Úkol zněl jasně: udělat ze surového industrialismu útulný domov. Designérka ukázala, jak na to
Na pobřeží v Badaloně, kousek od Barcelony, vznikl společný projekt interiérové designérky Clary Lleal a sochaře Juanmu Nogueru. Industriální prostor se proměnil v osobitý domov-galerii, kde každé zákoutí vypráví příběh o umění, světle a o poctivých materiálech. Výrazné konstrukční prvky, recyklované dřevo a umělecká díla tvoří harmonický celek s uvolněnou dovolenkovou atmosférou.
V historickém přímořském městě Badalona vznikl nevšední projekt. Interiérová designérka Clara Lleal vytvořila pro sochaře Juanmu Nogueru prostor, který je současně domovem, ateliérem i výstavou jeho děl. Každý kus nábytku, každý výhled a každý detail zde má své místo.

Vysoký strop, odhalené cihlové stěny a přísun světla shora vytvářejí v denní zóně silnou galerijní atmosféru. Stylová křesílka na měkkém koberci, vzdušná, z obou stran otevřená centrální policová sestava s vystavenými artefakty a decentní bodové osvětlení potvrzují, že jde o prostor nejen k bydlení, ale i k přemýšlení. Zdroj: Felipe Mena
Industriální základ
Clara respektovala původní charakter budovy. Odhalené cihlové zdi, ocelové nosníky klenbových stropů či původní hydraulická dlažba dávají prostoru autentický industriální výraz.
K tomu se přidaly surové materiály jako černý plech z ocele, beton a recyklované dřevo v rybinové vazbě. Teplé tóny teakového dřeva zjemňují strohost šedých ploch.
Důležitým prvkem byl i přísun přirozeného světla. Přibylo vícero střešních světlíků a zadní část domu se otevírá do soukromí vnitřního dvora.
S výškou přes šest metrů
Po vstupu dovnitř vás přivítá velkorysý obytný prostor s rozlohou 120 m² a šikmými stropy, které v nejvyšším bodě přesahují 6 metrů. Design tohoto prostoru měl jasný úkol – vytvořit teplo domova i navzdory jeho rozměrům.
Dominantou je centrální kus nábytku navržený na míru: funguje jako jídelní stůl i jako součást schodiště vedoucího na střechu. Deska stolu je ze stejných parket uložených do vzoru rybí kosti, jako jsou v ložnici – vzniká tak příjemné vizuální propojení.
Schody z ohnutého ocelového plechu zavěšené shora doplňují kuchyně, knihovna a vestavěná šatna – vše ze stejného materiálu. Černou hmotu však rozbíjejí výklenky vystlané teakovým dřevem a nasvícené jemným světlem.
Na konci obýváku se nachází uzavřená galerie s trojicí prosklených dveří v kovových rámech. Původní dlažba, závěsná svítidla a zeleň vytvářejí mírně nostalgickou atmosféru – ideální pro vystavení autorových plastik a starožitností.

Ateliér sochaře Juanmu Nogueru zůstal po rekonstrukci tak, jak si ho umělec sám zařídil. Technické vybavení, pracovní modely a rozpracovaná díla zde žijí vlastním tempem. Zdroj: Felipe Mena
Prostor pro tvorbu
Za obývacím pokojem se nachází umělcova dílna – zachovaná přesně tak, jak ji autor vytvořil. V této části najdeme i netradiční koupelnu s umyvadlem z ohněm smaltované ocele a s výtokem, který vychází přímo ze stropu. Odvod vody je ukrytý ve stěně, jejíž textura vznikla rozetřením cementu přes vlněnou tkaninu.
Otevřená suita i dětský svět
Posuvné skleněné dveře vedou do hlavní ložnice – otevřeného apartmánu, který spojuje šatnu, ložnici i koupelnu v jednom prostoru. Vana volně stojí u nohou postele, toaleta a sprcha jsou orientované do dvora. Oba prostory se dají uzavřít posuvným sklem tak, že když je otevřený jeden, druhý zůstává diskrétní.
Ze dvora vstoupíte do dvou dětských pokojů, které odděluje společná koupelna. Každý z pokojů má vlastní galerii s prostorem na spaní, šatnu, pracovní stůl a útulný koutek k odpočinku.

Střešní terasa prošla kompletní renovací. Nová kompozitní podlaha doplňuje přepadový bazén z nerez ocele. Ani zde nechybí socha od majitele domu. Zdroj: Felipe Mena
Terasa na střeše
Střešní terasa prošla kompletní renovací. Vznikl zde prostor na lenošení s terasovými deskami z odolného kompozitu a přepadovým bazénem z nerez ocele – ideálním na osvěžení během horkých španělských dnů.
Dovolenková nálada každý den
I když jde o stálý domov, atmosféra prostoru působí téměř rekreačně – jako byste se ocitli v soukromé galerii uprostřed dovolenkového letoviska.
Velkorysé prosvětlení, kontakt s přírodou, otevřené dispozice a množství řemeslně zpracovaných detailů vytvářejí místo, které inspiruje k odpočinku i tvorbě. Tento dům není jen útočištěm, ale i každodenním zážitkem.
Galerie:
- Velkorysý obytný prostor spojuje knihy, umění, odpočinek i zeleň v jednom harmonickém celku. Minimalistické linie sedačky ladí s industriálním stylem nejen stěn a konstrukcí. Socha, rostliny v květináčích a ikonické křeslo Egg v červené barvě přidávají světlému místu osobitost a energický šarm.
- Vysoký strop, odhalené cihlové stěny a přísun světla shora vytvářejí v denní zóně silnou galerijní atmosféru. Stylová křesílka na měkkém koberci, vzdušná, z obou stran otevřená centrální policová sestava s vystavenými artefakty a decentní bodové osvětlení potvrzují, že jde o prostor nejen k bydlení, ale i k přemýšlení.
- Ateliér sochaře Juanmu Nogueru zůstal po rekonstrukci tak, jak si ho umělec sám zařídil. Technické vybavení, pracovní modely a rozpracovaná díla zde žijí vlastním tempem.
- Střešní terasa prošla kompletní renovací. Nová kompozitní podlaha doplňuje přepadový bazén z nerez ocele. Ani zde nechybí socha od majitele domu.
- Vnitřní dvůr funguje jako zelený pokoj – soukromá oáza mezi galerií a dílnou. Právě sem se otevírá zadní část domu, aby pustila dovnitř světlo, zeleň a svěží středomořský vánek. Tlumená světla, olivovník, kaktusy i sochy – každý detail zpomaluje plynutí času.
- Galerijní přístup k interiéru dává vyniknout umění i architektonickým detailům.
- Jídelní prostor plynule navazuje na kuchyni a je postavený na kontrastu surových a ušlechtilých materiálů. Překvapení? Stůl se stal součástí schodiště na střešní terasu – na jednom místě funguje jako nášlapná plocha. Deska stolu ze stejného dřeva jako podlaha v ložnici vytváří vizuální jednotu v celém domě. Nad stolem visí dvě tmavá svítidla, která zvýrazňují jeho délku a opticky člení prostor.
- Interiérová designérka sladila kuchyni s industriálním duchem celého prostoru – zadní stěna je obložená surovým ocelovým plechem s výraznou patinou. Pracovní ostrůvek tvoří masivní dřevo s přirozenou kresbou. Nad ním visí tři jednoduchá černá svítidla s kovovým stínidlem. Estetika industriálního loftu se zde potkává s řemeslnou precizností a útulnou atmosférou – stejně tak jako v celém bytě.
- Ložnice umělce, kde je vše na očích, dokonce i vana. Odvážné? Určitě. Ale zároveň dokonalý způsob, jak vnímat prostor jako celek. Matné sklo dodává soukromí a zjemňuje přechod mezi intimní zónou a zbytkem interiéru. Všimněte si, jak velké zrcadlo vedle postele opticky rozšiřuje místnost a umocňuje hru světla – ve dne, v noci.
- Odkud vytéká voda? Překvapivý detail nechybí ani v koupelně – voda přitéká přímo ze stropu a odtéká skrz nenápadný žlab ukrytý ve stěně.
Text: Sabína Zavarská
Foto: Felipe Mena, felipemena.com
Zdroj: Časopis HOME