Fenomén zvaný umakart: Proč si socialističtí inženýři mysleli, že jej lidé chtějí do svých domovů?
Slyšeli o něm snad všichni. Ti nejšťastnější jen z učebnic dějepisu nebo z vyprávění starších. Ti méně šťastní z návštěv svých příbuzných. A ti nejméně šťastní jej doma osobně měli nebo dokonce stále mají. Řeč je o umakartu.
Na důvod, proč socialističtí inženýři hledali alternativu ke klasickému zdivu, není tak těžké přijít. Stačí vzpomenout, jaká byla atmosféra 60. a 70. let – stavělo se hodně. Po nástupu prezidenta Gustáva Husáka došlo k intenzivní výstavbě panelových sídlišť po celé republice, od Aše až po Ostravu (lépe řečeno po Košice, bavíme se přece o éře socialistického Československa).
Miliony vystavěných bytů měly uchlácholit frustrovanou společnost
Dnes na toto období mnozí lidé vnímají pozitivně, ale je třeba připomenout základní fakta – režim potřeboval uchlácholit společnost deprimovanou ze srpnové okupace z roku 1968. Kromě toho musel kompenzovat předchozí desetiletí, kdy se stavělo málo. A intenzivní stavba šla na úkor rostoucího vnitřního dluhu, který po roce 1989 přesáhl 100 miliard korun.
Jen za 70. léta se postavilo 1,2 milionů bytů, samozřejmě hlavně v panelových domech. Na takový ambiciózní projekt však chybělo odpovídající množství kvalitního materiálu, a tak se hledaly alternativy.
Umakartová jádra byla skoro v každém panelovém domě postaveném v 70. letech. Zdroj: iStock
Koupelna je to nejhorší místo, kde můžete umakart použít
Motivace je tedy jasná, proč ale někdo ukázal prstem právě na umakart, to už je těžší pochopit. Trend prefabrikace v architektuře byl v té době běžný i na Západě, ovšem v západním Německu nebo ve Francii opravdu nikoho nenapadlo zvolit materiál, který zvukově téměř neizoluje a je náchylný k plísním. Aby také ne – však je to v podstatě papír. Při výrobě laminátu se na sebe vrství papírové desky, ty se na závěr zakryjí dekorační vrstvou a ještě vrstvou ochrannou. Dělá se to rychle, jedna deska je hotová za desítky minut. Také se to rychle staví – lépe řečeno skládá.
Je krajně nevhodné obložit umakartem koupelnu, tedy přirozeně vlhké místo s prudkým střídáním teplot. Nad tím se ale socialističtí inženýři nepozastavovali – a pokud někdo přece jen protestoval, jeho hlasu se nedostalo vyslyšení. Od 60. do 90. let bylo vyrobeno skoro milion umakartových jader.
Spláchnutí bylo slyšet po celém domě. Zdroj: iStock
Název zkratkou slov umělý a karton
Dnes je umakart raritou. Většina lidí od 90. let rekonstruovala. A tak je umakart dnes pro Čechy jen nepříjemnou vzpomínkou.
Mimochodem, v Československu se umakart vyráběl od roku 1943 v pardubické Synthesii. Název je zkratkou dvou slov – umělý a karton.
A jaké máte na umakart vzpomínky vy?
Text: Marek Konvalinka
Foto: iStock
Zdroj: časopis HOME
