Oblékání vodních břehů
Na otázku čím nejlépe osázet okolí vody nás asi nejdřív napadnou odpovědi jako převislá vrba, olše, rákosí, žluté kosatce, velkolisté lopuchy, blatouchy či pomněnky. Při vytváření okolí vodní plochy ale nemusíme vždy vybírat jen z […]
Na otázku čím nejlépe osázet okolí vody nás asi nejdřív napadnou odpovědi jako převislá vrba, olše, rákosí, žluté kosatce, velkolisté lopuchy, blatouchy či pomněnky. Při vytváření okolí vodní plochy ale nemusíme vždy vybírat jen z kategorie vlhkomilných rostlin. Zvláště malé umělé nádrže často budujeme na výsluní, a to právě v místech, kde vlhko nikdy nebylo.
Pokud součástí nově budované vodní nádrže není i zóna mokřin, tzv. bažinka, budeme vybírat i z rostlin suchomilných. Mezi nimi hledáme takové, které se svým vzhledem k vodě hodí − tedy převislé listnaté stromky připomínající vrbu, kosatce, traviny a některé polštářové plazivky, aby výsledek připomínal scenerie, na které jsme z přírody zvyklí. Dnes vám přinášíme dva návrhy možných výsadeb kolem vodních nádrží: jeden pro vlhké okolí přírodního jezírka, druhý pro osázení okolí malé okrasné nádrže na suchém slunečném stanovišti.
 |
 |
Uspořádání skupiny A:
Návrh řeší výsadby v bezprostředním okolí přírodní vodní nádrže, založené bez použití umělého izolačního materiálu, kde je přirozeně vysoká vlhkost půdy. V kompozici jde o pohledové zakončení a oživení přírodní vodní plochy, kde dříve rostla pouze stará vrba. Skupina je uspořádána od nízkých rostlin k vysokým ve směru od hlavního pohledu. V kompozici skupiny se některé prvky pro zvýraznění a sladění opakují. Převislé větve obou vrb sahají až k zemi (1, 2). Těsně u hladiny rybníka na jaře vykvetou žluté trsy blatouchů (4) a růžové primule (3). Kolem převislé jívy jsou rozmístěny rostliny se svislými trávovitými listy – kosatce (8, 9) a skřípinec (10), které zdůrazní svislé větve vrby. Ve středu skupiny jsou schodovitě podle výšky vzrůstu rozmístěny vzhledově podobné čechravy (12), tužebníky (13) a udatny (14), všechny s různě barevnými chomáčky drobných jemných kvítků v létě. Vlevo pod vrbou jsou žlutě kvetoucí trvalky – vzadu mohutné omany (15), vpředu upolíny (11). Rostliny výrazné velkými listy se tu také opakují v několika zastoupených druzích – modráska (5) a šípatka (6) ve vodě a hosty (7) na břehu rybníka. Všechny použité druhy jsou v našich podmínkách odolné a přezimující.
Použité rostliny:
1. Vrba bílá „smuteční“ (Salix alba ´Tristis´) – strom, který již tradičně doprovází vodní plochy a vlhká stanoviště mu nejlépe vyhovují. Dorůstá výšky až 20 m, kmen silný, větve odstávající s dlouhými, převisajícími, tenkými a nažloutlými výhony, listy světle zelené.
2. Vrba jíva „převislá“ (Salix caprea ´Pendula´) − malý stromek s větvemi obloukovitě převisajícími k zemi, jeho výška se odvíjí od místa naroubování – tedy jak vysoký stromek koupíte, takový už zůstane. Na jaře jsou výrazné jeho velké jehnědy („kočičky“), pak vyraší matně zelené, široce elipčité, až 10 cm dlouhé listy.
3. Prvosenka růžová (Primula rosea ´Grandiflora´) − jedna z nejčasněji kvetoucích primulek (březen, duben), výšky 10–15 cm. Má květy v hustých okolících, ostře svítivě růžové, listy raší až později, protáhlé, drobounce zoubkované. Potřebuje hodně vlhka, zejména v době květu.
4. Blatouch bahenní (Caltha palustris ´Multiplex´) je 20–30 cm vysoký, kvete v dubnu až květnu zlatožlutými, plnými květy, mnohem déle než původní forma. Ze svazčitého kořene vyhání rostlina lysou rozvětvenou lodyhu se srdčitě okrouhlými vroubkovanými listy.
5. Modráska srdčitá (Pontederia cordata) − krásně kvetoucí bahenní rostlina, někdy také nazývána vodní hyacint. Je statná, vysoká 30–80 (100) cm. Je velmi otužilá, má v bahně plazivý oddenek, z něhož vyrůstá trs masitých podlouhle srdčitých velkých listů na dlouhých řapících. Květenství je až 15 cm dlouhý mohutný klas, složený z nepravidelných květů s modrofialovým okvětím. Kvete od června do září.
6. Šípatka vodní (Sagittaria sagittifolia) je naše domácí bahenní a vodní rostlina, vysoká 10 –100 cm. Na jedné rostlině se často vyvíjí několik typů listů. Kvete v létě, trojčetnými bílofialovými květy na stopkách, které jsou u samčích květů dvakrát delší než u samičích.
7. Bohyška (Hosta sieboldiana) tvoří mohutné rozložité trsy velkých, široce srdčitých listů, které jsou šedozelené s výraznou žilnatinou. Výška rostlin je 50–60 cm. V červnu až červenci rozkvétá bílými, zvonkovitými květy.
8. Kosatec žlutý (Iris pseudacorus) − domácí bahenní kosatec výšky 50–150 cm. Má tlustý, rozvětvený oddenek, listy jsou svěže zelené, čárkovité, mečovité, široké 1–3 cm. Kvete v květnu a červnu, květy jsou jasně žluté, bez kartáčků. V přírodě je u nás chráněný.
9. Kosatec sibiřský (Iris sibirica) − původní botanický druh kosatce sibiřského je bahenní rostlina. Je 40–100 cm vysoký, má tlustý, krátký plazivý oddenek, zelené trávovité listy, kvete v květnu a červnu modrofialovými květy. V přírodě je u nás přísně chráněn.
10. Skřípinec dvoublizný zebrovitý (Schoenoplectus tabernaemontanii ´Zebrinus´) je vysoký 50–150 cm, roste na suchu i ve vodě do 30 cm hloubky, tuhé a pevné lodyhy se však tvoří jen při nižší hladině či na vlhkém břehu, ve vodě vyrůstají z plazivého oddenku tenké a lámavé lodyhy, které jsou příčně bílo- nebo žlutozeleně pruhované, oblé.
11. Upolín (Trollius x cultorum ´Goldquelle´) je 50–60 cm vysoký, kvete v červnu sytě žlutými květy. Ty vyrůstají na dutých stoncích a jsou až 6,5 cm velké, vhodné i k řezu. Listy má hluboce dlanitě dělené, tmavozelené, lesklé.
12. Čechrava (Astilbe x arendsii) − vlhkomilná rostlina, 50–80 cm vysoká. Drobné květy jsou ve vzpřímených latách a kvetou hlavně v červenci. Je mnoho kultivarů v barvách bílé, růžové, červené až fialové.
13. Tužebník jilmový (Filipendula ulmaria) tvoří trsy vysoké 100–130 cm, se zpeřenými tmavozelenými listy. Kvete v červnu až červenci smetanově bílými květy v hustých květenstvích.
14. Udatna (Aruncus silvester) tvoří mohutné trsy se zpeřenými listy, které rozkvétají v červnu hustými latami drobných, smetanově bílých květů. Rostlina je vysoká až 150 cm, miluje polostín, slunce však snáší.
15. Oman vznešený (Inula magnifica) − robustní trsnatá vzpřímená trvalka, zářivě žluté květy, velké matně zelené listy. Používá se jako solitéra na osluněném stanovišti blízko vody.
Revitalizovaný potůček na zahradnické výstavě v Marktredwitz vypadá díky osázení přírodními vlhkomilnými rostlinami velmi přirozeně. Vlevo zelené trsy ostřice, vpravo kvete růžový kyprej obecný.
Uspořádání skupiny B:
Tato malá vodní nádrž a skupinka okrasných rostlin v jejím okolí se hodí do těch partií zahrady, které je možno pozorovat zblízka (třeba k obytné terase). Volba rostlin zdůrazňuje svým charakterem vodní motiv v jejich středu a jejich kompozice zapojuje umělou vodní nádržku do okolí tak, aby působila co nejpřirozenějším dojmem. Jde o umělou vodní nádrž, voda z ní do okolí nesákne, půda může být tedy i v jejím bezprostředním okolí suchá, stanoviště slunečné, případně jen mírně přistíněné. Pozadí skupiny tvoří různé druhy vyšších rostlin rákosovitého vzhledu, okraje nádrže lemují nízké kobercové rostliny, které mohou přepadat až do vody. V nádrži samotné (jde o malou plastovou tmavou lisovanou nádrž, jakou nabízí většina hobbymarketů) je umístěn leknín. Rostliny budou vykvétat postupně. Jako první to budou sněženky (či jiné jarní cibuloviny), které brzy po odkvětu celé zatahují. Jejich místo pak překryjí listy vousatce, které raší později. Pak vykvetou jarní druhy kobercových trvalek – aurikule, plaměnky a bergénie, po nich nízké kosatce a čimišník. V květnu se už mohou objevit i první květy leknínů, které budou vykvétat postupně až do září, doplní je květy sibiřského kosatce a podle volby kultivaru větší výrazné květy vysokých kosatců.
Použité výsadby:
1. Čimišník obecný (Caragana arborescens ´Pendula´) je malý (asi 1,2 m vysoký) převislý opadavý stromek. Listy má sudozpeřené, světle modrozelené, drobné. Květy jsou typicky motýlokvěté, světle žluté, vykvétají v květnu. Plod je válcovitý drobný úzký lusk. Je to naprosto nenáročná dřevina, rostoucí ve všech půdách, na slunci i ve stínu, dobře snáší znečištěné ovzduší.
2. Miscanthus sinensis ´Zebrinus´ − tzv. „dikobrazí tráva“, asi 150 cm vysoká rákosovitá tráva. Má listy s příčnými bílými pruhy, stvoly jsou přímé, jen jejich špičky jsou mírně skloněné. Vyžaduje slunce či polostín, živnější půdu.
3. Miscanthus sinensis ´Gracilimus´ je o něco nižší (100−150 cm) odrůda téhož druhu. Listy má úzké, lehce převislé, trsy husté.
4. Vousatec (Pennisetum compressum) je okrasná travina, jež má velmi husté trsy úzkých, žlábkovitých, tvrdých a ostrých listů, našedle zelených, lehce vějířovitě rozevřených. Raší velmi pozdě, metá až v druhé polovině září, válcovité ježaté klasy jsou zelenohnědé, sotva vyrůstají nad listy. Potřebuje teplé místo, v zimě sucho, ale v létě dost vody.
5. Kosatec vysoký (Iris x barbata elatior) je známý velkokvětý zahradní kosatec výšky 80−100 cm. Byly vyšlechtěny desítky kultivarů snad se všemi barvami květů. Mají hladké masivní oddenky, široké mečovité listy, zpravidla šedě ojíněné. Díky podzemním hlízám dobře snáší i sucho.
6. Kosatec sibiřský – bílý (např. Iris sibirica ´Snow Crest´) je kosatec s více přírodním vzhledem. Má úzké trávovité listy, svěže zelené až do zámrazu. Většina ze sibiřských kosatců má květ modrý, tento kultivar ale bílý se spodními plátky výrazně zvlněnými. Dorůstá výšky 90−100 cm.
7. Kosatec nízký (Iris x barbata nana) je obdobou velkokvětého vysokého kosatce, lišící se výškou – vyrůstá do 30 cm. Pěstuje se rovněž řada kultivarů různých barev.
8. Bergénie (Bergenia cordifolia) má velké kožovité lesklé listy, růžové květy se na masivním stonku nad listy objevují na několikaletých rostlinách již v březnu či dubnu. Na slunci se listy na podzim vybarvují do červena, vytrvávají celý rok.
9. Plaměnka (Phlox subulata ´Ronsdorfer Schone´) je nízká trvalka, vytvářející koberce z plochých drnů (vysokých 10−15 cm). Efektní je hlavně na jaře v době květu, kdy je zaplavena teple svítivě růžovými kvítky.
10. Prvosenka aurikule (Primula x pubescens) − zahradní aurikule s tuhými, kožovitými, světle sivě zelenými, někdy pomoučenými listy. Květy má v různých sametových barvách s velkým světlým očkem, v okolících.
11. Sněženka podsněžník (Galanthus nivalis) je cibulnatý obecně známý první posel jara. Kvete v únoru až březnu bíle, pak celá zatahuje.
12. Ladoňka sibiřská (Scilla sibirica) je cibulnatá rostlinka 10−20 cm vysoká, kvetoucí zářivě modrými zvonečkovitými květy rovněž brzy na jaře (březen, duben).
13. Vrbina penízková (Lysimachia nummularia) je plazivá vlhkomilná rostlina, velmi přizpůsobivá prostředí, roste jak na vlhkém okraji vodních ploch, tak na suchých stráních. Její plazivé výběžky snadno zakořeňují, kvete v létě, květy jsou přisedlé na výhonech, žluté, pětičetné.
14. Leknín − volba druhu podle hloubky nádrže:
15. minilekníny (10−20 cm) např. leknín čínský (Nymphaea tetragona) − má hvězdnicovité bílé květy v průměru 2,5−6 cm, které se objevují od května do září, jsou voňavé a odpoledne se zavírají.
16. střední lekníny (30−40 cm) např. leknín voňavý (Nymphaea odorata var. rosea) − kvete od června do září, květ 5−15 cm v průměru, vzplývá na hladině, zůstává 3−4 dny otevřený.
 |
 |
TEXT a KRESBY: Ing. Hana Říhová
FOTO: Ing. Hana Říhová, thinkstock.cz
ODPOVĚDNÁ REDAKTORKA: Dominika Záveská
Kategorie:
Zahrada
Sdílejte článek
