
Přežila genocidu, dnes prosperuje: Čekáte slaměné chýše? Africká země Rwanda patří mezi nejrychleji se rozvíjející státy
Mnoho lidí má Rwandu stále spojenou s genocidou, která se zde odehrála v roce 1994 a která si vyžádala životy 800 000 lidí. Nápad jet do této země na návštěvu se tedy bude zdát těmto lidem jako čistá sebevražda. Jenže mezitím uplynulo 30 let. Těch třicet let v kontextu Rwandy vypadá jako celé století. Země se změnila k nepoznání.
Je nutné hned na úvod říct, že tak radikální změny by asi nebyly možné nebýt vlády autokratického vládce. Prezident Rwandy se jmenuje Paul Kagame a vládne nepřetržitě od roku 2000. Čtvery prezidentské volby, které vyhrál, asi neprobíhaly úplně férově a mluví se o řadě uvězněných nebo zavražděných politických odpůrců.
Na druhou stranu, zatímco většina afrických vládců si zakládá na systematickém budování kultu osobnosti, Paul Kagame sleduje trochu jiné zájmy. Nastoupil v době, kdy byla stále slyšet ozvěna genocidy a nedalo se vyloučit, že se do sebe dvě převažující etnika Hutuů a Tutsiů pustí znovu. Tomu chtěl Kagame rázně zabránit.
Do země proudí milionové investice
Kagame vrhl veškerou energii na rozvoj vzdělání, zdravotní péče a ekonomického růstu. Zrušil občanské průkazy rozlišující Hutuy a Tutsie. Režim dobře vychází s USA, Evropou i Čínou a do země proudí milionové investice. Peníze jsou používány na rozvoj infrastruktury, výstavbu, na bezpečnostní složky a zlepšování sociálních služeb.
Rwanďanům se pořád nevede tak dobře, průměrný plat dělá něco kolem 600 dolarů za měsíc. Většina obyvatel, zvláště mimo hlavní město Kigali, na něj nedosáhne.
Ale zahraniční návštěvník se bude v Kigali cítit maximálně bezpečně. A čeká na něj řada překvapujících zážitků.
Autobusy jezdí včas, chodci používají přechody, všude je čisto…
Prezident Kagame má kromě jiného i velké ekologické cítění. Do země nemůžete dovézt jednorázové plasty. Jsou zakázány. V roce 2021 Rwanda také zakázala dovoz chladících technologií, které nesplňují požadavky na energetickou účinnost. V zemi se nepoužívá klimatizace. Mnoho obyvatel využívá hromadnou dopravu – autobusová síť funguje perfektně, spoje dojedou vždy včas. Řada lidí také jezdí na motorkách, ovšem zásadně s helmou. Chodci využívají přechody. To může znít banálně, ale kdo byl někdy kdekoli na jih nebo na východ od Turecka, ten ví, že v těchto regionech to není žádná samozřejmost.
Do rekultivace země jsou zapojeni všichni. Proto Kagame zavedl pracovní soboty, ne nepodobné legendárním mamulovkám (lidé z Ostravska budou vědět, o čem je řeč). Místní vyrážejí do ulic a pracují. Někdo uklízí chodníky, někdo myje okna.
Čistota coby součást kulturní identity
Můžete si o těchto socialisticky znějících praktikách myslet, co chcete. Ale ony jednoduše fungují. I v těch nejbohatších zemích Afriky se lidé obalu od čokolády zbavují bez přemýšlení tak, že jej hodí na chodník. Ve Rwandě toto neuvidíte. Čistota je nyní pro obyvatele této země součástí kulturní identity.
Žasne také dívka Busayo, která pochází z Nigérie a která nám představila svůj byt. Žije v jedné z lepších čtvrtí v Kigali, sdílí s přáteli třípokojový byt. Je zde kuchyně, tělocvična i bazén.
Pro ni jako pro Afričanku je Rwanda ještě daleko úžasnější vesmír, než se může zdát pro Evropany – připomíná, že elektřina zde funguje 24 hodin denně, že zde není žádné zvukové znečištění, protože auta ani autobusy netroubí, že je veškeré vybavení v jejím bytě v perfektní kondici…
Nepřehlédnutelná čínská stopa
A jaké jsou pro Busayo mínusy bydlení ve Rwandě? “S angličtinou se zde domluvíte vůbec obtížně, místní umějí víc francouzsky, a pak samozřejmě mluví místními jazyky. A pak je tady ta čínština.“
Ano, to nejde přehlédnout. Mnoho supermarketů je čínských, mnoho restaurací – a i byt, ve kterém Busayo bydlí, vlastní Číňan.„Nejhorší je, když se něco pokazí,“ směje se Busayo. “Manuál k televizi, k varné konvici, k ledničce – všechno je to v čínštině!”
Je třeba si připomenout, odkud Rwanda získala peníze na všechny tyto vymoženosti. Jsou to hlavně čínské investice, které tuto zemi drží nad vodou. Čínským podnikatelům se vyplatí pomáhat Kagamemu udržovat malou zemi v afrických horách bohatou a prosperující. Usadilo se jich tady hodně, mají tady totiž své strategické centrum, odkud kontrolují těžbu a transport nerostných surovin ze sousední Demokratické republiky Kongo.
Text: Marek Konvalinka
Foto: iStock, Busayo Ogunlaja
Zdroj: https://www.lideazeme.cz, youtube.com/Busayo Ogunlaja