Omítka na každý způsob

Reklama

Jdeme po ulici a jednotlivé domy se na nás dívají. Obracejí se k nám fasádami, které připomínají lidské tváře. Jedna mladá a svěží, druhá – i když starší – noblesní a udržovaná, jiná vrásčitá, „jednou nohou nad hrobem“. Nechybějí ani ty sice mladší, ale neudržované a zpustlé. V poslední době je stále víc těch dokonalých dětských, hladkých, zateplených (jakoby vrstvičkou dětského podkožního tuku) a všechny jsou si podobné jako vejce vejci… Fasády. Chcete, aby právě ta vaše byla jiná, zajímavá, téměř věčná a přitom bez údržby? Tak čtěte, porovnávejte a přemýšlejte.

Fasádní omítky

Omítky jsou nejpoužívanější a nejjednodušší fasádní úpravou. V současnosti máme pestrý výběr omítek – vápenocementové, cementové a makromolekulární. Mohou mít rozličné příměsi na zlepšení vlastností (vodoodpudivost, tepelná izolace, urychlené odpařování vlhkosti, zajímavá textura, barva…). Většinu omítek realizujeme ve dvou vrstvách. Přímo na podklad (nejčastěji zdivo) aplikujeme jádrovou omítku s tloušťkou 10 až 30 mm, která tvoří podklad pro jemnou (např. štukovou) omítku s tloušťkou asi 5 mm.

Hezky natřená fasáda upoutá naši pozornost. foto: Jana Macinská

Hezky natřená fasáda upoutá naši pozornost. foto: Jana Macinská

Co nabízí trh

Vápenné omítky – jsou nejjednodušší a v minulosti byly nejpoužívanější omítkou. Jako pojivo se používá vápno. Omítku můžeme realizovat jako hrubou, hladkou a stříkanou v jedné nebo dvou vrstvách. Povrch omítky může mít rozmanitou strukturu, které dosáhneme rýhováním, škrábáním, otloukáním, broušením, stříkáním… Jistou nevýhodou je její nižší odolnost proti opotřebení.
Cementové omítky – realizují se ve dvou vrstvách, přičemž celková tloušťka by neměla překročit 20 mm. Obsah cementu v omítce zvyšuje její pevnost a odolnost proti opotřebení. Díky své tvrdosti jsou vhodné na úpravu soklů budov, nehodí se však na průčelí budov.

Fasádní omítka poškozená působením vlhka a solí.    foto: archív JAGA MEDIA

Fasádní omítka poškozená působením vlhka a solí.
foto: archív JAGA MEDIA

Vápenocementová omítka – má, jak už její název napovídá, pojivo z vápna a cementu. Kombinováním těchto dvou složek se dosahuje optimálních vlastností obou materiálů – omítka je zpracovatelnější a má vhodnou konzistenci i po vytvrdnutí. Rozeznáváme hrubé, hladké a štukové omítky. Štuková vápenocementová omítka – hodí se hlavně na průčelí obytných budov, kde ji realizujeme ve dvou až třech vrstvách. Jádrová omítka může být libovolná (cementová, vápenocementová, tepelněizolační nebo sanační), na ni nanášíme samotnou štukovou vrstvu v tloušťce 3 až 5 mm. Tu následně upravujeme rozličnými způsoby (stíráním, hlazením, škrábáním, rýhováním).

Před nanesením vrchní vrstvy lištu přitiskneme na určené místo. foto: archív JAGA MEDIA

Před nanesením vrchní vrstvy lištu přitiskneme na určené místo. foto: archív JAGA MEDIA

Tenkovrstvé (makromolekulární) omítky

Tvoří konečnou úpravu povrchů fasád s tloušťkou 1 až 5 mm. Předností těchto fasád je to, že nepodléhají vlivům oxidu siřičitého a oxidu uhličitého. Vhodnými podklady pro ně jsou soudržné vápenocementové a cementové omítky a tmely, pórobeton a hlavně vhodně upravená plocha pěnového polystyrenu, polyuretanu a cementovláknitých desek (nejlépe s mezivrstvou z vhodně zvoleného tmelu a armovací složky). Těchto omítek je na trhu nepřeberné množství. Každý výrobce by měl deklarovat vlastnosti svého výrobku, stejně jako způsoby jeho použití.

 baumit

Společnost Baumit uvádí na trh nové portfolio pastózních omítek, určených pro vytvoření originálních povrchových úprav a struktur. Lze z nich vytvářet velmi atraktivní povrchy, které dosud nebyly dostupné. Díky tomu se dá získat omítka, která bude mít vzhled kovové desky, dřevěného obkladu, pohledového betonu, kamene nebo naturální hrubé omítky. Všechny struktury lze vytvořit těmito novými omítkami na zateplovací systémy Baumit. Zároveň je možné vytvořit zcela originální designové struktury. Všechny struktury se dají vytvářet z probarvené omítky široké barevné palety vzorníku Baumit Life, nebo následně natřít barvami nebo barevnými lazurami, které ještě zvýrazní jejich plastičnost. Další nečekané možnosti lze vytvořit kombinací s metalickými barvami a glitry.

Tepelněizolační omítky

Dodávají se jako hotové směsi pod rozličnými obchodnými jmény. Používáme je na zlepšení tepelněizolačních vlastností obvodových plášťů budov. Jde o směs hydraulického pojiva, expandovaného perlitu (případně granulovaného polystyrenu) a dalších přísad. Původcem dobrých tepelněizolačních vlastností omítky je právě perlit, který je velmi lehký a vzdušný. Po nanesení na stěnu v tloušťce 3,5 cm může nahradit až 1 cm tloušťky polystyrenu. Jeho vzdušnost však způsobuje i to, že je poměrně vysoce nasákavý. Proto se nedoporučuje používat tepelněizolační omítky v oblasti soklu.

Před nanášením dekorativní omítkoviny je dobré zakrýt otvory, případně hotové plochy, abychom je nepoškodili. foto: archív JAGA MEDIA

Před nanášením dekorativní omítkoviny je dobré zakrýt otvory, případně hotové plochy, abychom je nepoškodili. foto: archív JAGA MEDIA

Tepelněizolační omítku lze nanášet na zdivo z pálené cihly, betonových tvárnic i na beton či pórobeton, všechny spáry ve zdivu však musí být uzavřeny. Po nanesení přednástřiku směs zpracujeme podle návodu na obalu, naneseme ji na stěnu dřevěnou navlhčenou latí, stáhneme a dále už nehladíme. Abychom dosáhli dostatečného tepelněizolačního efektu, doporučená tloušťka exteriérové omítky má být minimálně 4 cm. U větších tlouštěk nanášíme omítku v několika vrstvách, přičemž předcházející necháme dostatečně vyzrát. Tepelněizolační omítku je potřebné chránit před poškozením konečnou povrchovou úpravou z jemné malty, tenkovrstvou omítkou nebo fasádním nástřikem.

Sanační omítky

Používáme je všude tam, kde by se kvůli problémům s nadměrnou vlhkostí jiné omítky rychle poškodily. Taková místa poznáme podle krystalizace solí na povrchu omítky, degradace nátěrů, omítek a často až podle statického narušení nosné konstrukce. Sanační omítky mají mimořádný přínos při sanaci kulturních památek, oceníme je však při jakékoli rekonstrukci staršího vlhkého objektu.

Omítku můžeme nanášet i strojově. foto: archív JAGA MEDIA

Omítku můžeme nanášet i strojově. foto: archív JAGA MEDIA

Dobrá rada
Vyšší cena sanační omítky nás nemusí mýlit, protože má často několikanásobně delší životnost než jiné typy omítek. A ještě jeden, možná neznámý fakt, už 5 % vlhkosti „navíc“, která se nachází v některém stavebním materiálu, často snižuje jeho tepelněizolační schopnost až o 50 %. Po těchto zjištěních se na sanační omítku možná přestaneme dívat jako na zbytečný luxus.

Působení sanační omítky

Speciální přísady v sanační omítce způsobují její vysokou pórovitost, umožňují rychlé a stálé odpařování vlhkosti v podobě vodních par ze zdiva do vnějšího prostředí a tím minimalizují kapilární vzlínání vody ve zdivu směrem nahoru. Na rozdíl od běžných omítek nedochází k výkvětům solí na povrchu sanační omítky a k jejímu poškození vlivem působení solí. Vysoký obsah pórů v sanačních omítkách vytváří totiž dostatečnou kapacitu na ukládání solí a objemové změny solí nemají za následek destrukci omítky. Životnost sanačních omítek na zavlhnutém zdivu je tak několikanásobně delší než životnost běžných omítek. Povrch omítky zůstává suchý a v technicky bezchybném stavu.

Spodní hranu omítky (nad soklem) chráníme obvykle kovovou lištou.  foto: archív JAGA MEDIA

Spodní hranu omítky (nad soklem) chráníme obvykle kovovou lištou. foto: archív JAGA MEDIA

Postup komplexní sanace

Abychom zabezpečili komplexní sanaci, musíme připravit podklad a dodržet technologii přípravy.
Pokud je to možné, zdivo zbavíme trvalé vlhkosti (podřezáním, injektáží, elektrokinezí, větracími kanály).
Zvětralou původní omítku celoplošně odstraníme obitím až na pevný podklad, a to až 0,8 m nad hranici oblasti poškození.
Maltu z ložných spár zdiva vyškrábeme do hloubky asi 2 cm a suť ihned odstraníme.
Povrch stěny prorostlý mechy a řasami chemicky očistíme.
Poškozené části zdiva nahradíme novými, větší spáry můžeme vyplnit sanační omítkou.
Na celý povrch zdiva aplikujeme ručně nebo strojem přednástřik a na něj po zaschnutí podle návodu na obalu jádrovou sanační omítku. Doporučovaná tloušťka jádrové omítky je alespoň 30 mm. Ve všeobecnosti lze říct, že čím tlustší je vrstva jádrové omítky, tím lepší je životnost systému.
Jemnou (štukovou) sanační omítku aplikujeme na jádrovou sanační omítku. Po krátkém zatuhnutí povrch omítky zahladíme vhodným hladidlem. Čerstvě omítnuté plochy je potřebné chránit před rychlým vysycháním.

Lotosový efekt – kuličky vody na povrchu po hydrofobizaci samočisticím efektem zcela odperlí vodu a nečistoty.  foto: archív JAGA MEDIA

Lotosový efekt – kuličky vody na povrchu po hydrofobizaci samočisticím efektem zcela odperlí vodu a nečistoty. foto: archív JAGA MEDIA

Hydrofobizované omítky

Hydrofobizace omítky znamená zvyšování její obranyschopnosti proti pronikání dešťové vody nebo proti vzlínání vlhkosti do konstrukce. Podstatou hydrofobizace je snížení úhlu smáčení povrchu, což znamená, že voda nemůže na povrchu vytvořit souvislý film. Velkou výhodou hydrofobizační omítky je to, že je paropropustná, takže nemusí docházet ke kondenzaci vodních par v konstrukci. Dobře poslouží hlavně v soklové oblasti nejvíc ohrožené deštěm a vzlínáním vody.
Hydrofobizovaná omítka se vyrábí v podobě suché průmyslově vyrobené směsi, kterou po smíchání s vodou naneseme na stěnu. Tuto omítku nelze použít jako jednovrstvou omítku, vždy se musí aplikovat na vrstvu jádrové omítky. Není vhodná jako podklad pod obkladačky.

Případné nerovnosti nebo trhliny opravíme tak, že pás jádra otlučeme kladivem a opět naneseme maltu.  foto: archiv JAGA MEDIA

Případné nerovnosti nebo trhliny opravíme tak, že pás jádra otlučeme kladivem a opět naneseme maltu. foto: archiv JAGA MEDIA

Fasádní nátěry

Nejčastěji je používáme jako finální úpravu na některý druh složitější fasádní úpravy. Výrobcem deklarované vlastnosti jsou mimořádně vhodné pro použití na fasádě. Vyrábějí se na bázi akrylátu, silikátu, silikonu a dalších moderních materiálů. Odmítat nemusíme ani tradiční druhy nátěrů, jako je nátěr řídkou vápennou maltou, kaseinový nátěr či cementový nátěr, které v odůvodněných případech také prokážou dobrou službu. Rozličné fasádní nátěry aplikujeme na různé podklady.

TEXT: Jana Macinská
FOTO: Archiv firem
ZDROJ: časopis HOME, JAGA MEDIA, s.r.o.

Reklama
Reklama

Komentáře

  • Ahoj díky za velmi poučný článek. Chci se zeptat, jak je to se strojovými omítkami?
    Vyplatí se také v menším rodinném domku bez pater?

    Rany
    • Já myslím, že moc ne..

      tomáš

Komentovat