Kusové zdivo na dům musíme vybírat pečlivě!
Stavba domu je jedním z nejdůležitějších rozhodnutí v životě. A v drtivé většině u nás převládají stále stavby zděné. Ale již dávno nelze říci, že „zděný“ dům znamená „z cihel“ v původním slova smyslu. Tak jednoduché to není. Ovšem materiál, z něhož nakonec svůj domov postavíme, musíme vybírat pečlivě, v domě lze totiž modernizovat mnohé, měnit stavební materiál však jen stěží…
Tradiční cihla
Takzvaná cihla pálená patří nejen ke stálicím naší stavební scény, ale bezesporu je také nejoblíbenějším materiálem, takovou klasikou. Léty ověřená a spolehlivá, je využívána ke stavbě nosných stěn i nenosných příček a patří do uceleného souboru prvků například spolu s nosnými překlady, stropními konstrukcemi a podobně.
Ovšem zdění z tradičních cihel je oproti dalším typům náročnější na čas, spojovací materiál i provedení. A proto, i pro své nedostatečné tepelněizolační vlastnosti, se dnes již k výstavbě obvodových zdí téměř nepoužívají a nahrazují je takzvané cihelné bloky. Své místo však mají klasické cihly stále při rekonstrukcích, opravách komínů a při stavbě plotů či pilířů jako lícové zdivo.
Nová cihelná generace
Díky novým typům cihel klesá časová i pracovní náročnost zdění. Mají také lepší tepelněizolační vlastnosti. Na trhu jsou cihly děrované, nosné, broušené, obvodové, příčkovky, lícovky, komínovky a podobně. Strukturou cihelně-dutinových bloků je mřížka se svislými keramickými žebry a dutinami, výsledný produkt je lehčí, nezatěžuje proto tolik základy či spodní stavbu, má dobré izolační i akustické vlastnosti, lépe reaguje na změny vlhkosti, možnou nevýhodou je křehkost.
Další předností je možnost přesného zdění, pro tento účel jsou bloky z boku opatřeny perem a drážkou. Mezi kusové zdivo patří dále v tomto systému speciální prvky pro ostění oken, rohy obvodových stěn, keramobetonové stropní nosníky, keramické stropní vložky a podobně.
Stále významnější postavení v oblasti kusového zdiva zaujímají broušené cihly, tedy cihelné bloky, které do sebe přesně zapadají a spojují se pomocí tenkovrstvého zdění, které vyžaduje pouze 1 mm ložné vrstvy spojovacího materiálu, konkrétně tenkovrstvé malty nebo zdicí pěny. Zdění je díky tomu ve výsledku rychlejší, jednodušší a úspornější, s nižším obsahem spojovacího materiálu stavba také přijme méně vody, a proto rychleji vysychá.
Do systému zdění patří i koncové cihly, rohovky, překlady a také cihly se speciálním prostorem pro vložení izolačního materiálu. Výhodné je též obvodové kusové zdivo plněné tepelněizolačním materiálem již z výroby (minerální vatou, perlitem…). Obvodové stěny tak nevyžadují další zateplení a splňují požadavky pro nízkoenergetický či pasivní standard.
Vápno a písek pod tlakem
Vápenopískové cihly vznikají lisováním hmoty z jemného křemičitého písku, mletého nehašeného vápna a vody, tento postup zajistí nejen přesné hrany a rozměry, ale i hladký až mírně režný povrch. Lze je použít pro obvodové i vnitřní zdivo, jsou ideálním materiálem i pro vyzdívání vícevrstvých tepelněizolačních obvodových stěn.
Součástí systému jsou plné i děrované cihly s bočními drážkami, nechybí ani bloky v nenasákavé mrazuvzdorné úpravě, a dále nejrůznější doplňkové tvarovky (věncovky, vyrovnávací cihly aj.). V závislosti na podmínkách v interiéru pracují s vlhkostí – vodní páry snadno jímají a opět uvolňují. Stavební bloky jsou opravdu vysoce přesné, lze je tedy zdít ručně i strojně.
Beton
Dalším stavebním materiálem s odkazem na prověřenou tradici je beton. Dnes však existuje mnoho druhů se specifickými vlastnostmi a ke konkrétnímu účelu. Základním stavebním betonovým prvkem je jistě panel, který je využíván nejen pro stavbu obytných vícepodlažních, ale i rodinných domů. Další možností je v tomto případě i zdění do takzvaného ztraceného bednění, tedy využití technologie určené primárně pro realizaci základů.
Betonové tvarovky pro ztracené bednění najdou však své uplatnění i při stavbě zahradních zídek, plotů a dalších architektonických prvků. Duté tvárnice mohou být z betonu, pěnového polystyrenu nebo štěpkocementu, spojují se nasucho a poté se vylévají betonem. Pro vyšší pevnost výsledného produktu je možné vložit dovnitř ocelové dráty. Systém lze i zateplit.
Polystyrenové tvárnice pro ztracené bednění lze tedy s výhodou využít nejen ke stavbě základů, ale také nízkoenergetických či pasivních domů, bazénů, průmyslových objektů a podobně. Výstavba je relativně snadná díky mechanickému zámkovému systému, jednodušší jsou i rozvody sítí, systém opět obsahuje ucelený sortiment prvků pro stavbu, včetně zateplení střechy. Na povrch tvarovek lze nanést běžné omítky.
Pórobeton aneb vzduch jako izolant
Pórobeton je přírodní materiál z vody, křemičitého písku a cementu nebo vápence, případně směsi obojího. Opět jde o komplexní systém lehkých porézních tvárnic pro hrubou stavbu. Výhodou je malá objemová hmotnost a konstrukční pevnost, tyto stavební hmoty proto mají vliv na snížení hmotnosti staveb, potažmo stavebních nákladů.
Hlavní úspory vyplývají z měřené spotřeby stavebních hmot. V důsledku toho jsou nižší náklady na dopravu, a to jak surovin, tak i hotových prefabrikátů. Materiál je vylehčen vzduchem, přirozeným přírodním izolantem, a vyhovuje tak i parametrům pasivních staveb. Tvárnice pro přesné zdění jsou hladké, nebo mají na bocích pero a drážku pro suchý zámek. Mají nižší nasákavost než keramické tvárnice a díky svému zásaditému složení mimo jiné zamezují vzniku plísní. Snadno se opracovávají, a to nejen z hlediska rozměrů, ale také průchodů pro rozvody v domě, aniž by došlo ke zhoršení tepelněizolačních parametrů či vzniku tepelných mostů.
Stále častěji se v nabídce firem objevují také zdicí prvky s integrovaným izolačním materiálem, kterým bývá zpravidla polystyren, minerální vata nebo tuhá deska z fenolické izolační pěny ve svislé dutině tvárnice. S bloky se pracuje stejně jako s jinými tvarovkami, spojeny mohou být lepidlem, maltou nebo pěnou.
TEXT: DANIELA BARTOŠOVÁ
FOTO: ARCHIV FIREM
ZDROJ: časopis HOME