem použili jako izolaci pěnosklo, které zároveň funguje jako drenáž. Dům nakonec ze tří stran a shora zasypali zeminou. „Tvrdá a pevná železobetonová konstrukce představuje ve styku s masou zeminy finančně nejvýhodnější řešení s vhodnými vlastnostmi. Testujeme však různé alternativy – například využití přírodních izolačních materiálů nebo vylehčení betonu. Osvědčila se nám též kombinace betonu a dřeva – u velkých rozponů je prostorově nejvýhodnější, má též příznivý vliv na vlhkostní režim a akustiku v interiéru. Volba různých typů dřeva navíc dává možnosti i pro různá estetická ztvárnění. Je to je však i otázka ceny,“ upozorňuje Ing. Pribila.

Centrem dispozice je otevřený prostor obývacího pokoje spojeného s jídelnou a kuchyní. FOTO DANO VESELSKÝ

V interiéru vsadili na kombinaci betonu se dřevem a hliněné omítky, které přispívají k regulaci vlhkosti vzduchu a izolují proti hluku. Tuto vlastnost využili i k odhlučnění rozvodů vody.

Oheň a voda. Teplovodní krbovou vložkou se ohřívá voda na topení, pro její dodatečný ohřev je v zásobníku zabudovaná elektrická spirála. Na zimu stačí 2,5 kubíku dřeva.

Bez chlazení

„Po osazení oken a dokončení fasády jsme zastihli konec léta se čtyřicetistupňovými vedry. V domě tehdy bylo maximálně 29 °C. To je rozdíl 11 °C bez stínění a bez větrání, v zavřeném domě, v němž se ještě nebydlelo,“ tvrdí Martin Pribila. „Pomocí exteriérového stínění a nočního větrání se dá tato teplota efektivně snížit, takže je zřejmé, že Krtkodům nepotřebuje aktivní chlazení,“ uvádí další z faktorů úsporného provozu s minimálními nároky na zabudovanou techniku.

Praktická koupelna v přízemí. Místnosti, které nutně nepotřebují okno, jsou situovány směrem ke svahu. FOTO DANO VESELSKÝ

Jiná pravidla

U stavby domu krytého zeminou platí jiná pravidla a vznikají odlišné problémy než u běžného domu. Například okna se nesmějí osadit dřív, než je dům zasypaný zeminou. Zásyp totiž může způsobit poměrně výrazné posuny v konstrukci. Důležité je též důsledně zhutnit nasypanou zeminu, aby časem moc neklesla. Pozemek nad domem je třeba odvodnit, aby co nejméně vody vsakovalo do zeminy kolem domu – voda je totiž dobrý vodič tepla a půdu v zimě ochlazuje. A samozřejmě zásadní je kvalitní hydroizolace s precizně realizovanými detaily. Stručně řečeno, jde o zcela jiný typ stavby, než je u nás u rodinných domů běžné, proto jsou jiný pohled a zkušenosti z praxe velmi důležité.

Trámy, které tu mají industriální vzhled, mohou být i elegantnější, vše je však i otázkou ceny. FOTO DANO VESELSKÝ

Po dřevěném schodišti se z centrálního obytného prostoru vystupuje do ložnic v poschodí. FOTO DANO VESELSKÝ

Za kolik?

Stavba domu chráněného zeminou sice není levná věc, náklady na provoz a údržbu však potěší. Dům stojí přibližně 22 000 až 33 000 Kč/m². Cenu může ovlivnit například použitý konstrukční systém a materiály a též podíl svépomocné práce. Na topení však ušetříte a chladit nemusíte vůbec. Reálné roční náklady na provoz stavby s obytnou plochou 160 m² jsou bez větší snahy o úsporu 13 338 Kč (na vodu, elektřinu i dřevo) – to je zkušenost z praxe prvního Krtkodomu. Údržba domu se v podstatě rovná údržbě zahrady, a máte-li na střeše luční trávu, stačí vám sekat dvakrát do roka. Jednodušší montovaný dům s obytnou plochou kolem 100 m² může být hotový na klíč za 6 měsíců, stavba většího, tvarově a konstrukčně náročnějšího trvá přibližně 9 až 10 měsíců.

Půdorys přízemí
1 zádveří 2 obývací pokoj 3 kuchyň 4 pokoj 5 koupelna 6 schodiště 7 sklad 8 technická místnost 9 garáž

Půdorys poschodí
1 chodba 2 koupelna 3 pokoj 4 pokoj 5 pokoj

Příčný řez domem

Rodinný dům krytý zeminou

Projekt a realizace: pribila&partner
Zastavěná plocha: 136 m²
Obytná plocha: 158 m²
Základy: drátkobetonová deska, v přední části podepřená základovým pásem
Svislé nosné konstrukce: obvodové stěny z vyztuženého monolitického betonu, izolované proti zemní vlhkosti a tlakové vodě (bentonit), tepelná izolace (perimetr) z venkovní strany zároveň chrání hydroizolační vrstvu
Fasáda: samonosná, z OSB desek spojovaných s žebrovou konstrukcí
Strop: vyztužená železobetonová monolitická deska spojená s dřevěnými trámy
Zastřešení: skořepinová železobetonová konstrukce s vrstvami zelené střechy
Okna: plastovo-hliníková s izolačním trojsklem
Vytápění a příprava teplé vody: teplovodní krbová vložka a solární kolektory ohřívají vodu v zásobníku vybaveném pro případ potřeby elektrickou spirálou. Teplo se do interiéru rozvádí podlahovým vytápěním.
www.krtkodom.sk

TEXT: ERIKA KUHNOVÁ
FOTO: DANO VESELSKÝ
ZDROJ: časopis HOME