Nádherně zrekonstruovaný stoletý statek se stal ideálním útočištěm rodiny, která potřebovala únik před každodenním shonem

Kouzlo z historických španělských staveb vycítíte na dálku, citlivá a důvtipná rekonstrukce ho jen umocní. Hlavní část statku, o kterém je řeč, je otočena zády k ulici a z této strany se polovina domu ukrývá pod terénem. Z druhé strany vás překvapí přesný opak.

Po promenádě se studnou se dostanete pod pergolu, která vede po celé délce jižní fasády. Prostor pod pergolou pokrývá dlažba a slouží jako terasa. Směrem hlouběji do zahrady přechází do zatravněné plochy zahrady, jíž dominuje velký dub. Hned za zahradou uvidíte lesy.

V odizolovaných kamenných zdech vytvořili průchody na propojení těchto částí interiéru. Zdroj: José Hevia

Kamenné zdi tvoří tři samostatné prostory

Autoři rekonstrukce někdejšího hospodářského statku zachovali strukturu nosných stěn. Ty rozdělují dům na tři samostatné nezávislé prostory. V odizolovaných kamenných zdech vytvořili průchody na propojení těchto částí interiéru. Tak vznikly kuchyň s jídelnou, centrální hala s původním schodištěm a s koupelnou a obývací pokoj.

Na jižní fasádě přízemí přibyly tři velké otvory (z každé části jeden), což radikálně změnilo fungování budovy – stará budova se dočkala intenzivního propojení mezi interiérem a exteriérem.

Hranice mezi interiérem a venkovním prostředím architekti zdůraznili umístěním grilu v rohu kuchyně a krbu v koutě obývacího pokoje.

Původní schodiště se nachází v centrální hale a vede do horního podlaží. Zdroj: José Hevia

Poschodí patří ložnicím

Na jednom konci je hlavní ložnice, která se spojuje s galerií vytvořenou při předcházejícím rozšíření. Na druhé straně jsou dětské pokoje a koupelna. Uprostřed dispozice horního podlaží je pokoj pro vnoučata, u kterého najdete schodiště a otevřenou hernu.

Tak jako v přízemí i v poschodí architekti ponechali staré kamenné zdi domu (s tloušťkou 50, 60 a 70 centimetrů) viditelné. Původní stropy s keramickými trámy omítli bílou barvou a sjednotili i podlahový materiál.

Původní stropy s keramickými trámy omítli bílou barvou a sjednotili i podlahový materiál. Zdroj: José Hevia

Zdi jako regulátor teploty v domě

Kamenné stěny zároveň fungují jako regulátory teploty v domě. Mají výbornou tepelnou setrvačnost a orientaci, které v zimě chrání dům před chladem a v létě v něm udržují chladnější prostředí. Severní fasáda, která je z poloviny zanořená v terénu, je upravena na kontrolu infiltrací.

Strop a střecha dostaly zateplení, celý dům má nová okna a dveře. Kromě rolovacích žaluzií a dřevěných okenic pro „kontrolu“ slunečního záření brzy poslouží i vistárie, která poroste přes pergolu.

Severní fasáda, která je z poloviny zanořená v terénu, je upravena na kontrolu infiltrací. Zdroj: José Hevia

Kotel na biomasu, studna s pitnou vodou

Stejně jako kdysi i dnes se budova přizpůsobuje svému okolí a využívá přírodní zdroje. Zdi obnovené použitím místního kamene pokrývá vápenná malta a nátěr. O teplou vodu a topení se stará kotel na biomasu a nechybějí ani solární panely. Pod domem je obnovena stará přírodní studna s pitnou vodou. Střecha zachytává veškerou dešťovou vodu na zavlažování zahrady. Samozřejmostí je i filtrace a čištění odpadní vody.

A k tomu si představte vesele pobíhající děti, přípravu oběda či večeře na čerstvém vzduchu pod pergolou, dlouhé rozhovory po jídle a příjemné večery u ohně. Neměnili byste?

Sabína Zavarská
Foto: José Hevia