Za 102 dní si zadarmo a vlastnoručně postavil malý domek!
V dnešním světě není stavba chatky žádnou technologicky nedosažitelnou metou – pokud máte dostatek financí a nechcete mít s výstavbou starosti, stačí si vybrat konkrétní projekt a nechat si chatku postavit na klíč. Ti zručnější, kteří mají více času a zkušenosti ve stavební oblasti, si zvládnou chatku postavit i sami.
Moderní technologie a materiály nám výrazně usnadňují výstavbu. Jak to však bylo v době, kdy lidé neznali stavební obchodní centra, nemohli si objednat na stavbu míchačku, celou střešní krytinu, či partu zedníků s kvalitním vybavením?
Muž z Austrálie si vybral zajímavé hobby, v jehož rámci dokazuje, že postavit chatku se dá i vlastnoručně, bez jakýchkoliv moderních vymožeností. Jeho koníček se nazývá „primitive technology!, čili v překladu primitivní (jednoduchá) technologie. Základem tohoto hobby je tvorba věcí absolutně bez využívání moderních vymožeností, ať už přístrojů, nástrojů, technologií nebo materiálů.
V praxi to znamená, že pokud chcete například oheň (který je u většiny výrobních činností nezbytný), musíte zapomenout na zapalovač či zápalky a vystačit si se založením ohně prostřednictvím tření („vrtáním“ pomocí dlaní, tak jak to můžete vidět ve videu). Cílem této činnosti je zjistit, jak daleko se umíte dostat bez moderních technologií. Je nutné podotknout, že tomuto koníčku se věnují běžní lidé, kteří za normálních okolností žijí tak jako my – v moderních příbytcích. Není tedy výsadou zálesáků a lidí žijících v divočině.
Výsledkem projektu, který trval 102 dní, je chatka v lese, která má střechu z pálených tašek, kamenno-hliněné stěny a podlahové vytápění. To vše bez pomoci moderních technologií. Stavitel chatky se rozhodl pro takovou výstavbu proto, že začal vnímat problém s trvanlivostí tradičního obložení střech jednoduchých staveb v dané oblasti Austrálie. Běžně se zde používá k obložení sláma, která však ve vlhkém prostředí plném hmyzu rychle degraduje. Slámu tedy nahradil pálenou taškou, kterou si kus po kuse vyrobil vlastnoručně z hlíny a vypálil v provizorní pícce, ve které zažehl oheň křesáním.
Výstavba vyžadovala mnoho úsilí, energie, dovednosti a sebezapření. Jak se vyjádřil samotný autor, chatka není určena pro běžné bydlení či přežití, je spíše příkladem a cvičištěm jeho dovedností v rámci „primitivní technologie“.
Časově se projekt uskutečnil v průběhu května až srpna tohoto roku – přesněji od 21. května do 30. srpna 2015. Jednotlivé časové úseky, které věnoval specifickým činnostem a etapám stavby, byly následující:
1. Příprava (sekání) dřeva, vyřezávání upevňujících drážek, konstrukce stavebního rámu – 10 dní (21. května – 31. května)
Půdorys chatky byl určen jako čtverec 2x2m s výškou 1 m a konstrukcí zasazenou do země v hloubce 0,25 m. Hřeben střechy byl určen na 2m výšku.
2. Stavba pícky na vypalování tašek, příprava forem na tašky z palmy arekové – 5 dní (3. června – 8. června)
Pícku stavitel postavil z bláta, s odnímatelnou spodní částí, která obsahovala 19 děr, přes něž pronikal oheň. Otvor 25 cm široký a stejně hluboký byl vyhlouben pod kamny na rozdělání ohně. Výška pícky dosahovala přibližně půl metru. Formy na tašky vyrobené z arekové palmy měly rozměr 25×15 cm.
3. Nečekané deště – během tohoto ročního období bývá obvykle sucho, přišly však nečekané deště, které práce na stavbě zkomplikovaly a oddálily o 36 dnů (9. června – 14. července)
Během tohoto období déšť zničil připravené nepálené tašky a dřevo potřebné na výstavbu, které bylo v okolí, navlhlo. Zároveň konstrukci vystavenou povětrnostním podmínkám napadly plísně. Stavbař si však poradil – v tomto období narychlo postavil malou stodolu, resp. sklad, ve kterém skladoval nepálené tašky a dřevo na zakládání ohně. Zároveň se mu za tuto dobu podařilo vypálit 20 testovacích tašek.
4. Příprava a vypalování tašek – 28 dní (14. července – 11. srpna)
Tašky autor připravil z hlíny pomocí forem z arekové palmy, nechal vyschnout a vyschlé v sadách po 20 vypaloval 4 hodiny v pícce. Celkem bylo potřeba 26 vypalovacích procesů. Výsledkem bylo 450 rovných tašek a 15 ohnutých tašek určených na hřeben střechy.
5. Kamenný základ stěn – 1 den (14. srpna)
Stavbař se rozhodl hliněným stěnám vybudovat kamenný základ zejména proto, aby nenasávaly vlhkost ze země a byla tím pádem prodloužená jejich životnost.
6. Podlahové vytápění – 2 dny (15. srpna – 16. srpna)
Do jedné strany podlahy od přední části až po zadní část autor vykopal příkop, přes který narovnal ploché kameny. Ty následně utěsnil hlínou a celý povrch potáhl hliněnou vrstvou na vytvoření vyhřívané podlahy. Na zadním konci příkopu vybudoval nízký komín, díky kterému oheň založený v příkopu měl lepší tah, plus komín odváděl kouř.
7. Výstavba zdí – 14 dní (17. srpna – 30. srpna)
Zeminu, kterou stavitel nanosil z okolí pícky, smísil s vodou a vybudoval zdi. Zjistil, že nanosit kameny je méně náročné než vykopávat hlínu a míchat ji s vodou, a proto ve stěnách střídal vrstvy hlíny a kamene. Před postavením stěn byla dřevěná konstrukce mírně labilní, stěny jí však dodaly potřebnou oporu a budova se stala dostatečně stabilní.
