Nonkomforní rodinný dům na extrémně úzkém pozemku

Dům v úžině – jak své dílo výstižně nazvali autoři – stojí na dlouhém a mimořádně úzkém pozemku, který měří v nejužším místě jen čtyři metry. Pozemek byl vlastně zbytkovou parcelou, kterou stavební úřad označil podle platných předpisů jako nezastavitelnou. Architekti z ateliéru SAEM však ukázali, že ji lze nejen zastavět, ale dokonce tu vytvořit příjemné a plnohodnotné moderní bydlení.

Úzký průchod spojuje ulici před domem se zahradou za ním. Dalšího rozměru slova „zelený“ nabude udržitelně koncipovaná stavba poté, co betonové stěny, které ji lemují, obrostou popínavými rostlinami. Foto Filip Šlapal

Z masivního dřeva. Konstrukci stavby navrhli architekti z masivních dřevěných panelů, které zároveň vytvořily konečnou interiérovou úpravu stěn a stropů.

Ověnčený cenami
V druhém ročníku česko-slovenské soutěže energeticky efektivních staveb BEFFA (Building Efficiency Awards) 2014 získal Dům v úžině hned dvě ocenění – zvítězil v kategorii Rodinné domy a současně se stal druhou nejlepší realizací v kategorii Dřevostavby. Stavba bodovala také v nedávno ukončené soutěži Grand Prix Obce architektů v ČR, kde získala čestné uznání v kategorii Rodinné domy.

Uliční fasádou se dům začlenil do existující starší zástavby a v duchu tradiční „řadovky“ vyplňuje celou šířku proluky. Vůči sousedním objektům ho vymezují dlouhé boční stěny, které kopírují hranice parcely.

Zadní zasklená fasáda se otevírá na jih, do zahrady. Tvar stavby s protisměrným sklonem pultových střech, který připomíná ležící přesýpací hodiny, pomohl zabezpečit prosvětlení úzkého domu, jeho větrání i zásobování teplem.

Na rozhraní dvou světů

Architekti koncipovali stavbu tak, aby se čelní, uliční fasádou se vstupem začlenila do existující starší zástavby. Zadní, zasklenou fasádou se otevírá na jih, do zahrady s výhledem na přírodu v okolí. Dlouhé boční stěny kopírují hranice parcely, ohraničují dům z obou stran a vymezují ho vůči sousedním objektům − zároveň reflektují skály nedalekého Prokopského údolí. Prostor mezi nimi architekti důsledně vyplnili jednotlivými funkčními zónami domu. Protisměrný sklon pultových střech dvou základních hmot, na jejichž rozhraní vzniklo malé atrium, způsobil, že kompozice připomíná ležící přesýpací hodiny. Analogie, kterou lze názorně vidět na vizualizacích, je podle slov architektů více než jen tvaroslovnou hrou. Měla zcela pragmatické, funkční opodstatnění při řešení prosvětlení, větrání a zásobování domu teplem, ale i hlubší symbolický význam – definuje dům jako přechod mezi dvěma rozdílnými „světy“: veřejným prostorem ulice a soukromým prostorem zahrady, na který navazuje okolní krajina.

Na dřevěném pozadí. Charakteristický vzhled dodaly prostorům v domě masivní dřevěné panely Novatop. Jemná struktura dřevěných povrchů vytvořila pozadí pro každodenní život obyvatel. Foto Filip Šlapal

„Efektivní a udržitelná stavba. Stavba v souladu s přírodou. O čem vypovídají tyto věty? Dům v úžině využívá ‚nezastavitelný‘ pozemek, přírodní zdroje, přírodní zákony. Chtěli jsme jím ukázat směr – jak přistupovat ke krajině, k místu, k životu.“

Architekti z ateliéru SAEM

S respektem k okolí, v souladu s přírodou

Koncept domu vychází z tradiční řadové zástavby. Vyplňuje celou šířku proluky, přičemž architekti dbali na zachování míry moderního objektu s ohledem na sousední starší stavby. Propojení ulice se zahradou zprostředkovává úzký průchod. Jižní část pozemku se soukromou zelení je tak úplně odcloněna od ruchu města – otevírá se do zahrad a ke kostelu svatého Vavřince. Obvodové stěny, které trojrozměrně zrcadlí lomené tvary parcely, ovlivňují výraz domu a zároveň chrání stavbu před západními větry i intenzivním provozem na sousedním pozemku školy. Při výstavbě byly použity lokální a obnovitelné materiály, které v průběhu svého životního cyklu zanechávají minimální uhlíkovou stopu, jako například masivní nosné dřevěné panely a dřevěná okna české výroby, dřevovláknitá izolace, fasáda z palubových desek evropského původu apod. Charakteristickým znakem domu jsou i velké skleněné plochy, které tu však rozhodně nejsou samoúčelné – jejich úkolem je přivádět světlo v maximální možné míře až do hloubky dispozice. V domě není použita rekuperační technika, což je sice v rozporu se standardy nízkoenergetických domů, ale podle architektů v souladu s otevřeným a zdravým bydlením. A ačkoliv se tím dům vymyká zažitým stereotypům, jde o mimořádně úspornou budovu.

Strom v domě. Ve vnitřním atriu roste a udržuje vláhu strom (druhohorní ginkgo biloba), který pomáhá regulovat teplotu v interiéru bez nutnosti instalovat energeticky náročná a nákladná zařízení. Foto Filip Šlapal

Otevřená dispozice a orientace fasád sever–jih umožňují účinné a zároveň energeticky úsporné provětrávání stavby v souladu s ročními obdobími – v létě proudí vzduch z chladnějšího severu na jih, v zimě naopak z teplejší jižní strany domu na sever. Jako konstrukční systém zvolili architekti difuzně otevřenou dřevostavbu, jejímž základním prvkem jsou dřevěné panely Novatop. Tyto masivní stěny pomáhají účinně chránit vnitřní prostory před chladem i horkem, zároveň tvoří jakési plíce domu. Protože panely mají pohledovou kvalitu, dřevěné stěny a stropy vytvořily také estetický základ interiéru a vnesly do domu osobitou, mimořádně působivou atmosféru. Doslova vyzařují hřejivost a pohodlí. Struktura dřevěných povrchů vytváří jemnou, dekorativní, ale zároveň nenucenou „scénu“, na jejímž pozadí se může odehrávat každodenní život obyvatel. V opticky i na dotek vlídném prostředí se o potřebnou dávku oživení starají prvky s výraznou barevností a proměnlivá hra denního světla.

Využitá parcela. Místo mezi bočními stěnami, sledujícími hranice úzké parcely, architekti důsledně vyplnili jednotlivými funkčními zónami domu. Vznikly tak dynamicky i klidně tvarované prostory a interiér plný originálních zákoutí. Foto Filip Šlapal

Energetický koncept

Navzdory absenci rekuperace dosahuje dům energetické náročnosti kategorie A. Jak však tvrdí architekti, nejde o klasický nízkoenergetický standard. „Neměli jsme ambice vytvořit lepší parametry. Nechtěli jsme dům ‚nakazit‘ a čistý vzduch přiváděný do domu ‚znečistit‘ v potrubí. Domníváme se, že výpočtové energetické úspory jsou často v rozporu s ideálním životním prostředím a Dům v úžině může posloužit jako pozitivní příklad,“ říkají autoři. Jak se tedy dům vytápí a větrá? Odsávání a přívod vzduchu se zabezpečuje přes větrací štěrbiny na fasádě pomocí hybridních ventilátorů poháněných větrem, přičemž se zohledňují odlišné podmínky jednotlivých ročních období. Teplo se získává tepelným čerpadlem země–voda, jako rezervní zdroj tepla a pro vytvoření atmosféry slouží krb na dřevo.

„Zelený“ dům v zeleni

Dům je doslova propojen s přírodou. Je vybaven zelenou střechou, strom „v domě“ se téměř stává členem rodiny. Rostliny se využívají k zabezpečení optimálního klimatu, regulaci teploty a vlhkosti a též na zadržování a filtraci srážkové vody, která se z retenční nádrže vrací zpět na použití. „Dům v úžině si váží vodních zdrojů a zadržuje vodu v krajině. Usiluje o soběstačnost a zároveň se svou otevřeností do ulice podílí na bezpečnosti venkovního prostranství,“ dodávají architekti. Udržitelně koncipovaná stavba, která se snoubí se svérázným geniem loci, si zaslouží přívlastek „zelená“ už nyní a dalšího rozměru tohoto slova nabude co nevidět – až betonové stěny svírající dům porostou popínavé rostliny. Naplní se tak vize tvůrců, aby se stavba postupem času téměř úplně ztratila v náručí Prokopského údolí.

Zelený výhled. Vedle prosvětlení a solárních zisků je bonusem bohatě zasklené jižní fasády i výhled, který zprostředkovává kontakt se zahradou i s okolní krajinou. Foto Filip Šlapal

Dům v kostce

Architekti: Atelier SAEM
Lokalita: Praha-Jinonice
Typ stavby: difuzně otevřená dřevostavba z pohledových masivních dřevěných panelů
Založení: ŽB deska a dubové latě
Konstrukční systém: Novatop Solid v pohledové kvalitě – stěny, včetně příček, stropy, vše s přípravou na instalace
Střecha: Novatop Element, izolace nad deskou PIR, vrstvy extenzivní zelené střechy
Fasády: difuzně otevřená skladba, tepelná izolace Steico, modřínová fasáda; směrem k betonovým stěnám větraná vzduchová mezera
Podlahy: v přízemí keramická dlažba, v poschodí kaučuková podlahovina Nora Uni (v koupelnách použitá i na stěnách)
Vytápění: tepelné čerpadlo země–voda (IVT), podlahové topení, krb
Vzduchotechnika: hybridní ventilátory

Přirozené větrání. Otevřená dispozice a severojižní orientace domu umožňují účinné a zároveň energeticky úsporné provětrávání, které respektuje roční období – v létě proudí vzduch z chladnějšího severu na jih, v zimě naopak, z teplejší jižní strany na sever.

ATELIER SAEM
Architekti:
Michal Procházka, Lukáš Bezecný, Pavel Cihelka, Jiří Deyl
www.saem.cz

Text Ing. arch. Lubica Fábri, ARCHA matériO
Foto Filip Šlapal, archiv SAEM
Zdroj časopis HOME 5/2016