Rozhovory s architektem

V listopadovém díle našeho seriálu si budeme s naším dopisovatelem Pavlem Chloubou povídat o zahradách, jejichž obliba v posledních letech neustále roste a které si získávají stále více příznivců přírodního stylu zahradničení. Zahrady tohoto typu se označují různě, vždy v nich ale jde o to, aby byly svou podstatou co nejblíže přírodě.

Tyto zahrady se obvykle označují jako zahrady přírodní, je to tak?Ano, toto slovní spojení se stalo v posledních letech moderním. Obvykle se ale přírodní zahrada spojuje se zahradou certifikovanou. Fenomén certifikované přírodní zahrady pochází z Rakouska, kde ho před několika lety vymyslela a do života uvedla parta nadšenců pod vedením hejtmana Wolfganga Sobotky. Ze slovního spojení „přírodní zahrada“ se dnes tak stal trochu terminus technicus, který se často užívá právě s objektem, který je certifikovaný na základě přesně daných pravidel.Co musí uživatel zahrady podniknout, aby byla jeho zahrada co nejvíce v souladu s přírodou? Opatření je mnoho a není asi ani možné vyjmenovat je všechna. Nejsnáze se ale souladu s přírodou dosáhne, pokud vše důležité vyplývá z vlastního přesvědčení. Mohu uvést pár činností, které napomáhají této harmonie dosáhnout nebo se k ní alespoň přiblížit. Chci ale zdůraznit, že se jedná o můj vlastní pohled na věc, který není žádným oficiálně schváleným souborem pravidel. Jde především o:

• Zabezpečení druhové pestrosti živých organismů v rámci jednoho prostoru.
• Promyšlené využívání agrotechnických opatření.
• Recyklaci a kompostování organických hmot vlastní produkce.
• Odpovědné hospodaření s půdou a její důslednou ochranu nad rámec zákona.
• Účelné hospodaření s vodou a důsledné užívání vody dešťové.
• Uvážlivé používání pesticidů v nejmenší možné míře.
• Zabezpečení vhodných podmínek pro včely a čmeláky.
• Dlouhodobost a udržitelnost celku.

Je toho opravdu hodně a nemůžeme všechny body probrat dopodrobna. Proč je ale například druhová pestrost živých organismů pro zahradu tak důležitá?I malá rodinná zahrada může posloužit jako zázemí pro řadu drobných živočichů a samozřejmě i rostlin. Je to vlastně malý biotop, který funguje buď ve společnosti sousedících zahrad, s nimiž tvoří větší celek, nebo samostatně, čímž vzniká izolovaný ostrůvek života. Čím větší je pestrost organismů žijících na tomto místě, tím větší je naděje, že se na tomto prostoru vytvoří jakási ekologická rovnováha, která je podmínkou pro zdravou existenci tohoto celku. Proto se pořád více a více mluví třeba o nutnosti výskytu hmyzu na zahradě. Pro mnoho druhů drobného ptactva je hmyz základním potravinovým zdrojem. Důležití jsou ale i obojživelníci a plazi. Mimořádně hodnotným obyvatelem zahrad jsou i málo viditelné, zato nesmírně užitečné žížaly.Jak tyto drobné obyvatele na zahradu ale dostaneme?Na jednom výchovném plakátku v Anglii jsem viděl pěkný slogan – bylo na něm napsáno: „Vytvořte jim podmínky a oni přijdou.“ Je tedy třeba pokusit se vytvořit nesterilní zahradu s listnatými stromy, keři a vytrvalými rostlinami, které kvetou od jara až do podzimu. Kvetoucí keře a trvalky jsou důležité i pro hmyz, zvláště pak pro včely a čmeláky. Drobné ptactvo výrazně ocení živé ploty, které jsou vhodným místem pro jejich život. I v tomto případě vedou listnaté živé ploty před těmi jehličnatými. Například v živém habrovém plotu se vyvíjejí drobné zelené housenky, které jsou základem jídelníčku mladých sýkorek. Nedoceněným druhem pro živý plot je například javor babyka, jehož větvičky se vidlicovitě větví a v hustém porostu tak vznikají místa pro bezpečnou existenci ptačích hnízd.Při osídlování zahrad drobným ptactvem jsou zřejmými pomocníky i hnízdní budky. Kdy a jak bychom je měli na zahradu vyvěšovat?Vyvěšování hnízdních budek je důležité nejen pro ptactvo, ale i pro lidi. Je to pozitivní činnost, která nabíjí energií. Třeba pro rodiče s dětmi má vyvěšování hnízdních budek silný emocionální a výchovný účinek. Správnou dobou k vyvěšování budek je podzim. Budky musejí do jara získat patinu a trochu zestárnout. Už během zimy, kdy přilétají na krmítko, věnují ptáci čas hledání místa pro jarní hnízdění. Odpovědnými rodiči jsou třeba sýkory, které i v zimě zalézají do různých dutin i hnízdních budek a pravděpodobně si ve svém ptačím světě dělají jakési průzkumy důležité pro výběr hnízdního místa.Na kterou světovou stranu by měl být nasměrovaný vstupní otvor budky?

Česká společnost ornitologická na svých webových stránkách uvádí, že nejvíce záleží na tom, aby byl vletový otvor ptačí budky umístěný tak, že bude chráněný od převládajících větrů i srážek. Návštěvu těchto nekomerčních stránek doporučuji mimochodem každému zájemci o vyvěšování hnízdních budek, protože poskytují množství důležitých a dobře srozumitelných informací.Podzim se brzy přehoupne do zimy a nastane i doba krmítek. Platí nějaké zásady také pro správný vzhled a umístění krmítka?Z ptačích krmítek a hnízdních budek, ale i jiných předmětů pro podporu živočichů na zahradách se v některých státech stává docela prosperující odvětví zahradnického trhu. Vedle praktických budek a krmítek tak vznikají i všelijaké ozdobné více či méně vkusné výtvory. V každém případě je důležité dodržet zejména tato tři pravidla:

• Ptačí potrava musí být alespoň částečně chráněná před vlhkostí.
• Krmítko musí být bezpečné zejména před napadením koček či jiných drobných dravců.
• Mnozí ptáci si potravu z krmítka rychle odnášejí a obvykle vyhledávají bezpečný strom či keř. Ten by proto měl být v blízkosti krmítka, aby ptáci přeletem neztratili více energie, než získají.

Také bychom asi měli zmínit i různé úkryty a budky pro jiné druhy živočichů, které se mohou na zahradě vyskytovat.Je až neuvěřitelné, jaké pomůcky existují pro přilákání, resp. udržení živočichů na zahradě. Zahradní centra mají v nabídce třeba budky a úkryty pro žáby, ježky, netopýry nebo třeba veverky. Zcela mimořádnou pozici mají tzv. hotely pro hmyz, které v sobě spojují praktický význam s estetickým efektem. Bez hmyzího domku si dnes zahradu, která má být blízká přírodě, nelze ani představit. Přitom si dobře vzpomínám na chvíli, kdy jsem před lety poprvé viděl hmyzí domek na vlastní oči – kroutil jsem hlavou a nevěřil tomu, že by se podobná věc u nás mohla ujmout. Ekologické cítění části naší populace se ale za poslední roky změnilo k lepšímu, takže hmyzí domky jsou k vidění už i na našich zahradách.A kam je nejvhodnější hmyzí domky na zahradě umístit?V jejich umístění se často chybuje. Hmyzí úkryt je totiž mnohdy vnímaný více jako estetický doplněk než praktická věc. Viděl jsem třeba hezky udělaný hmyzí domeček přitlučený do zdi asi dva metry nad zemí. Bylo to ale na vydlážděném dvorku, na kterém rostl jeden solitérní jehličnan. Takový úkryt připomíná luxusní hotel vystavěný zcela mimo turistické trasy. Hmyz totiž vyhledává úkryty zejména v místech, kde žije. Ideální lokalitou pro umístění úkrytu pro hmyz je proto místo na zemi nebo těsně nad ní, nejlépe v květinovém, zeleninovém nebo smíšeném záhonku.K tématu zahradničení v souladu s přírodou se ještě vrátíme v dalším dílu společného povídání.FOTO: PAVEL CHLOUBA A HANA CHLOUBOVÁ

Rozhovory s architektem