Jak řešit nejčastější problémy při pěstování hlávkového salátu

Salát reaguje na teplo a délku dne

Dlouhodobé horké počasí způsobuje změny chutě salátových listů. Existující listy zhořknou a nejsou tak svěží. Zabráníme tomu tím, že budeme salát udržovat dobře zavlažovaný. Je-li na slunném místě, pomůže, když vytvoříme částečný polostín – vysokými rostlinami, zástěnou či slunečníkem.

Délku slunečního světla – tedy délku dne, ovládat nedokážeme. Bohužel právě ona často způsobuje, že salát jde do semene. Jedním z řešení je vysazení sazenic co nejdříve na jaře.

foto iStock

Kdy je nejlepší vysadit sazenice hlávkového salátu?

Obvykle se vysazují od března do konce dubna, ale důležitá je i denní doba. Nejvhodnější pro výsadbu je pozdní odpoledne – podvečer. Nezapomeňte sazenice salátu dobře zalít. Díky tomu budou mít celý večer a noc na to, aby se v zemině usadily – ještě dřív, než na ně zasvítí sluníčko.

Jak podpoříte zdravý růst hlávkového salátu?

Mnozí pěstitelé se setkávají s problémy s velikostí hlaviček či jejich vzhledem. Nedostatek živin v půdě se odráží i na chuti. Jak se těmto nechtěným stavům vyhnout? Přidejte do půdy hodně organických látek, abyste zachovali vlhkost, a dávejte rostlinám pravidelné dávky hnojiva s obsahem dusíku (ale nepřehnojujte!). Kostní moučka nebo rybí emulze podpoří rychlý růst hlávkového salátu.

foto iStock

Podzimní úroda

V polovině léta můžeme vysadit nové rostliny, abychom měli podzimní úrodu. Nejsou-li velká vedra nebo žijete-li v chladnějším prostředí, můžete přímo vysévat osivo na záhon. V teplejších polohách lépe funguje předpěstování sazenic v kontejnerech na chráněném místě před sluncem a jejich vysazování na stinné místo.

foto iStock

Nemoci a škůdci hlávkového salátu

Bakteriální hniloba salátu – projevuje se černajícími ohraničenými skvrnami, především na nejstarších listech, které leží na zemi. Je problémem deštivého léta nebo přemokření půdy. Onemocnění proniká i do půdy a rychle se šíří, a proto je nutné posbírat zdravé rostliny a nemocné odstranit. Existují i přípravky proti tomuto onemocnění, ale nebývají vždy úspěšné.

Nedostatek vápníku – nedostatek vápníku je příčinou okrajové nekrózy listů. Ty postupně hnědnou a odumírají. Pomůže vápník v dostupné formě. Suchý nebo naopak přemokřený substrát dostupnost vápníku zhoršuje.

Plísně – plíseň šedá a plíseň salátová napadají hlávkový salát nejčastěji. Napadené části žloutnou a pokrývají se plísní. Chorobu podporuje vlhkost, houba přežívá v půdě. Veškeré napadené rostliny je nutné včas odstranit. Nepřehnojujte dusíkem, nepřemokřujte půdu, používejte dezinfikovanou zeminu.

foto iStock

Slimáci – ze škůdců má hlávkový salát v oblibě několik druhů slimáků (Deroceras sp., Arion sp., Milax sp., Limax sp.). Poškození si všimnete hned – kvůli výhryzu na listech. Opět pomáhá nechat půdu mezi zaléváními proschnout, k dispozici jsou i ekologické přípravky, například granule s obsahem fosforečnanu železitého.

Drátovci – Stále častěji se v našich zahradách objevují nepříjemní drátovci. Chutnají jim brambory, ale i salát. Jsou to larvy kovaříků. Živí se kořeny rostlin. Vy si jen najednou všimnete, že hlávka salátu z ničeho nic zvadla. Když ji vytáhnete ze země, zjistíte, že má vyžrané kořeny. Ekologičtí zahrádkáři drátovce sbírají ručně. Vyzkoušejte k záhonům salátu vysadit hořčici či řepku. Tyto plodiny působí na drátovce toxicky.

Přečtěte si také:

Nejčastější problémy při pěstování květáku a jak je řešit

Nejčastější problémy při pěstování řapíkatého celeru

Nejčastější problémy při pěstování mrkve a jak si s nimi poradit

Sabína Zavarská
foto: istock