Jaký střešní systém si pořídit?
Domy se staví technologicky stále variabilnější a jejich zateplení je rok od roku dokonalejší. Střechy – pokud jde o zateplení, ještě pořád trochu unikají naší pozornosti. Přitom právě střecha, kudy může unikat čtvrtina až polovina tepla z domu, by se svislými konstrukcemi domu měla držet krok.
Jakou střechu si pořídit? Přesněji jaký střešní systém, protože dnes už jde opravdu o ucelený systém, kdy na sebe jednotlivé prvky přesně navazují a svými vlastnostmi se podporují. Vedle tvaru střechy je zásadní její skladba, použité materiály, způsob zaizolování a typ krytiny. Hlavně ve vyšších nadmořských výškách se instalují i protisněhové zábrany, případně vyhřívané okapové systémy.
Jak bude střecha celkově kvalitní a vyhovující, to závisí na vlastnostech nosné konstrukce – krovu. Musí být pevný, s odpovídající únosností, z kvalitních materiálů.
Důležitý je projekt
Ať už stavíme nebo rekonstruujeme, rozhodně potřebujeme zkušeného projektanta, který složení střechy správně navrhne: podle daných norem vybere optimální skladbu střešního pláště, počet, výšku a umístění odvětrávacích mezer a konečně krytinu. Pokrývač potom musí projekt pečlivě dodržovat.
Dělení šikmých střech
Šikmou střechu můžeme typově rozdělit podle několika hledisek.
– Podle počtu větraných vzduchových mezer: jednoplášťová (bez vzduchové mezery), dvouplášťová (s jednou vzduchovou mezerou) a tříplášťová (se dvěma vzduchovými mezerami)
– Podle umístění izolace: 1) podkrokevní a mezikrokevní tepelná izolace 2) nadkrokevní tepelná izolace
– Podle materiálu krovu: krovy dřevěné, kovové nebo kombinované
– Podle typu krytiny: skupina krytin lehkých a skupina krytin těžkých
Jednoplášťová střecha
Charakteristické pro ni je, že vrstvy jednoplášťové střechy jsou uloženy přímo na sobě bez vzduchové mezery. Dnes už příliš neobstojí a naopak se rekonstruuje na „vyšší“ verzi; její jednoduchou variantou je střešní plášť z krytiny a laťování a bez tepelné izolace. Obvykle slouží jako střecha nad nevytápěnou půdou.
Dvouplášťové větrané střechy
Větrané střechy jsou výhodné z hlediska odvětrání vodních par prostupujících konstrukcí střešního pláště, větrací mezera se instaluje pod pojistnou hydroizolaci. Nejčastěji se dnes staví dvouplášťová střecha s tepelnou izolací mezi krokvemi a současně pod nimi (v dřevěném roštu podhledu); obě tyto vrstvy mohou být z různých materiálů nebo je může tvořit totožný stlačitelný materiál, například minerální vata. Dvouplášťová střecha s nadkrokevní tepelnou izolací je výhodná i z toho důvodu, že v této konstrukci prakticky nedochází k tvorbě tepelných mostů.
Tříplášťové střešní konstrukce
Ve své skladbě mají už dvě větrané vzduchové mezery; většinou nad a pod pojistnou hydroizolací. U tříplášťové střechy najdeme podkrokevní a mezikrokevní tepelnou izolaci.
U těchto střech je velmi důležité správné navržení i pečlivé provedení, jejich realizace je totiž složitější a pozor se musí zejména dávat na správné větrání vzduchových mezer. Jejich nedostatečné odvětrání spolu s nižší neprůzvučností (pronikáním hluku z okolí do podkroví) se uvádí jako nevýhody tříplášťových střech. Klasicky jednoduchý tvar střechy má své výhody – nejenže se dá lépe zabydlet podkroví, ale právě v souvislosti s tříplášťovou střešní konstrukcí; lépe větrá tvarově jednoduchá nečleněná střecha.
Složení tříplášťové střechy
Typické složení z interiéru směrem ven: podhled, parozábrany, tepelná izolace vyplňující mezery mezi krokvemi a rošt, první větraná vzduchová mezera, volně nebo na bednění položené doplňkové vodotěsnicí vrstvy, druhá větraná vzduchová mezera mezi kontralatěmi, krytina na latích nebo bednění.
Kolik tepla uniká střechou
V dnešní době se mohutně zateplují stěny, fasády, základy a sokly domů. Možná se přitom ale zapomíná zvednout hlava vzhůru – právě tam nám uniká tepla nejvíce. U střech dochází k největším tepelným ztrátám ze všech obvodových konstrukcí.
Zateplení mezi krokve se velmi často kombinuje se zateplením pod krokvemi. Trendem je ale nadkrokevní zateplení, jehož výhodu představuje absence tepelných mostů způsobených vlastní konstrukcí. Další plus je zachování místa v interiéru, proto se využívá tam, kde chceme zabydlet podkroví. A hlavně – dá se jím dosáhnout nízkoenergetického standardu. Nad krokvemi může být třeba i 30 cm tepelné izolace – její skutečná tloušťka se pohybuje v závislosti na typu izolace.
Jakou střešní krytinu potřebuje náš dům?
Každý dům jinou. Záleží na projektantovi, ale samozřejmě i na nás coby investorovi. Máme třeba představu konkrétní střešní krytiny a nechceme se jí vzdát. Odborník spočítá pevnost a únosnost krovu, aby naši vysněnou krytinu unesl. Třeba ke stavbám z masivního dřeva, které dlouho sesychají a sesedají, se hodí těžká střecha z betonových tašek. Ta sice stěny domu zatěžuje, ale to je v tomto případě žádoucí. Právě mohutnější střecha konstrukci usadí. Lehké střešní krytiny (plech, břidlicové nebo asfaltové šindele) se často navrhují na lehké konstrukce skeletových a panelových dřevostaveb.
Lehká, nebo těžká?
Střešní krytiny se pokládají na střešní latě nebo – jako například některé plechové krytiny – na instalované bednění. Na šikmou střechu můžeme zvolit některou ze dvou skupin krytin – takzvané těžké nebo lehké. Mezi lehké patří tvárností a odolností vynikající krytiny plechové (hliník, měď, titanzinek), dále vláknocementové krytiny (eternit). Asfaltové, bitumenové a plastové krytiny mohou napodobovat přírodní materiály. Místo pozinkovaného ocelového plechu dnes masivně nastupuje hliník se svými mnoha výhodami – kupříkladu bezúdržbovostí, pevností a odolností. Hliníkové střešní prvky mohou mít i tvar tradičního šindele, se kterým si je zdálky můžeme splést.
Typické těžké krytiny zastupují betonové a pálené tašky, velkoplošné betonové krytiny, keramická krytina a přírodní krytiny – břidlice, dřevo, došky a štípané šindele. Většina jmenovaných krytin se vyrábí v mnoha odstínech, takže se výborně přizpůsobí barvě fasády.
Betonová střešní krytina se vyrábí pomocí moderní technologie z přírodních materiálů a její výraznou vlastností je její vysoká pevnost (český výrobce KM Beta u svých tašek uvádí, že jejich krytina unese více než 2000 N), díky které je možné vyrábět tašky větších rozměrů a snížit tak jejich počet potřebných pro pokrytí 1 m2. Krytina je odolná nejen vůči povětrnostním vlivům, ale odolává také chemickým vlivům vnějšího prostředí, díky čemuž nevyžaduje téměř žádnou údržbu a má samočisticí schopnost. Na prodloužení životnosti střešní krytiny se podílejí i další důležité vlastnosti, jako je mrazuvzdornost a nízká nasákavost.
Malý střešní lexikon:
Vaznice = dlouhý podélný trám krovu
Krokve = trámky kolmé na vaznici
Latě = asi třímetrové dřevěné hranoly, připevňují se na sestavený krov kolmo
Střešní krytina = pokládá se na latě nebo na bednění
Hmotnost krovu = má být ideálně rozložena, přenesena optimálně na stěny domu
TEXT ALENA GEMBALOVÁ
FOTO SHUTTERSTOCK A ARCHIV FIREM
ZDROJ časopis HOME 3/2016, JAGA MEDIA, s.r.o.