Z tmavého bytu vznikl hravý otevřený prostor. Majoliky z 50. let a betonové nosníky určují charakter interiéru
Byt s duší starého filmu, ale energií současného života. Kombinuje zachované majoliky s hladkou pryskyřicí, ocel se sklem a vzpomínky s budoucností. Interiér, v němž hrají roli emoce stejně jako architektura.
Byt v jihoitalském Salernu dokazuje, že rekonstrukce nemusí spočívat v překrývání či ničení minulosti, ale v jejím probuzení. Mladá rodina, která ho vlastní, chtěla prostor, kde se spojí energie současnosti s šarmem minulosti. Místo, kde se dá žít, tvořit a snít naplno.

Otevřená denní zóna propojuje kuchyni jídelnu a obývací prostor do jednoho plynulého interiéru. Zdroj: Carlo Oriente
Otevřený prostor pro život
Architekti z KIN architetti začali radikálním krokem – zrušili téměř všechny příčky. Z dlouhého, úzkého bytu vznikl vzdušný open space, ve kterém se přirozeně prolíná kuchyně, jídelna a obývák.
Kuchyňský ostrůvek se stal nejen místem na vaření, ale i centrem dění – od ranních káv po večerní filmové maratony. „Chtěli jsme prostor, který dýchá. Kde hudba, smích i vůně jídla tvoří společný rytmus,“ říkají architekti.
Z původně tmavého bytu se tak stal světlý, plynulý prostor, který funguje jako kulisa každodenního života. Minimalistická kuchyně v odstínech šedé působí nenápadně, ale díky detailům – ručně vyrobené kovové digestoři či subtilním policovým konstrukcím – získává osobitost.
Vše je promyšlené tak, aby nic nepůsobilo přehnaně nebo okázale, ale každý prvek měl svůj význam a funkci.
Staré s novým v harmonii
Jedním z hlavních požadavků majitelů bylo zachovat původní majoliky z 50. let. Jejich jemné vzory v odstínech zelené a modré dodávají interiéru melancholickou krásu.
Architekti je proto ponechali a doplnili moderní epoxidovou podlahou v odstínech greige (šedobéžová) a holubí šedé. Tento kontrast – surový versus poetický – vytváří základní náladu celého bytu: nostalgickou, ale bez sentimentality.

Betonová konstrukce připomíná původní dispozici bytu a zároveň se stala výrazným architektonickým prvkem interiéru. Zdroj: Carlo Oriente
To, co dělá byt výjimečným, je schopnost přiznat svou nedokonalost. Žádné sádrokartonové maskování, žádné snahy o sterilní krásu – naopak, přiznané betonové nosníky a viditelné struktury zdiva se staly ozdobou.
Každý prvek má svůj příběh – od ručně vyráběné digestoře až po nábytek, který spojuje industriální tón s domácím teplem.
V rytmu majitelů
Interiér žije v rytmu svých obyvatel. Stěny zdobí filmové plakáty, komiksy a vinylové desky, které vyprávějí o vášních rodiny. Každý kout má funkci – pracovní, odpočinkový i tvořivý.
Obývací pokoj plynule přechází do jídelny, kterou osvětluje červené skleněné svítidlo nad dubovým stolem. Vše v bytě má beat – od světel až po barvy.

Obývací pokoj kombinuje původní majolikovou dlažbu s moderním nábytkem a otevřeným úložným systémem na knihy a hudbu. Zdroj: Carlo Oriente
Denní zóna
Z kuchyně je dnes otevřený výhled na celou denní zónu – jídelnu i obývák. Po odstranění příček zůstala přiznaná betonová konstrukce. Kontrast betonu, hladké pryskyřice a historické dlažby vytváří autentický rytmus domácnosti mladé rodiny.
Obývací pokoj
Obývák se nachází naproti kuchyni a kdysi tvořil samostatnou místnost. Dnes jsou propojené do jednoho otevřeného celku. Jako památka na původní půdorys zůstal betonový nosný sloup. Po rekonstrukci jemně vyčleňuje funkce denní zóny.
Obývací pokoj – hudební kout
Kombinace světle zelené stěny, grafických akcentů a historické majoliky vytváří klidné, ale energické zázemí pro tvořivý život rodiny. Kytary, desky i komiksy tu nejsou dekorací, ale přirozenou součástí každodenního rytmu.
Jídelna
Původní dlažba vyznačuje místo pro jídelní stůl jako vzorovaný koberec. Židle ve třech barvách a moderní dekorace dávají jasně najevo, že už nejste v minulém století. Na stěnách visí filmové plakáty, které jsou poctou italské kinematografii.
Kuchyně
Minimalistická, ale s charakterem. Hladká epoxidová podlaha a bílé povrchy nechávají vyniknout surový betonový sloup – důkaz, že architekti, ale ani majitelé se krásy nedokonalosti nebojí.
Černá digestoř a svítidla dodávají prostoru rytmus, barové židle s hořčičným čalouněním zase osvěží celkový dojem.
Galerie:
- Jídelna kombinuje moderní nábytek s historickou dlažbou a dekoracemi inspirovanými filmovou kulturou.
- Otevřená denní zóna propojuje kuchyni jídelnu a obývací prostor do jednoho plynulého interiéru.
- Betonová konstrukce připomíná původní dispozici bytu a zároveň se stala výrazným architektonickým prvkem interiéru.
- Obývací pokoj kombinuje původní majolikovou dlažbu s moderním nábytkem a otevřeným úložným systémem na knihy a hudbu.
- Hudební kout s vinylovými deskami a kytarami odráží osobní zájmy majitelů a dodává obývacímu prostoru charakter.
- Police s knihami vinylovými deskami a gramofonem vytvářejí osobní galerii hudby a kultury v obytném prostoru.
- Otevřený prostor propojuje kuchyni jídelnu i obývací pokoj do jednoho plynulého interiéru plného světla.
- Otevřené police plné knih doplňují jídelní část bytu a podtrhují kreativní atmosféru interiéru.
- Původní majoliková dlažba vyznačuje jídelní zónu a kontrastuje s moderním nábytkem a otevřenou knihovnou.
- Betonová konstrukce ponechaná po odstranění příček kontrastuje s čistým minimalistickým designem koupelny.
- Původní majoliková dlažba z padesátých let propojuje jednotlivé místnosti a zachovává historický charakter interiéru.
- Černá kovová digestoř a jednoduchý kuchyňský ostrůvek vytvářejí výrazný designový prvek v otevřeném prostoru bytu.
- Kuchyňský ostrůvek propojuje kuchyni s obývacím prostorem a slouží jako místo pro vaření i každodenní setkávání.
Foto: Carlo Oriente
Zdroj: Časopis HOME, KIN architetti

















