Jak a za jakou dobu postavit stavbu nahrubo

Rodinný dům – vysněná forma bydlení mnoha z nás. Pokud jste se propracovali do fáze, v níž už víte, jak bude vypadat, je čas zamyslet se nad tím, z čeho, jak a za jakou dobu postavit svůj sen. Zatím alespoň nahrubo.

U nás jsou ještě stále nejběžnější formou výstavby pevné, stabilní a trvanlivé konstrukce. Stavba rodinného domu se chápe jako investice na celý život, proto se vysoké nároky kladou na hrubou stavbu, především z hlediska solidních a pevných konstrukcí, které jsou chápány jako prvek stabilního domova. Na popularitě konkrétních konstrukcí a materiálů určených na hrubou stavbu se podepisují i aktuální trendy v architektuře, technologická vyspělost a dostupnost v regionu. Výstavbu rodinných domů ovlivňují i výzvy na ochranu životního prostředí, a proto o své místo na slunci bojují jednak materiály a konstrukce, které stojí na základech tradičních stavebních postupů, jednak nové stavební materiály a konstrukce, které nabízejí jiný pohled na stavebnictví v souvislosti s ekologií a úsporou energie.   

Jak a z čeho budete stavět?
Způsob realizace stavby rodinného domu ovlivňuje výběr stavebních materiálů. Vybrat si můžete zděnou, monolitickou nebo montovanou formu výstavby, případně jejich kombinaci. 

Při rozhodování, jaký typ konstrukce a materiálů použít při výstavbě domu, je důležité zaměřit se na tepelnětechnické vlastnosti materiálů, čili tepelný odpor, a součinitel průchodu tepla. Jsou to vlastně protipóly a platí, že čím je součinitel průchodu tepla nižší, tím hospodárněji se dům vytápí a tím větší bude i úspora energie.   

U monolitických staveb je typickým používaným materiálem vyztužený beton. Výstavba konstrukcí pomocí železobetonu je rychlá, efektivní a poměrně levná. Je to však studený materiál s malými akumulačními schopnostmi a často se kritizuje jeho vliv na vnitřní mikroklima. Při stavbě rodinných domů se proto aplikuje v nevyhnutelné míře, hlavně na nosné konstrukce, u nichž selhává použití jiných materiálů, nebo je zbytečně složité (stropní konstrukce s velkým rozpětím nosných prvků, samonosné schodiště, subtilní zakřivené stěny organických tvarů, balkony a podobně). Nejpopulárnější formou výstavby rodinného domu je u nás zdění z maloformátových prvků, nejčastěji z cihly, pórobetonu či dřevotřísky. 

Cihla 
Cihla je přírodní materiál, který prošel v posledních desetiletích obrovským vývojem a podstatně změnil svůj vzhled. Klasická plná pálená cihla a zdění mokrou cestou s velkou spotřebou malty se dnes používá zřídkakdy, většinou u rekonstrukcí památkově chráněných objektů, při výstavbě pilířů z cihel, při výstavbě vnitřních nosných stěn a příček, je-li požadavek na vyšší neprůzvučnost. Jinou skupinu tvoří lícové cihly, které dnes patří k módním a nadstandardním stavebním prvkům.

Dobré tepelné vlastnosti zdiva z keramických tvárnic závisejí i na realizaci spár, na přesnosti zdění a vypracování detailů v nárožích a ukončeních.   

Keramické tvárnice a bloky z pálené hlíny a moderní pohled na zdění

• Díky větším a přesným rozměrům a systému na pero a drážku nebo zbroušenými ložnými plochami umožňují rychlejší zdění – úspora času je až 25 %.
• Klasickou silnou vrstvu malty je možné vyměnit za speciální maltu na tenké spáry, či dokonce lepidlo – zdění je tak jednodušší a přesnější.
• Snižují riziko vzniku chyb při zdění. 
• Méně malty znamená méně vody při zdění, a tedy méně stavební vlhkosti ve zdivu, takže stavba rychleji vyschne.
• Díky malé spotřebě malty ušetří místo na staveništi.
• Mají dobré tepelněizolační a zvukověizolační vlastnosti.
• Děrované keramické tvárnice mají už při tloušťce 380 mm dostatečný tepelný odpor v případě, že se použije tepelněizolační malta s omítkou v příslušné tloušťce. Pokud nechcete investovat do tepelné izolace, zvolte si větší tloušťku zdiva – informujte se přímo u výrobců o tepelnětechnických parametrech jednotlivých výrobků. 
• Patří k ucelenému stavebnímu systému, který obsahuje prvky na různé účely použití a jejich doplňky, překlady, stropní systém, malty a omítky.
• Hůře se s nimi manipuluje a jsou křehké.
• Nevýhodou je i větší nasákavost.
• Nejsou vhodné na výstavbu nízkoenergetických a pasivních domů. 

Pórobeton
Vzniká tak, že jemná betonová směs se vylehčí vzduchovými bublinkami. Vzduch uzavřený v pórech má výborné tepelně- a zvukověizolační schopnosti. Je to vlastně nejlepší a nejlevnější izolant. Pórobeton je ekologický neškodný, nehořlavý a mrazuvzdorný. Pórobetony se dělí podle použitého plniva (písek nebo popel) a podle obsahu pojiva (vápno nebo cement – lidově řečeno bílý pískový a šedý popílkový). Rozdíl se promítá do vlastností: z pískového se vyrábějí výrobky s nižší objemovou hmotností, a tedy lepšími tepelněizolačními vlastnostmi; má také nižší ustálenou vlhkost, a tím i menší objemové změny než šedý pórobeton.

Měli byste vědět, že při použití pórobetonových tvárnic na stavbě se na vnitřní nosné stěny uplatňují tvárnice s vyšší pevností a objemovou hmotností a na obvodové stěny tvárnice s co nejnižší objemovou hmotností, a tím i lepšími tepelněizolačními vlastnostmi.  

Pórobetonové tvárnice:

• vyrábějí se hladké, s perem a drážkou, s drážkou a úchytnou kapsou,
• umožňují jednoduchou, přesnou a rychlou výstavbu a snadno se s nimi manipuluje,
• stejně jako u přesných keramických tvárnic se při zdění, kromě první řady na základové desce, nepoužívá klasická malta, ale tenkovrstvová malta, která se používá jen v horizontálních spárách a na její přípravu není nutná míchačka
• stačí vědro a vrtačka s nástavcem na míchání,
• jejich použitím vzniká zdivo s rovným povrchem stěn,
• jsou součástí kompletního stavebního systému, který je zaměřen na zmenšení počtu mokrých procesů, kde jsou k dispozici všechny doplňky jako nosné i nenosné překlady, věncové tvárnice na zateplení ztužujících věnců, U-profily, stropní nosníky, stropní vložky, bloky, příčkovky, bednicí prvky, stěnové, stropní a střešní panely, schodištní dílce a podobně,
• charakterizuje je jednoduchá a rychlá výstavba, 
• snadno se upravují do požadovaného tvaru a velikosti, a to řezáním, broušením a frézováním,
• mají výborné tepelněizolační vlastnosti,
• díky nízké hmotnosti jsou vhodné na nadstavby starších objektů,
• dobře snášejí působení tlakových sil, takže se z nich mohou stavět i tří- až čtyřposchoďové budovy,
• mají nižší akumulaci tepla,
• důležité je dodržovat správnou technologii výstavby, aby zbytečně nevznikaly tepelné mosty,
• důležité je zdivo chránit před vlhkostí, protože dlouho vysychá. 

Dřevo a beton pohromadě
Dřevní štěpka, cement, voda a další mineralizační komponenty – takové je složení štěpkocementových tvárnic. Cement zabezpečuje vysokou pevnost, přísady odolnost proti vodě, ohni a solím a dřevo přináší zdravé bydlení s přírodním materiálem. Promítá tak výhody betonu a dřeva do jednoho stavebního materiálu. 

Tvárnice z dřevní štěpky:

• tak se nazývají i prvky ztraceného bednění, protože se sestavují do výšky a zalévají betonem, 
• mají výborné tepelně i zvukověizolační vlastnosti,
• mají vysokou odolnost proti povětrnostním podmínkám,
• zabezpečují dobré mikroklima vnitřních prostorů díky dobré difuzi vodních par, což zabezpečuje cirkulaci vlhkosti, a tím i vyvážený poměr mezi teplotou a vlhkostí,
• jsou nenasákavé, takže se tepelný odpor nemění ani v zimních měsících a také dobře akumulují teplo, což šetří energií na vytápění,
• jsou stoprocentně recyklovatelné,
• jejich součástí jsou tvarovky určené na všechny detaily stavby, takže vytvářejí samostatný stavební systém,
• ani u vícepodlažních staveb není nevyhnutelný skelet, což zlevňuje výstavbu.

Na hrubou stavbu je nejvhodnější zvolit si ucelený stavební systém, vyhnete se takzvaným řešením na koleně.

U hrubé stavby radíme
Už při projektu domu se rozhodněte pro konkrétní stavební materiál. Musíte si uvědomit, že interiérové vybavení můžete kdykoliv vyměnit, avšak stěny a stropy měnit nebudete, takže používat levné a nekvalitní stavební materiály se nevyplatí, protože zdicí materiály tvoří jen 7 až 10 % z celkových nákladů na stavbu. Dbejte o dodržování technologických postupů. Studujte vlastnosti materiálů, ptejte se na hodnoty tepelné, zvukové a požární odolnosti. V rámci jednoho podlaží by se měl použít jen jeden druh zdicích prvků. Ani ten nejkvalitnější materiál vám nezaručí kvalitu stavby, pokud nebude kvalitně zhotovena.   

Časový plán výstavby
Časový harmonogram, čili průvodce celou stavbou, sice stavební úřad při výstavbě rodinného domu nevyžaduje, výrazně však usnadňuje realizaci stavby z hlediska nároků na lidské zdroje, mechanismy, materiály a energie. Zkrátka: čím déle trvá výstavba, tím je dražší. Proto je časový harmonogram důležitý i z finančního hlediska. Tento dokument vyjadřuje váš záměr jako záměr stavebníka a poskytne vám přehled o předpokládaných aktivitách během stavby. Pokud jste si objednali výstavbu domu na klíč, zhotovitel by vám měl předložit časový harmonogram, máte-li v plánu stavět svépomocí, zůstává vypracování na vás.

Podkladem by měla být projektová dokumentace a výkaz výměr, což je seznam všech potřebných materiálů, konstrukcí a s tím souvisejících objemů prací. Údaje o normové pracnosti, čili o potřebné době na jednotlivé práce, se dají získat u specializovaných odborníků, kteří se zabývají vypracováváním časových harmonogramů, především pro velké stavby. Například na zdění je normová doba 2,64 Nh/m³, čili když potřebujete vyzdít 54 m³ zdiva, počítejte se 142,56 hodinami. Když to rozdělíte na devítihodinovou pracovní dobu a čtyři pracovníky, tak by tato zeď měla stát do čtyř dní. Při vypracování časového harmonogramu se musí počítat i s technologickými přestávkami, které jsou důležité z hlediska kvality i estetiky stavby. Nutno brát v úvahu i fakt, že každá stavba má svá specifika, jež závisejí na složitosti stavebních prací, technologické náročnosti, lokalitě, dopravní dostupnosti, ročním období a způsobu výstavby.

Při sestavovaní časového harmonogramu doporučujeme rozdělit si výstavbu hrubé stavby rodinného domu na základní technologicky ucelené části – spodní stavbu, vrchní stavbu, zastřešení a fasádu.

TEXT: Kamila Ďuríková
FOTO: archiv firem a vydavatelství
ZDROJ: HOME