Co výzkum zjistil o štěstí? Stojí prý na třech pilířích, peníze mezi ně nepatří
Profesor zabývající se štěstím, nebo chcete-li, "štěsťolog"? Ano, existuje to. Takovým profesorem je Arthur C. Brooks. Jinak jde o sociologa a ekonoma, který píše sloupky pro The Atlantic. Napsal už třináct knih zabývajících se problematikou štěstí. Jednu publikaci napsal dokonce ve spolupráci s proslulou americkou moderátorkou Oprah Winfrey.
Co tedy říká Brooks o štěstí? Není to pocit, ale stav, který se skládá ze slasti, spokojenosti a smysluplnosti. Brooks v článku zveřejněném v deníku HS upozorňuje, že štěstí nelze dosáhnout jen honbou za okamžitým uspokojením.
Honba za instantním zdrojem radosti může být zrádná. Místo toho se musíte zaměřit na budování trvalejších základů.
Množství peněz vede člověka k tomu, že utrácí za instantní zdroje uspokojení. Ty ale se skutečným štěstím nemají nic společného. Zdroj: Shutterstock
Lidé, kteří mají hodně peněz? Často bývají smutní a zatrpklí
Brooks v podstatě říká: neptejte se, jak být šťastný, ptejte se, jak se stát dlouhodobě šťastnějším. Profesor tedy zavádí pojem „happierness“. Má jít o neustálé a trvalé zlepšování vlastní spokojenosti. Co na této cestě musíte dělat?
Překvapivě to neznamená potlačovat negativní emoce. Smutek, lítost nebo strach nejsou nepřátelé, mohou naopak pro vás být důležitými impulsy k osobnímu růstu a učení. Jde o to takové emoce zpracovat a nenechat se jimi ovládnout.
Také hromadění peněz je podle Brookse špatnou cestou. „Úspěch v životě není otázkou peněz, ale štěstí a lásky.“
V jeho článku se dočteme, že lidé, kteří mají bohatství a možnosti uspokojit všechny potřeby, které lze uspokojovat prostřednictvím peněz, jsou ti, kteří z okolí zažívají nejvíce zášti.
Zároveň tito lidé často mají pocit hořkosti. Svůj majetek totiž neustále srovnávají s těmi, kteří mají ještě více. Ztrácejí cit a spojení s těmi, kteří žijí skromně. Nakonec může jít ve výsledku o nejsmutnější a nejzatrpklejší lidi.
Štěstí plyne z mezilidských vztahů
Vraťme se zpět ke třem pilířům, na nichž podle Brookse stojí štěstí:
- Slast – vzniká z příjemných zážitků (např. dobrého jídla nebo pohybu), obzvlášť když jsou sdíleny s ostatními.
- Spokojenost – vychází z kvalitních vztahů, smysluplné práce či zájmů.
- Smysluplnost – pocit, že náš život má směr, význam a hodnotu.
Podle profesora tedy skutečné štěstí plyne z mezilidských vztahů, tedy z pomoci druhým a lásky. Dále prospějí pozitivní návyky: pravidelný pohyb, ranní vstávání, meditace či reflexe. Sám Američan říká, že jemu osobně pomáhá vstávat v půl páté, přičemž se následně věnuje duchovní praxi a cvičení jógy. Teprve poté jde pracovat.
Brooks říká, že každý z nás může být šťastnější, pokud se zavážeme dělat věci, které prospívají nám i ostatním. Štěstí není cíl, ale cesta.
Text: Marek Konvalinka
Foto: Shutterstock
Zdroje: https://www.hs.fi/elama/art-2000011281550.html
