Drtiče a štěpkovače

Každý zahrádkář někdy řeší, co s objemnějším zahradním odpadem, jako jsou větve po řezu stromů. Byla by škoda je na zahradě opětovně nevyužít. Jak je ale co nejlépe zpracovat?

Každý zahrádkář někdy řeší, co s objemnějším
zahradním odpadem, jako jsou větve po řezu stromů.

Nejjednodušším řešením je větve pomocí elektrického drtiče upravit na mulč či materiál ke zkompostování nebo z nich štěpkovačem připravit štěpku na topení v kamnech.

V čem je rozdíl?
Drtič a štěpkovač se liší drticím mechanismem. Zatímco drtič ručně vtlačovanou větev seká rychle se otáčejícími noži na tenké plátky, štěpkovač ji frézou sám vtahuje a drtí na štěpku.

• Drtič – je vhodný pro měkký čerstvý materiál i suché větve. Odpad je sekán jedním až třemi oboustranně broušenými noži na disku poháněném elektromotorem s vysokými otáčkami (až 2900 za minutu) – stroj je proto dost hlučný (až 110 dB). Při natlačování silnějších větví je navíc nutné počítat se zpětným rázem, který může větev vyhodit a způsobit zranění.
• Štěpkovač – rozmělňování bioodpadu pomocí frézy je na rozdíl od drcení tišší. Nehrozí zde ani zpětné vyhození silnějších větví, protože je štěpkovač sám vtahuje a drtí tlakem frézy proti nastavitelné destičce nebo tvrdému válci.
• Univerzální stroj – rozhodnutí, zda si pořídit drtič nebo štěpkovač, je možné vyřešit univerzálním strojem s nožovou hlavou i s frézou, který má dva vstupní otvory – jeden pro vkládání větví, druhý pro měkký odpad.
• Kompaktní model – neskladnost některých modelů řeší zase tzv. kompaktní drtiče s velkoobjemovým plastovým košem, do kterého se po skončení práce hrdlo stroje s trychtýřem složí, čímž se jeho objem a výška zmenší.

Při volbě stroje záleží na tloušťce zpracovávaného
materiálu.

Jak si vybrat?
Při volbě stroje záleží na tloušťce zpracovávaného materiálu. Menší modely s příkonem kolem 1200 W rozdrtí větve do průměru až 35 mm, výkonnější s příkonem až 2500 W si poradí i s větvemi o průměru 45 mm. Co ještě před nákupem zohlednit?

• Hmotnost – podle typu a výkonu se váha drtiče či štěpkovače pohybuje od 20 do 30 kg. Jen nejlehčí nožové typy s trojnožkovým podstavcem se dají ručně přenášet z místa na místo. Těžší a komfortnější drtiče jsou vybaveny dvoukolovým podvozkem. Čím větší je přitom průměr kol a šířka jejich pneumatik, tím méně se boří do trávníku.
• Vkládání odpadu – vkládání větví usnadňují různě tvarované a žebrované trychtýře a plastová pěchovadla. Praktické jsou například plastové trychtýře se vstupním otvorem ve tvaru čtyřlístku, které do stroje snadněji zavedou i rozvětvené stromky a trnité keře. Ke zpracování silnějších větví se však více hodí drtiče s dlouhým komínovým hrdlem.
• Sběr drtě – nadrcený materiál vypadává buď volně na trávu, do podstaveného zahradního kolečka, nebo zavěšeného textilního vaku. Součástí některých modelů může být i integrovaný výsuvný plastový koš nebo koš na kolečkách s objemem do 60 litrů.
• Ostré nože – nůž drtiče má přímý vliv na efektivitu drcení. Nekvalitní nůž se brzy otupí, měl by proto být vyroben z vysoce jakostní nástrojové oceli. Ideální je, má-li řezná ostří po obou stranách – po ztupení pak stačí jen nůž otočit. Nůž by měl jít také odmontovat, přebrousit nebo vyměnit. Výměna musí být jednoduchá a bezpečná. Dražší stroje umožňují také hloubku záběru nožů seřídit zvenčí nastavovacím šroubem.
• Jemný odpad – pro drcení měkkého odpadu, jako jsou třeba stonky rajčat nebo slunečnic, je dobré myslet na prostor mezi ostřím nože a diskem, ke kterému je nůž připevněn. Čím menší je tato mezera, tím více drobného zeleného odpadu rozdrtíte. Rozpětí přitom může být od 0,3 mm až do 5 mm. Pokud je tento prostor příliš velký, stonky jsou jím jen protaženy bez nadrcení.
• Konstrukce – trh ovládly plastové drtiče, za úvahu stojí ale i stroje s celokovovou konstrukcí. Nepraskají, vydrží pracovat léta téměř bez údržby a lze je skladovat i v nevytápěných prostorách.

FOTO: PROFIMEDIA.CZ

Drtiče a štěpkovače

Uložit