Skladba střechy nad obytným podkrovím

Také konstrukce a skladba šikmé střechy podléhají trendům, a to především v souvislosti s tlakem na úspory energie a tepelný komfort, protože se prostor pod střechou ve stále větší míře využívá k bydlení. Co znamená moderní střešní plášť?

Co byste měli vědět o moderním střešním plášti

1 Střecha je ucelený systém

Moderní střecha nad obytným podkrovím je složena z uceleného systému vrstev, které navzájem spolupůsobí a z nichž každá má svůj význam a důležité postavení tam, kde je navržena. Největším problémem současných nových střech je šetření na nesprávném místě – i nejlépe navrženou střechu s dokonale vypočítanými parametry promění nedůsledná realizace v hromadu problémů. Proto je důležitá důslednost při realizaci a docenění projektu, který připraví odborníci. Máte-li pochybnosti o nějakém materiálu nebo se vám nezdá jeho cena, konzultujte tyto změny s projektantem, který vám určitě najde vhodnou alternativu při zachování požadovaných tepelnětechnických vlastností celého střešního pláště.

2 Minimum jsou dvě vrstvy tepelné izolace

Chcete-li mít v obytném podkroví tepelnou pohodu a komfort, musíte počítat s tloušťkou tepelné izolace minimálně 200 mm, a to ve dvou vrstvách. Hlavní vrstva by neměla mít méně než 160 mm a druhá vrstva by neměla být tenčí než 4 cm – a to je jen minimum. V současnosti se však i od bydlení pod šikmou střechou požadují co nejmenší ztráty tepla. Proto se stále častěji přidává i třetí vrstva tepelné izolace a tloušťka střešního pláště narůstá až na 420 mm, takže parametry pasivního domu jsou nadosah. Důležité je, aby skladba izolace a jejích konstrukčních prvků zabraňovala kondenzaci vlhkosti v konstrukci i na jejím povrchu. Pomohou nám k tomu odborné výpočty.

Dosud byla v normě doporučená hodnota tepelného odporu pro šikmé střechy se sklonem do 45 stupňů u novostaveb R = 4,9 m² . K/W, od ledna letošního roku však platí nová tepelnětechnická norma, která doporučuje nové hodnoty tepelného odporu na úrovni R = 9,9 m² . K/W. Této hodnoty lze dosáhnout při tloušťkách izolace od 30 do 40 cm a tato tloušťka může dokonce i narůstat v závislosti na hodnotě součinitele tepelné vodivosti konkrétní izolace (λ). Pozor též na důkladné ukotvení tepelné izolace, protože časem se může při sedání stavby či působením gravitace posunout; tak mohou vznikat mezery – tepelné mosty – a s nimi spojené plísně.

Zapomeňte na jednu vrstvu tepelné izolace uložené mezi krokvemi. Moderní střešní plášť nám trochu přibral a je třeba s tím počítat i v souvislosti s prostorem pod šikminami. Skladba střešního pláště dnes představuje promyšlený a do konkrétních podmínek navržený ucelený systém vrstev a materiálů, které mají pod střechou vytvořit tepelnou pohodu bez nároku na vysokou spotřebu energie. (foto: VELUX)

3 Složitá střecha = předpoklad problémů

Čím je tvar střechy složitější a členitější, tím náročnější je vyřešit střešní plášť bez tepelných mostů a důsledně realizovaných detailů. Zároveň se složitostí střechy narůstá i její cena.

4 Správně realizovaná parozábrana

Nejčastější chybou při realizaci zateplené šikmé střechy bývá zaměňování si funkce fólií. Takže pozor na rozdíl mezi parozábranou a difuzní fólií pojistné hydroizolace. Kromě toho si musíme dát pozor na správné uložení parozábrany, aby se nezaměnila rubová a lícní strana, což by způsobilo opačný efekt, než jakého potřebujeme dosáhnout. Také je třeba dbát na rozdíl mezi kontaktní parozábranou, která se ukládá na tepelnou izolaci, a fólií, která potřebuje vzduchovou mezeru. Největším problémem však bývá samotná realizace parozábrany – její nedostatečné a špatné napojení, hlavně na svislé konstrukce, například na obvodové stěny. Zde se často zapomíná na potřebnou těsnost. Komplikace způsobí i použití nevhodných pásek, které časem ztrácejí těsnost.

Slovník pojmů:

Difuzní fólie – pojistná hydroizolace, která musí propustit vlhkost z materiálů pod ní, ale nesmí pustit případnou vodu z exteriéru do střešního pláště. Ukládá se pod krytinu na střešní plášť a slouží k odvedení vody ze střechy v případě náporového deště či sněhu, který se dostane pod krytinu.

Parozábrana – fólie, která brání průniku vodních par do střešního pláště. Tím zvyšuje i životnost krokví a dřevěných částí a zároveň chrání tepelnou izolaci, která by ztratila své izolační schopnosti, pokud by nasákla vodou. Ukládá se ze strany interiéru.

Tepelná vodivost – schopnost materiálu přenášet teplo. Označuje se jako součinitel tepelné vodivosti λ. Čím je tato hodnota nižší, tím je materiál odolnější a hůře přenáší teplo.

Tepelný odpor – vyjadřuje tepelněizolační vlastnosti konstrukce a udává míru odporu konstrukce proti pronikání tepla přes ni. Čím je jeho hodnota vyšší, tím lepší jsou izolační vlastnosti materiálu a konstrukce. Označuje se R a závisí na tepelné vodivosti materiálu a jeho tloušťce.

Tepelné mosty jsou místa, kde je přerušen tepelný odpor konstrukce špatně vyřešeným detailem – nejčastěji v místě styku konstrukcí, například na styku rámu střešních oken a střešního pláště. Detektorem špatně vyřešených detailů je většinou výskyt plísní v místech tepelného mostu.

Součinitel prostupu tepla – označuje se U (nebo k – koeficient prostupu tepla) a představuje hodnotu, která definuje izolační vlastnosti materiálu. Čím nižší je hodnota U uvedená na výrobku, tím je materiál lepším izolantem. Vyjadřuje, kolik wattů tepla projde konstrukcí s plochou 1 m2 při rozdílu teplot 1 kelvin.

Parozábrana nově
Ukázka ideálního řešení parozábrany mezi dvěma vrstvami izolace. V tomto případě jde o posunutí vzduchotěsné roviny dále do konstrukce – před hlavní izolaci. Vzduchotěsná rovina tvořená parozábranou tak není narušovaná prostupy kabelů a  jiným vedením (voda, elektřina, plyn, odpad aj.). Toto řešení však musí vždy navrhnout projektant na základě tepelnětechnického výpočtu.

Parozábrana by měla bránit pronikání vodních par do konstrukce šikmé střechy a musí zabezpečovat i vzduchotěsnost této konstrukce. Tady je možné využít i ucelená systémová řešení – například inteligentní klima membránu ISOVER VARIO KM DUPLEX UV, která v zimě slouží jako parobrzda – zabraňuje průniku vodních par do konstrukce střechy – v létě naopak pomáhá vlhkosti, případně nahromaděné v konstrukci střechy odpařit se do interiéru, a tím střechu prosušit a zabránit vzniku plísní, dřevokazných hub a prodloužit životnost střechy.

Moderní varianty zateplování šikmých střech

Zateplení mezi krokvemi a pod nimi

Dnes standardní konstrukční varianta použitelná na vyhovující zateplení šikmé střechy s umístěním parozábrany na spodní tepelné izolaci. Tloušťka hlavní tepelné izolace většinou odpovídá výšce krokví. Při realizaci je třeba počítat s šířkou izolace o 10 až 20 mm větší, než je rozpětí krokví. Izolace musí kopírovat rovinu krokví, nesmí se prohýbat.

zdroj: Knauf Insulation

Popis vrstev
1 střešní krytina
2 laťování
3 krokve
4 kontaktní difuzní hydroizolační fólie
5 hlavní tepelná izolace
6 přídavná tepelná izolace
7 parozábrana
8 rošt
9 sádrokarton

Skladba střešního pláště se dvěma vrstvami ekologické minerální izolace Unifit 035 od Knauf Insulation s celkovou tloušťkou od 220 do 280 mm

zdroj: Knauf Insulation

Energetická náročnost konstrukce  C

zdroj: Knauf Insulation

Energetická náročnost konstrukce B

líbí Se NÁM
+ cena
+ malá tloušťka střešního pláště (občas důležité při rekonstrukci)
+ možnost realizace z interiéru

NA TOTO POZOR
– nestačí do nízkoenergetických a pasivních domů
– narušení nepropustnosti parozábrany prostupy kabelů a jiným vedením

Zateplení nad krokvemi

Tato varianta umožňuje minimalizovat tepelné mosty v souvislosti s nosnou konstrukcí krovu. Představuje rozumný kompromis mezi náklady na realizaci a výsledným efektem v souvislosti se součinitelem prostupu tepla. Využívá se často při rekonstrukcích, hlavně když se počítá s přiznáním konstrukce krovu v interiéru.

zdroj: Knauf Insulation

Popis vrstev
1 celoplošné bednění, pohledové z interiéru
2 parozábrana
3 krokve
4 přídavná nosná konstrukce zateplení nad krokvemi
5 tepelná izolace ve dvou vrstvách
6 pojistná hydroizolace
7 laťování
8 krytina

Střešní plášť s minerální izolací Unifit 035 nad krokvemi, kontaktní parozábranou a pojistní hydroizolací Knauf Insulation LDS System.

zdroj: Knauf Insulation

Energetická náročnost konstrukce C

líbí Se NÁM
+ eliminování tepelných mostů
+ cena
+ využití estetiky přiznaného krovu v interiéru

NA TOTO POZOR
– nestačí do nízkoenergetických a pasivních domů
– realizace z exteriéru při rekonstrukci, musí se postavit lešení

Kombinované zateplení mezi krokvemi, nad krokvemi a pod nimi

Takovéto řešení umožňuje dosáhnout hodnoty součinitele přechodu tepla často na úrovni nízkoenergetického až pasivního domu. Vyšší vstupní náklady jsou díky dobře zaizolované střeše později kompenzované nízkými provozními náklady. Parozábrana je v tomto případě mezi hlavní a spodní přídavnou tepelnou izolací.

zdroj: Knauf Insulation

Popis vrstev
1 sádrokarton
2 přídavná tepelná izolace pod krokvemi
3 parozábrana
4 hlavní tepelná izolace mezi krokvemi
5 přídavná tepelná izolace nad krokvemi
6 doplňková dřevěná nosná konstrukce zateplení
7 pojistná hydroizolace
8 laťování
9 krytina

Střešní plášť s minerální tepelnou izolací Unifit 035 mezi krokvemi, nad krokvemi a pod nimi.

zdroj: Knauf Insulation

Energetická náročnost konstrukce A

líbí Se NÁM
+ eliminování tepelných mostů
+ vhodný pro nízkoenergetické až pasivní domy
+ vysoká tepelná pohoda v interiéru
+ vyhovuje požadavkám normy od ledna 2016

NA TOTO POZOR
– vstupní náklady
– větší tloušťka střešního pláště

TEXT KAMILA ĎURÍKOVÁ
FOTO ARCHIV FIREM
ZDROJ časopis HOME, JAGA MEDIA, s.r.o.