Stropní vytápění přestává být popelkou a dere se na výsluní

Podlahové vytápění zná asi každý, méně známou variantou velkoplošného topného systému je elektrické stropní vytápění. Jaké jsou jeho přednosti a které z obou typů vytápění je lepší? Na tyto a další otázky vám dá odpověď náš článek.

Zejména nástup elektrických topných fólií, které velmi zjednodušují konstrukční řešení stropního vytápění, učinil z tohoto systému naprosto rovnocennou alternativu k podlahovému vytápění. Přesto je počet instalací podlahového vytápění mnohonásobně vyšší než instalací stropního vytápění. Důvodem je skutečnost, že v našich geografických podmínkách má tento systém malou tradici, pro většinu populace je svým způsobem nepřirozený a budí nedůvěru.

stropní vytápění

Foto Fenix

Jak může stropní vytápění fungovat, když teplo stoupá nahoru?

Ve skutečnosti teplo nahoru nestoupá, ale šíří se do všech stran a směřuje vždy do chladnějšího prostředí (materiálu). Nahoru stoupá pouze teplý vzduch, protože je ve srovnání s chladnějším vzduchem lehčí. Při stropním vytápění se pod stropem vytvoří vrstva teplého vzduchu, silná cca 20 cm. Tato lehčí vrstva neklesá a ke stropu se proto nedostává chladnější vzduch zespodu. Strop není ochlazován, jeho teplota roste a začne se zvyšovat sálavá složka. Jde o stejný jev, jaký můžeme pozorovat např. u kachlových kamen nebo horkých radiátorů – na vzdálenost jednoho až dvou metrů cítíme, jak ze zdroje sálá teplo. Čím vyšší povrchová teplota, tím větší a pocitově znatelnější sálání. Toto sálání (tepelné nebo také infračervené záření) neohřívá vzduch, ale pevné předměty, na které dopadá. Od těchto ploch se ohřívá vzduch v místnosti. S výjimkou výše zmíněné 20 cm vrstvy pod stropem je tak i při stropním vytápění teplota vzduchu v celé výšce místnosti stejná.

Vlastnosti podlahového, stropního i běžného konvekčního vytápění ověřily testy

Srovnávací testy v laboratořích ECEEB při ČVUT Praha potvrdily, že oba systémy jsou si v praxi velmi blízké. Při simulované venkovní teplotě -12 °C bylo rozložení teplot jak u stropního, stejně tak i u podlahového vytápění, zcela rovnoměrné. Rozdíl mezi teplotou v úrovni kotníků a hlavy stojící osoby byl pouze 0,7 °C. Teplota v místnosti odpovídala požadované hodnotě 20 °C a k udržení této teploty pak stačila teplota stropu cca 33 °C. To znamená, že na strop a jeho materiál neklade stropní vytápění žádné velké nároky.

Foto Fenix

Je lepší podlahové nebo stropní vytápěné?

Provedená měření prokazují, že oba systémy jsou rovnocenné. Z praktického hlediska je u podlahového vytápění pozitivní o něco vyšší teplota podlahy, která tak může navozovat pocit vyššího komfortu. Obráceně nevýhodou jsou určitá omezení při volbě podlahové krytiny a nutnost předem rozhodnout o rozmístění nábytku a zařízení, aby se vyhřívaná podlaha zbytečně nezakrývala.

U stropního vytápění má uživatel z pohledu rozmístění nábytku prakticky úplnou volnost, nezanedbatelnou výhodou je také rychlejší odezva na požadavky regulace. Současné novostavby jsou velmi citlivé na tepelné zisky, ať už z oslunění nebo vedlejších zdrojů a pokud topný systém nereaguje dostatečně rychle, dochází k přetápění místností. A v tomto směru vykazuje stropní vytápění prokazatelně vyšší flexibilitu než podlahové. Nevýhodou stropního vytápění je naopak nutnost kombinovat jej se sádrokartonovými podhledy, které nemusí být automaticky součástí stavby.

Zatímco podlahové vytápění je dnes bráno jako standard, stropní vytápění je neprávem opomíjeno a zcela jistě si zaslouží vyšší pozornost, než jaká mu je prozatím věnována. Ve všech interiérech, kde jsou u stropu instalovány oblíbené sádrokartonové podhledy, přitom může jít o nejvýhodnější řešení. Více informací o stropním a podlahovém sálavém vytápění najdete na www.fenixgroup.cz.

ZDROJ: PR článek společnosti FENIX

Komentovat