Kontejner spadlý z nebe

14. 05. 2011

Leytron – vinařská vesnice ve švýcarském kantonu Wallis. Mezi vinnou révou a kamennými zídkami se k obloze tyčí břidlicí obložená kostka. Nakloněný hranol z dílny architektů Nunatak Architectes o svém účelu na první pohled příliš neprozradí. Zcela jasná je však pozoruhodná preciznost, s níž reaguje na požadavky mladých zákazníků i na okolní klimatické podmínky a jež vypovídá o touze vytvořit výjimečnou stavbu.

Na okraji vesničky Leytron, která leží na břehu řeky Rhôny mezi městy Sion a Martigny, najdeme mnoho moderních domů majících s okolní krajinou a tradicemi společného jen málo nebo vůbec nic. Patří potomkům starousedlíků, kteří již vinařství neprovozují, ale přesto se usadili v kraji svých předků; možná kvůli poutu, jež je váže k rodné půdě, nebo jednoduše proto, že jim rodiče odkázali pozemek.

K nim patří i Zuffereyovi. Jejich dům je poslední na východním okraji vesnice asi 50 metrů od silnice, nicméně ihned upoutá pozornost kolemjdoucích. Mezi keři vinné révy ční šedý břidlicový útvar nikoli nepodobný přepravnímu kontejneru, který nedopatřením vypadl z nákladního prostoru letadla. Dům se svými jen o něco méně harmonickými konturami by mohl být i zmenšenou kopií masivu L’Ardévaz, který se tyčí na pozadí: napodobenina, která dává smysl jen na tomto konkrétním místě, jak říká Roland Vassaux, partner ve společnosti Nunatak Architectes.

Podoba zde není jen čistě formální. Skalnatý útvar na okraji hory sloužil jako předloha sametově lesklému břidlicovému obložení celé obytné schránky. Místní kámen, z něhož vychází tradiční, poněkud drsná lokální architektura, je v tomto případě průmyslově opracován a stává se jemným šatem perfektně vyvážené budovy.


Při pohledu od silnice přes vinohrad je koncepce projektu jasná: stupňovitě se svažující a mimořádně abstraktní, přesto však dobře viditelný Maison Zufferey kopíruje tvar a strukturu hor na zadním plánu.	„Zabořená“ stěna domu nabízí výstup na terasu.

Jiný úhel (i pohledu)
Maison Zufferey se tradici místní architektury vymyká nejen tvarem, ale i svou orientací. Domy v údolí Rhôny jsou obvykle otočeny na jihovýchod, směrem k odpolednímu slunci, čímž ale také nastavují tvář nepříjemnému větru, který v údolí často vane právě odpoledne. Terasa domu Maison Zufferey je otočena k východu, takže nabízí stín a ochranu před větrem. Krytý přístřešek na auto a vchod do domu jsou umístěny pod zkosenou západní částí domu. Vstupní průčelí září svítivou zelenožlutou barvou, která zdůrazňuje jedinečnost řešení.

Ani samotní majitelé dlouho netušili, co je čeká. Architekt Roland Vassaux při prezentaci projektu klientům ukázal nejprve nákresy: přízemí s kuchyní, obývací pokoj a jídelnu, toaletu pro hosty a spíž, horní patro se třemi ložnicemi a dvěma malými koupelnami a také otevřené podkroví se studovnou a televizním pokojem – zkrátka funkční pravoúhlé nákresy, které nenapovídaly nic o možné extravaganci. Teprve potom vytáhl ze zásuvky perspektivní výkresy. Překvapení klientů bylo obrovské.


Vstup do domu	Protože okna vobývacím pokoji jsou zkosená, výstup na terasu umožňují kolmo osazené dveře.

Odhalení sivého monolitu
Náklady na projekt a stavbu domu o ploše 185 m² byly relativně nízké, a to především díky dřevěné konstrukci, která umožnila rozsáhlou prefabrikaci. Ze železobetonu jsou pouze základy a podlahová deska, přičemž nakloněná kostka je z lepené konstrukce z jedlového dřeva. Vnitřní stěny (i v koupelnách) jsou obloženy deskami s orientovanými vlákny částečně zalepené nátěrem odolným vodě; podlahy a stropy horních pater jsou z jedlových prken.

Kontejner spadlý z nebe – obrázek 10786S cílem udržet náklady na nízké úrovni je povrchová úprava přízemí řešena litou betonovou podlahou se zabudovanými trubkami topení. Na místech, kde si klient přál světlo bez vizuálních spojitostí, například mezi koupelnami v horním patře, byly nainstalovány bílé průhledné panely z akrylového skla. Okna, která jsou jediným prvkem, jenž svým horizontálním umístěním ruší dojem nahnuté krabice, korespondují při pohledu zvenčí s pokoji nacházejícími se uvnitř, aniž by se jejich design jedinkrát opakoval. Každé okno má jinou velikost a jsou nainstalována v různých výškách, aby si i děti mohly vychutnat pohled na údolí, vinice a okolní horskou scenerii.

Do šikmé fasády kratší stěny domu byla osazena dvojice střešních oken VELUX. Výklopná střešní okna typu GPL přesně splnila požadavky obyvatelů domu na pohodlné větrání a nerušený výhled z ložnice do okolí. Pro úplné zatemnění a odhlučnění interiéru jsou okna opatřena venkovní předokenní roletou, jejíž barva harmonizuje s barvou břidlice. Obzvlášť působivá je jakási „změna na plátně“, která vzniká po celé délce severní fasády. Když obyvatelé domu zatáhnou šedě nalakované žaluzie, aby se schovali před sluncem, dům se napohled promění v kamenný monolit. Díky své šedé barvě je v okolní krajině méně nápadný, avšak nikdy úplně nezapře svou přítomnost.

Majitel Janick Zufferey říká, že jejich domov byl novátorským počinem. V okolí nebyly žádné podobné stavby. Obec navíc schválila územní plán, který další novou výstavbu v okolních vinicích zakázal. Zuffereyovi si proto budou moci užívat ničím nerušeného výhledu na horský masiv L’Ardévaz i nadále.


Barevně velmi střídmě pojatý prostor jídelny oživují odvážné barvy doplňků ažidlí.	Zbarvení kuchyňské linky ladí spohledovým betonem vinteriéru.