Veselý domov pro malé i velké

Fasáda během let získávala různé podoby, což v podstatě předem znemožnilo jakýkoliv pokus o renovaci. A proto se autoři návrhu rozhodli k vytvoření zbrusu nového „kabátu“, jenž díky svému nadčasovému vzhledu zapadne mezi sousední budovy.

Foto: Maxime Brouillet

Přední část otočená do hlavní ulice získala úplně novou tvář z tmavě červených cihel. Změny doznala i okna – remodelací fasády a použitím velkých, vertikálně orientovaných oken docílili architekti moderního vzhledu. Jinak kresba fasády odpovídá tradičním vzorům, jaké můžeme vidět na domech v okolí.

Foto: Maxime Brouillet

V zadní části ustoupila část původního objemu prvního patra prostornému venkovní terase. „Vykousnutí“ otevřelo světlu cestu do zahrady. Garáž dostala podobu kompaktního bloku ze světlého dřeva přímo pod patiem, představuje přirozené pokračování půdorysu domu.

Foto: Maxime Brouillet

Původní podoba zadní části domu.

Foto: Maxime Brouillet

Fasáda z galvanizované oceli byla navržena po celém objemu prvního patra – účelem bylo jednak optické oddělení dvou podlaží, a také snaha maximálně prosvětlit dvorek-patio nacházející se mezi dvěma hmotami domu. Dřevěná podlaha kuchyně vybíhá do prostoru vnitřního patia a vytváří příjemnou terasu/prostor pro letní jídelnu.

Uvnitř domu vznikl v blízkosti vchodu kompaktní blok „obsahující“ servisní zázemí (šatny, koupelnu a úložné prostory). Vytváří tak sympatickou, soukromí chránící bariéru mezi vchodem a obytnou částí. V kuchyni už si můžete naplno vychutnat ničím nerušený rozhled všech společných prostor. Všechny „horní“ skříňky architekti soustředili do bloku u stěny, což umožnilo zorganizovat pracovní prostor kolem dvou kuchyňských ostrovů, orientovaných směrem do obývací části. Díky povrchu z tenoučkého nerezu přispívají tyto ostrovy k celkové světlosti kuchyně.

Foto: Maxime Brouillet

Příjemnou otevřenou kompozici kuchyně dělí dva pracovní ostrovy – místo u nás známějších kuchyňských skříněk nad linkou zde najdete jednolitý blok úložných prostor, „přilepených“ na stěnu. Na stropě jsou v jedné vodící liště umístěna jak svítidla, tak posuvné dveře.

Foto: Maxime Brouillet

Obývací pokoj těží zejména z dvojité výšky stropu, která do prostoru vnáší maximum světla a opticky ho spojuje s prvním patrem. Pokoj rámuje ze dvou stran dřevěný rastr, který si hraje s divákovým vnímáním prostoru.

Foto: Maxime Brouillet

Na jedné slouží jako knihovna a zvedá se do výšky patra. Tenké poličky z bíle natřené oceli jsou téměř neviditelné, celek pak zajímavě kontrastuje s oranžovým nátěrem na zdi v pozadí. Kromě toho, že „knižní stěna“ posiluje dojem z vertikálního rozměru prostoru, funguje zároveň jako ochranný prvek schodiště.

Foto: Maxime Brouillet

Druhé straně obýváku se dřevěný rastr opakuje v podobě zábradlí na galerii. Přes mezery mezi jednotlivými hranoly lze zahlédnout pracovnu, která se na galerii nachází.

Foto: Maxime Brouillet

V patře se příchozím nejprve otevírá pohled do prostorné haly, v níž se nachází zmíněný pracovní kout. Z haly mají domácí přístup k ložnicím a koupelně.

Foto: Maxime Brouillet

Foto: Maxime Brouillet

Hlavní koupelna se může pochlubit záplavou přirozeného světla ze světlíku nad volně stojící vanou, které se ještě odráží od bílého keramického obkladu. K dokonalému využití světla navíc přispívá i rozměrné zrcadlo nad umyvadlovým pultem.

Foto: Maxime Brouillet

Podlahu tvoří mozaika z černých dlaždic ve tvaru šestiúhelníku, která spolu s horizontálními povrchy ze světlého masivu nádherně kontrastuje s všudypřítomností bílých ploch.

Foto: Maxime Brouillet

V době se žije dobře malým, i velkým. Také na ně se při navrhování interiéru myslelo.

Text: Dominika Záveská
Foto: Maxime Brouillet
Zdroj: v2com-newswire.com