Je tu více Rusů než Estonců a byt v činžáku koupíte za hubičku

I tak si troufneme říct, že je dnešní výprava také svým způsobem exotická. Z Estonska většina Čechů zná jen hlavní město Tallin. Jeho historické centrum s mohutnými hradbami je oblíbeným cílem turistů.

Mimo Tallin ale Estonsko známe jen povrchně. Až na daleký východ, na hranice s Ruskem, se vypraví málokdo. My jsme si vybrali město Kohtla-Järve. S 33 tisíci obyvateli by to v Česku bylo jen běžné okresní město, v Estonsku to ale stačí na páté místo v žebříčku největších měst země.

Přesto Kohtla-Järve nepůsobí nijak rušně. Jeho centrum je rozsáhlé, tvoří jej velké náměstí s množstvím budov postavených ve stylu socialistického realismu. Pozornost zaslouží také krásně udržovaný park s jezerem a hřištěm na frisbee golf. Ale lidí se zde pohybuje minimum.

Památník z doby socialismu přímo v centru města Kohtla-Järve. Zdroj: Osobní archiv autora článku

Město se postupně vylidňuje

Doby největší slávy jsou totiž dávno pryč. Za posledních 20 let město přišlo o třetinu obyvatel. Zůstávají především senioři, mladým lidem toho Kohtla-Järve moc nenabízí. Není zde moc firem a továren, město bývalo centrem chemického a energetického průmyslu.

Za doby Sovětského svazu se zde těžily ropné břidlice. Zásoby zde ale nebyly nijak závratné, a jak v posledních letech Estonsko vše vsadilo na high-tech modernizaci a investuje do informačních a komunikačních technologií, je průmysl zatlačen do pozadí.

Pár mladých lidí zde přece jen najdete. My našli 26letou Polinu. Není to ale Estonka, ale Ruska, což vás zde nepřekvapí – Rusové tvoří tři čtvrtiny populace města.

„Rodiče zde před začátkem války na Ukrajině koupili byt. Stál asi pět tisíc Euro,“ vysvětluje Polina. Rodiče nyní do bytu jezdit nemohou, mají totiž trvalý pobyt v Rusku a Estonsko po roce 2022 zakázalo vstup do země ruským občanům s schengenskými vízy.

Polina ale má trvalý pobyt v Evropské Unii – v roce 2013 vyjela z Ruska z důvodu studií a zpět se už nevrátila. Do Kohtla-Järve tak jezdí jako na chatu.

Malebná ulička Zdroj: Osobní archiv autora článku

Byt zde koupíte za hubičku

Polinin byt se nachází v činžovním domě, jakých je v Kohtla-Järve bezpočet. 

Těmto domům se říkalo „Chruščovky“. Byly postavené v 50. letech narychlo jako ubytování pro dělníky pracující v blízkých domech. Jen málokteré prošly od té doby větší modernizací, a tak dodnes zůstávají vystaveny očím jako svědectví doby – ošklivá žlutohnědá omítka, jednoduchá dřevěná okna, chybějící výtah.

Pokud byste chtěli investovat do extrémně levných bytů, nějaký takový byt pořídíte doslova za hubičku i dnes. Za deset let od chvíle, kdy Polinini rodiče koupili tento byt, ceny sice trochu vyrostly, pořád ale najdete na trhu podobné byty za 20 až 30 tisíc Euro, tedy za pár set tisíc korun.

Společenský život prakticky neexistuje, příroda je zde ale krásná

Není to nic pro společensky založené osoby. Kohtla-Järve může na někoho působit depresivně. Není zde kino ani divadlo – jen kulturní dům, jaký má každé malé české městečko. Restaurací a barů je zde jen několik a všechny zavírají před desátou večer. Noční život zde prakticky neexistuje.

Polina si ale pochvaluje klid a pěknou přírodu. Město obklopují husté lesy. Pěšky můžete dojít až k moři – pár kilometrů odsud se totiž estonská pevnina ztrácí ve Finském zálivu. Možná vás v těchto místech zaujme veřejnosti zpřístupněný důl na těžbu ropných břidlic nebo vodopád Valaste, nejvyšší estonský vodopád, který se nachází doslova pár metrů od hladiny moře.

Galerie:

Text: Marek Konvalinka
Foto: osobní archiv autora článku
Zdroje: https://uplopen.com/books/596/files/e7ebe2d3-4741-443d-961c-df26e84eefa1.pdf