Moderní stavební materiály
Ekologická témata v současné době vládnou světu a jinak tomu není ani ve stavebnictví. Mluví se o moderních stavbách a ještě modernějších stavebních materiálech. V žádném případě nemáme na mysli nesmyslné požírače energie, ale stavby […]
Ekologická témata v současné době vládnou světu a jinak tomu není ani ve stavebnictví. Mluví se o moderních stavbách a ještě modernějších stavebních materiálech. V žádném případě nemáme na mysli nesmyslné požírače energie, ale stavby z materiálů založených na ekologickém neboli zeleném přístupu a respektující myšlenky trvale udržitelného rozvoje s minimálním dopadem na životní prostředí.
Ekologická témata v současné době vládnou světu a jinak tomu není ani ve stavebnictví. Mluví se o moderních stavbách a ještě modernějších stavebních materiálech. V žádném případě nemáme na mysli nesmyslné požírače energie, ale stavby z materiálů založených na ekologickém neboli zeleném přístupu a respektující myšlenky trvale udržitelného rozvoje s minimálním dopadem na životní prostředí.
Tyto materiály označujeme jako alternativní, přírodní či tradiční stavební materiály. Patří mezi ně zejména dřevo, sláma, hlína, ovčí vlna, korek, konopí, třtina či celulóza. I když mnohé z nich lidstvo využívalo ke stavebním účelům celá tisíciletí, v minulém století se od nich (i) pod vlivem „moderních“ materiálů a technologií upustilo. Zvyšující se ekologické povědomí v kombinaci s narůstajícím množstvím alergií a astmatických onemocnění je však přivolalo zpátky a lidé se k těmto osvědčeným materiálům opět vracejí.
Dřevo
Určitě nejznámější přírodní stavebnina je dřevo. Dřevěné stavby přežívají staletí a z hlediska životnosti jsou zcela srovnatelné se stavbami z jiných materiálů. Dřevo je snad jediným stavebním materiálem, z něhož lze vyrobit všechny prvky vytvářející dům. I když většina lidí si ještě stále při slově dřevostavba vybaví srub, toto pojmenování se používá na všechny rodinné domy, jejichž nosná konstrukce je zhotovena ze dřeva. Ve finále může být tedy dřevostavba absolutně k nerozeznání od klasického zděného domu a současně může být postavena z čistě ekologických materiálů, které zároveň minimalizují spotřebu energie potřebné k vytápění, respektive chlazení stavby.
Nejpoužívanějšími materiály při výstavbě současných dřevostaveb jsou OSB desky a dřevovláknité desky.
OSB desky
OSB desky jsou plošné lisované desky z velkoplošných třísek, které se produkují převážně z borovicového dřeva. Třísky se ukládají do několika vrstev – dosahuje se tak vyšší pevnosti materiálu. Desky lze využít při stavebních pracích v interiéru i exteriéru. Manipulace s OSB deskami je jednoduchá a kromě toho je lze řezat i frézovat.
V konstrukčních systémech montovaných, difuzně otevřených, přírodních nízkoenergetických (či pasivních) domů se používají zejména jako nosné desky a parozábrana z interiérové strany.
Dřevovláknité desky
Druhým materiálem, i když u nás méně známým, jsou dřevovláknité desky. Vyrábějí se z aglomerovaného dřeva jehličnanů (inovované desky hobra). Tento přírodní materiál v sobě spojuje množství výhod, k nimž lze zařadit výborné tepelněizolační, tepelněakumulační a akustické vlastnosti. V dobře navržených konstrukčních systémech se dřevovláknité desky používají nejčastěji z exteriérové strany, kde plní funkci obalového pláště celé stavby.
Sláma
Další možností stavebně-technického řešení finančně a energeticky nenáročného bydlení je výstavba rodinných domů, jejichž konstrukci tvoří stlačené slaměné balíky. I když se sláma považuje za odpad ze zemědělské výroby, ve stavebnictví nachází opět své uplatnění. Mezi hlavní přednosti patří její izolační vlastnosti, například ve srovnání s výplní stěn ze skleněné vaty má sláma čtyřnásobně lepší izolační hodnotu. Důvěru v tento materiál podkopávají tvrzení typu „sláma je hořlavá“ nebo „je citlivá na vodu“. Vzhledem k tomu, že se sláma lisuje pod tlakem do balíků, je přístup kyslíku omezen, a tedy je omezeno i samotné hoření. Pokud jde o druhé tvrzení, je samozřejmé, že slaměné balíky je třeba dostatečně chránit před vodu (zastřešením, kvalitní omítkou).
Slisováním obilné slámy a jejím oblepením recyklovatelnou lepenkou se vyrábí další alternativní přírodní stavební materiál známý jako ekopanel. Díky zhuštěnému jádru velmi dobře tepelně izoluje, je robustní, pevný a ohnivzdorný.
Hlína
Hlína může sloužit jako nosná konstrukce i jako estetický prvek. Často se používá v kombinaci se dřevem a slámou, protože dokáže ochránit celulózu absorpcí nadbytečné vlhkosti. Zároveň představuje ochranu proti požárům. Hlína pohlcuje škodlivé výpary a masivní hliněné konstrukce dokážou pohltit nejen hluk (zvuková izolace), ale například i mikrovlnné telefonní signály, takže dochází ke snižování elektrosmogu.
Ve stavebnictví se hlína používá k výstavbě ve formě nepálených cihel, válků nebo i jako nabíjená, případně jako omítka.
Předností hlíny je její dostupnost – jíl, z něhož se dají vyrábět nepálené cihly, zdravé omítky či stavět kamna, je u nás všude. Nevýhodou tohoto materiálu je, že tyto stavby nejsou vhodné do povodňových oblastí.
Ovčí vlna
Izolace z ovčí vlny je vynález přírody: čím extrémnější podmínky, tím více se projeví její pozitivní vlastnosti. Ovčí vlna přirozeně absorbuje vlhkost, čímž zabraňuje její kondenzaci v konstrukci. Ovčí vlákna se velmi snadno přizpůsobují různým dutinám a prostorům v konstrukcích a díky své mechanické pružnosti spolehlivě zajišťují tvarovou stálost izolace a její funkčnost na velmi dlouhou dobu.
Korek
Je považován ň za dobrý zvukový, tepelný a antivibrační izolant. Vděčí za to své buňkové struktuře. K přednostem korku patří nenasákavost, neabsorbuje prach (je tedy vhodný pro alergiky), vyrovnává kolísání teploty a vlhkosti vzduchu v interiéru. Přínosem je i skutečnost, že je nehostinný pro roztoče. Je mimořádně odolný proti změnám struktury a stárnutí.
K jedné z mála nevýhod tohoto materiálu lze přiřadit značnou vzdálenost výskytu suroviny – dlouhé dopravní trasy do určité míry znehodnocují jeho jinak příznivé environmentální vlastnosti.
Konopí
Konopí bylo pro své vlastnosti oblíbeným stavebním materiálem už v minulosti. Přednostmi konopné izolace (konopné rohože, ale i foukané konopí) jsou její vynikající tepelně- i zvukověizolační vlastnosti. Díky nízké hustotě (30 kg/m3) se prioritně využívá jako výplňový materiál rámových konstrukcí – mezi krokve, stojky a trámy a jako hlavní tepelněizolační vrstva ve střeše, stěně a stropech.
Třtina
Patří rovněž do rodiny tradičních stavebních materiálů. Na rozdíl od slámy je třtina výrazně tvrdší, nepodléhá biologickému rozkladu a vysoký obsah kyseliny křemičité snižuje riziko jejího vznícení. Zpracovává se do desek nebo rohoží a lze ji použít jako střešní krytinu, nosič omítky nebo v podobě tepelněizolačních desek z interiérové nebo exteriérové strany domů.
Celulóza
Pod tímto pojmem je třeba si představit vlákno, které je základem všech rostlin. Dřevo, papír a ostatní výrobky z rostlin jsou celulózovými materiály. Výroba celulózové izolace je závislá na recyklaci novinového papíru. Ten si již dříve získal pověst dobrého a kvalitního izolantu. Papír se zpracuje a upraví tak, že konečný výrobek – foukaná celulóza – má velmi dobré tepelněizolační vlastnosti, je nehořlavá a zároveň ošetřená přírodními prostředky, které zajišťují její odolnost vůči houbám, plísním, hmyzu a hlodavcům.
Text: Barbora Javorová
Foto: mademoisellek © Fotky & Foto, Smrečina Hofatex, Igor Alovert © Fotky & Foto, Dano Veselský
