Hnojíme ekologicky

Co je bioodpad

Bioodpad tvoří běžné organické odpady z domácnosti, například skořápky z vajec, slupky z brambor, ohryzky z jablek a jiné, a dále trus různých druhů zvířat, rohovina, peří… Kromě základních živin, dusíku, fosforu a draslíku, jsou přirozenou součástí bioodpadu i různé organické látky. K uvolňování živin přispívají půdní mikroorganismy a houby. Výrobci hnojiv to dobře vědí, a tak se neustále rozšiřuje nabídka hnojiv, které tyto přirozené procesy napodobují a podporují. (foto: Thinkstock)

Granulky, prášek či tekutina?

Jakou formu hnojiva si zvolíte v zahradě nebo v bytě, je na vás. Jde spíše o to, co se vám lépe aplikuje, případně jaké množství potřebujete. K dispozici jsou například granulky, ale i roztok kravského, koňského či všeobecně maštalního hnoje. Podobně je to s trusem ptáků, netopýrů a žížal. Setkat se můžete i s práškovou formou. A ačkoli jde o přírodní produkt, obsah látek není kolísavý. Při výrobě se totiž upravuje na požadované množství. V každém případě je aplikace takto zpracovaného hnoje či jiného bioodpadu výrazně jednodušší a příjemnější. A ještě jeden tip týkající se použití v bytě: dříve, než si některý výrobek vyberete, přivoňte k němu. (foto: www.forestina.cz)

Půda není neživá hmota − je domovem miliónů mikroorganismů, bakterií a hub. Kořeny z hub získávají minerální látky a vodu, houby na oplátku organické látky.

Prospěšná spolupráce

Půda není neživá hmota, jak by se to na první pohled mohlo zdát. Právě naopak, je domovem tisíců druhů mikroorganismů, bakterií a hub. Některé z nich jsou pro kořenovou soustavu rostlin vysloveně prospěšné. Dalo by se říct, že mezi nimi probíhá vzájemně prospěšný výměnný obchod. Kořeny z hub získávají uvolněné minerální látky a vodu, houby na oplátku organické látky. A výsledek je i vidět, protože rostliny lépe rostou, mají víc květů i plodů, celkově jsou zdravější a odolnější. Snižuje se dokonce i množství potřebné zálivky a hnojiva. Tzv. mykorhizní přípravky v podobě prášku jsou k dostání i na našem trhu. Použití je jednoduché − smícháte je s vodou a nalijete kolem rostliny. (foto: Thinkstock)

Bakterie ve službě

Mnohé živiny, například dusík, fosfor a mikroprvky, se běžně nacházejí v půdě nebo ve vzduchu. Ale vyskytují se v takové formě, kterou rostliny nedokážou přijmout. Tak se časem vyvinuly spolupracující bakterie, které živiny dokážou rostlinám zpřístupnit. Nejznámější jsou bakterie žijící v kořenovém systému rostlin, které vážou dusík přímo ze vzduchu a v přijatelné podobě ho servírují přímo kořenům. Kromě mykorhizních hub se dnes dá zakoupit i bakteriové „hnojivo“ s obsahem několika druhů cíleně vybraných mikroorganismů. Cílem je lepší klíčení, zakořenění a silný a zdravý růst. (foto: Neudorff)

Kompostování na zahradě

Zahradní kompostéry slouží převážně ke kompostování odpadu ze zahrady (tráva, listí, zbytky rostlin apod.), na rozdíl domácích kompostérů určených na kompostování bioodpadu z kuchyně (zbytky jídel, zeleninové odřezky apod.). Do zahradního kompostéru je možné přidávat i zbytky z kuchyně, pro správnou funkci mikroorganismů je však potřeba dodržovat poměr 75 % zahradního a 25 % kuchyňského odpadu. Kuchyňský odpad obsahuje velké množství vody a v zahradním kompostéru je přebytek vody nežádoucí. Velikost kompostéru zvolte podle množství odpadu, které vyprodukujete. Otočný kompostér sice pojme méně odpadu než většina statických kompostérů, kompost ale vytvoří již za 4 týdny a pak jej můžete znovu naplnit. (foto: Thinkstock)

Kompost v interiéru

Proč ne? Hodí se na přihnojení pokojových rostlin. Dobře připravený kompost nepáchne. Použít můžete veškerý rostlinný odpad z kuchyně. Na výběr přitom máte dva způsoby. Ten první je elegantnější a využívá práci mikroorganismů. Speciální vzduchotěsná plastová nádoba se umístí do kuchyňské linky pod dřez. Odpad se zasypává práškem − vždy po navrstvení přibližně 4 cm odpadu s obsahem mikroorganismů, které se pravidelně dokupují. Celý proces trvá několik týdnů. Po úplném naplnění nádoby se obsah nechá 10 dní fermentovat a poté vznikne v nádobě kompost. K úplnému rozkladu pak dojde po aplikaci tohoto kompostu do půdy. (foto: www.waschbaer.de)

Dobře připravený domácí kompost nepáchne. Použít můžete všechny rostlinné zbytky z kuchyně.

Netradiční domácí mazlíčci

Druhý způsob kompostování rostlinných zbytků je náročnější na péči. Potěší hlavně ekonadšence, rybáře a děti. Kvalitní kompost totiž připraví žížaly. Základem je nevelká plastová nádoba s několika oddělitelnými vrstvami a drenážní vrstvou na dně. Musí být neprůhledná a mít po stranách otvory, které přivádějí žížalám kyslík. Do vrchní ukládáte bioodpad, který přes mřížku propadá níž a níž k žížalám. Ze spodní vrstvy si jednou za několik měsíců můžete odebrat hotový kompost. Nádobu je třeba umístit v místnosti s teplotou od 5 do 25 °C – na balkón, do chodby, sklepa či garáže. (foto: Thinkstock)

Text Zuzana Jakabšicová
Foto thinkstock.cz, archiv firem
Zdroj časopis HOME, JAGA MEDIA, s.r.o.