Srub, který navazuje na to nejlepší z tradiční lidové architektury

06. 03. 2017
Diskuze (0)
Sdílet

Když se řekne srub většina z nás si představí tradiční roubenku – lidovou architekturu z některé z podhorských oblastí Čech, Moravy či Slezska. Některým se třeba vybaví naopak z kontextu vytržený moderní kanadský srub – ne tak zřídkavý architektonický plevel našeho venkova.

Srub, který na přání majitele navrhli architekti z ateliéru A69 – architekti, je moderní variací obou – navazuje na to nejlepší z tradiční lidové architektury, ale ve výsledku je skrz-naskrz moderním a plně komfortním bydlením.

Konstrukce domu je přiznaná – masivní dřevěné trámy mají nejen estetickou, ale zejména konstrukční a statickou funkci. FOTO TOMÁŠ BALEJ

Konstrukce domu je přiznaná – masivní dřevěné trámy mají nejen estetickou, ale zejména konstrukční a statickou funkci. FOTO TOMÁŠ BALEJ

Zadáním bylo vytvořit horské sídlo pro rodinu investora s možností ubytování přátel v samostatných apartmánech,“ otvírá povídání o projektu architekt Boris Redčenkov z ateliéru A69 – architekti. „Na pozemku stávala horská chata stará přibližně 180 let, která prošla v průběhu let několika dostavbami. Chata byla ve špatném technickém stavu, nebyla již dále schopna adaptace na požadovaný provoz, byla tak určena k demolici.“

Přečtěte si také:
Velkolepý srub, který okouzlí každého

Od začátku bylo jasné, že je třeba k navrhování v tak krásném prostředí nejvyšších českých hor přistupovat velmi citlivě a opatrně. Neplánoval se navíc jen obyčejný rodinný dům, víkendová chaloupka, ale stavba, která bude sloužit nejen majiteli, ale skýtá i možnost ubytování pro rodinu a přátele – měřítko budoucího domu bylo tedy od počátku poměrně velké. I když jak architekti, tak i majitelé sdílejí společný zájem o moderní architekturu, přáním investora bylo v Krkonoších postavit v maximální možné míře celodřevěný dům. „Z různých variant jsme se nakonec rozhodli pro roubenou stavbu z masivního kanadského cedru,“ vzpomíná architekt Redčenkov, „naše roubenka je však přece jen jiná, než panuje obecná představa o podobné typologii stavby.“

Chata zapadá do okolní krajiny – původní stavbu nekopíruje, ale nabízí zcela moderní způsob soužití s místem. FOTO TOMÁŠ BALEJ

Chata zapadá do okolní krajiny – původní stavbu nekopíruje, ale nabízí zcela moderní způsob soužití s místem. FOTO TOMÁŠ BALEJ

Hlavní použité materiály vycházejí z povahy horského srubu – dřevo a kámen. Použit zde byl kanadský cedr v kombinaci s modřínovými prvky. FOTO TOMÁŠ BALEJ

Hlavní použité materiály vycházejí z povahy horského srubu – dřevo a kámen. Použit zde byl kanadský cedr v kombinaci s modřínovými prvky. FOTO TOMÁŠ BALEJ

Pro dva typy užívání

Realizovaný objekt je dvoupodlažní, částečně podsklepený s využitým podkrovím. Orientace domu ctí svažitý terén umožňující výhledy na okolní kopce. Dispozičně je rozdělen na dvě zcela oddělené části, soukromou pro investora a společenskou s ubytováním v apartmánech, pouze vstup do domu je společný.

„Z tohoto důvodu jsme navrhli i dvě terasy – na jihozápadní fasádě je rozlehlá krytá terasa s přístupem na terén s možností posezení u venkovního krbu s pecí a udírnou, na jihovýchodní fasádě je situována terasa soukromé části,“ vysvětluje princip navrhování architekt. O nádherné panoramatické výhledy na Krkonošské vrcholy tak nejsou ukráceni žádní z uživatelů domu.

Přečtěte si také:
Moderní finský srubový dům ze dřeva
Dům skýtá krásné výhledy. Tradičním poznávacím znamením ateliéru A69 – architekti je „rámování“ výhledů pomocí konstrukčních prvků. FOTO TOMÁŠ BALEJ

Dům skýtá krásné výhledy. Tradičním poznávacím znamením ateliéru A69 – architekti je „rámování“ výhledů pomocí konstrukčních prvků. FOTO TOMÁŠ BALEJ

Světlo a příroda pronikají do interiérů díky rozměrným oknům a otevřenému plánu prostoru jak v soukromé části, tak ve společenské. FOTO TOMÁŠ BALEJ

Světlo a příroda pronikají do interiérů díky rozměrným oknům a otevřenému plánu prostoru jak v soukromé části, tak ve společenské. FOTO TOMÁŠ BALEJ

Nástrahy srubové konstrukce

Při řešení finálních detailů, včetně interiérových, jsme se museli vypořádat se základní vlastností roubených staveb, a to se sedáním roubených stěn. Po sednutí konstrukcí musí následně dojít ke spuštění sloupů pomocí rektifikačních šroubů uložených pod každým sloupem. Hlavní použité materiály vycházejí z povahy horského srubu – dřevo a kámen. I v interiéru najdeme převážně kanadský cedr v kombinaci s modřínovými prvky. Kámen reprezentuje mrákotínská žula, kterou najdeme jak na soklu domu a dlažbě u vjezdů, tak i v podobě deskových prvků typu „krajina“ použitých na dlažbu a krb ve společenské části.

Celému srubu, citlivě osazenému do horského svahu, dominuje dřevěná fasáda štítů, připomínající prvky hrázděných staveb. FOTO TOMÁŠ BALEJ

Celému srubu, citlivě osazenému do horského svahu, dominuje dřevěná fasáda štítů, připomínající prvky hrázděných staveb. FOTO TOMÁŠ BALEJ

TEXT: MATEJ ŠIŠOLÁK
FOTO: TOMÁŠ BALEJ
ZDROJ: časopis HOME 01 – 02/2017

Kategorie: Návštěvy domů
Tagy: astra drevostavby roubenka sruby stavebni materialy
Sdílejte článek

Diskuze