Mrakodrap, který Brno málem mělo: Proč Baťův sen pohřbila podzemní řeka?

02. 12. 2025 Marek Konvalinka

Tuto historii zná i v Brně málokdo. Týká se obchodního domu Centrum, který na rohu ulic Kobližná a Jánská poněkud nešikovně trčí směrem k Malinovskému náměstí. Osmipatrový obchodní dům je dnes poněkud ve stínu větších a úspěšnějších staveb, jako je Vaňkovka nebo Malý Špalíček. Ve skutečnosti měl právě tento dům být veleslavný, a to i v evropském kontextu.

Centrum se totiž mělo stát prvním mrakodrapem Evropy. Tak to plánoval legendární podnikatel doby 1. republiky Tomáš Baťa. Ten často jezdil do USA, kde získal spoustu inspirace.

Pochopil zde, jak se dělá management ve velkém formátu, seznámil se zde s moderními výrobními postupy a také – podlehl kouzlu mrakodrapů. Usmyslel si, že i on postaví mrakodrap, kde samozřejmě nebude chybět velká prodejna s obuví Baťa.

Dnes už veřejnost ví, že jeden takový mrakodrap Baťovi skutečně postavili. Stalo se ve Zlíně, ovšem až v letech 1936-1938, kdy byl Tomáš již po smrti. A s výškou 78 metrů a se 16 patry to není mrakodrap v pravém slova smyslu.

Tomáš měl jiný plán. Chtěl mrakodrap vyšší. A to v Brně, které si ambiciózní podnikatel velmi oblíbil. Měl mít 28 pater. To by z něj dělalo nejvyšší obchodní budovu Evropy té doby, protože takové stavby na starém kontinentě tehdy nebyly.

Teprve v roce 1932 postavili v Antverpách projekt zvaný Boerentoren, který byl nejvyšším mrakodrapem až do roku 1952. Měřil 88 metrů – z dnešního pohledu docela prcek.

Historická fotografie Baťova obchodního domu v Brně, původně plánovaného jako první evropský mrakodrap, později přestavěného na budovu Centrum.

Původní Baťova stavba na Malinovského náměstí měla být obchodním mrakodrapem amerického střihu. Nakonec vzniklo jen osm pater, ale stavba si i tak nesla prvorepublikovou eleganci. Zdroj: Wikimedia Commons/Faragó György

Baťa chtěl mrakodrap amerického střihu

Baťa mířil výš. Chtěl mrakodrap s 28 patry a 100 metry. Návrh budovy svěřil architektovi Vladimíru Karfíkovi, který na Baťu udělal dojem. Pobýval totiž v USA, znal se s Adolfem Loosem a učil se u věhlasného průkopníka moderní architektury Franka Lloyda Wrighta.

Jenže Baťa udělal jednu chybu. A to právě ve volbě místa stavby. Na tomto místě Malinovského náměstí nestálo nic, zdálo se, že je to ideální volba. V centru Brna, nedaleko hlavního nádraží a nejdůležitějších náměstí moravské metropole. Problém však nebyl na povrchu, ale pod ním.

Přečtěte si také:

Rodinný dům u Brna nabízí originální posezení ve skleněné jeskyni i koupání v biotopu

Pod Malinovského náměstí totiž najdeme podzemní vodu. Proud této vody směřuje od Dominikánského náměstí přes Náměstí svobody až k Malinovského náměstí a Cejlu, kde je zvodeň ještě drénovaná tokem Ponávky.

To se ukázalo být neprůchodnou překážkou. Když stavaři hloubili základy, byli překvapeni, jak je zde mokro. I přes obrovské problémy přece jen stavba započala, ale na megalomanském projektu se muselo škrtat. Nejdříve Baťovi předložili návrh na snížení z 28 pater na 23, nakonec ale postavili pouhých osm.

Portrét Tomáše Bati, zakladatele obuvnického impéria a vizionáře, který plánoval postavit první evropský mrakodrap v Brně.

Tomáš Baťa byl nejen úspěšný podnikatel, ale i odvážný vizionář. Jeho sen o moderním mrakodrapu v Brně ukazuje, jak silně ho inspirovala Amerika a její architektura. Zdroj: Wikimedia Commons/Bata shoe company

Komunisté budovu necitlivě přestavěli

Stavba byla dokončena v roce 1931 a Baťovci sem rychle přesunuli svou hlavní brněnskou prodejnu. Ale sám autor myšlenky se z ní dlouho neradoval. 12. července 1932 zemřel 56letý podnikatel při letecké nehodě.

Po roce 1945 byla značka Baťa komunistickým funkcionářům trnem v oku. Prodej bot z osmipatrového mrakodrapu zmizel, budova dostala nové jméno Centrum, a navíc byla v roce 1966 stavebně upravena. Velmi necitlivě – z elegantní moderní stavby se stal tuctový činžák.

Přečtěte si také:

S Brnem ji pojí drak i atmosféra, a architekt, který ji formoval, pracoval i pro Masaryka. Objevte kouzlo Lublaně!

Ne všichni se s osudem této budovy smířili. Po revoluci probíhaly diskuze, zdali by se neměly na budově udělat úpravy. Když už z ní není mrakodrap, ať se aspoň trochu zvýší a vrátí se jí její osobitý prvorepublikový půvab. Jeden takový návrh předložila i architektka Eva Jiřičná, a to v roce 2008. Z realizace ale sešlo kvůli nesouhlasu brněnského Národního památkového ústavu.

Galerie:

: Batuv_mrakodrap_Brno

: Původní Baťova stavba na Malinovského náměstí měla být obchodním mrakodrapem amerického střihu. Nakonec vzniklo jen osm pater, ale stavba si i tak nesla prvorepublikovou eleganci.

: Tomáš Baťa byl nejen úspěšný podnikatel, ale i odvážný vizionář. Jeho sen o moderním mrakodrapu v Brně ukazuje, jak silně ho inspirovala Amerika a její architektura.

: Zlín nese dodnes otisk Baťovy filozofie. Jednotné cihlové domky a promyšlené čtvrti připomínají dobu, kdy město rostlo pod vedením podniku s globálními ambicemi.

: Zlínský mrakodrap vznikl až po Baťově smrti, ale nese vše, co měl rád – moderní funkcionalismus, důraz na produktivitu a odvahu stavět ve velkém měřítku. Je nejvýraznější připomínkou jeho futuristických plánů.