Péče o zahradní půdu nejen na podzim

Mnohdy ovšem děláme i začátečnické chyby, které mohou způsobit naopak znehodnocení tohoto hnědého pokladu.

Některé bylinky odpuzují různé hmyzí škůdce, navíc je lze použít jako zelené hnojení nejen na podzim. foto: Lucie Peukertová

O půdu je třeba pečovat během celého roku, ale nejvíce pozornosti jí věnujeme na jaře nebo na podzim. Na jaře je třeba vše pěkně připravit na výsadby a výsevy, zatímco na podzim zase sklízíme plodiny, uklízíme posklizňové zbytky a připravujeme záhony na zimu. V každém období se péče o půdu trošku liší, všeobecně ovšem platí, že se snažíme udržet nejen její úrodnost, ale také tu správnou strukturu a stabilitu. Mnohdy se zapomíná na to, že je půda živou hmotou, ve které žije nespočet půdních bakterií a drobných živočichů, kteří zde udržují specifický řád. Mnohdy právě tento systém nevhodným hospodařením narušujeme a právě v tom je ta základní chyba. Pokud chcete, aby půda fungovala co nejvíce bez našeho zásahu, je třeba podpořit půdní život.

Mulčování slámou je dobrou metodou, jak zakrýt povrch půdy a zároveň dodat do půdy živiny. foto: Lucie Peukertová

Nejdřív začněte správně hospodařit

Půda může být do jisté míry zcela samostatná, ale je třeba správně pochopit její fungování. Permakulturní zahradníci se snaží o pěstování co nejpestřejší skladby plodin v druhově bohaté polykultuře, kde vedle sebe rostou rostliny se zcela odlišnými požadavky. Takovéto záhony na pořádkumilovného zahrádkáře, který vše pěstuje v upravené monokultuře, mohou působit jako neskutečný chaos, ale vše má svůj jasný důvod. Pokud vedle sebe vysejete nebo vysadíte sadbu zeleniny s odlišným kořenovým systémem, který zasahuje do odlišné hloubky a vstřebává živiny v jiných poměrech, půda se tolik nevyčerpá. V polykultuře mají své místo také kromě kulturní zeleniny i různé druhy bylinek a aromatických rostlin, které odpuzují choroby a škůdce a tím půdu přirozeně uzdravují.

Půdu není většinou třeba rýt na hloubku rýče, mnohdy postačí jen povrchové nakypření rycími vidlemi. foto: Lucie Peukertová

Pokud se ovšem nechcete zcela vzdát monokulturního pěstování, zkuste zeleninu pěstovat jen na menších plochách, které zase střídají záhonky s jinou plodinou. Častou chybu děláme také v tom, že se příliš upínáme na hnojení syntetickými hnojivy, ačkoliv lze použít třeba zahradní kompost nebo bylinnou jíchu. Tato přírodní hnojiva kromě živin dodají do půdy i organickou hmotu, takže přímo podporují půdní život. Syntetická hnojiva dodají jenom živiny a pokud s nimi zrovna nešetříte, část hnojiva se vyplaví spolu se zálivkovou vodou do podloží, kde už nemůže být přijato kořeny rostlin. Při péči o půdu nám tedy nejde jen o dodání živin, ale také o udržení celého půdního systému. Půdní mikroorganismy jsou závislé na organické hmotě, kterou do půdy dodáváme buď ve formě zeleného hnojení, mulčem nebo třeba kompostem.

Zdravou půdu poznáte podle drobtovité struktury. foto: Lucie Peukertová

Pokud jí zde nebude dostatek, nebudou aktivní ani tito rozkladači, kteří sloučeniny nepřijatelné rostlinami přeměňují na látky, které jsou kořeny už schopny přijmout. Takže se postupně zhroutí celý systém.

Složení půdy určuje způsob obdělávání

Dlouho se tradovalo, že je třeba půdu rýt rýčem do hloubky výšky jeho listu, ale tento postup nelze aplikovat na všechny typy půd. U těžkých půd bohatých na jíl se připouští hlubší rytí půdy, ale stejně tak se můžete pokusit půdu odlehčit. I jílovitou půdu totiž lze perfektně upravit, jen to bude trvat několik sezon. Stačí bohatý přídavek křemičitého písku, kvalitní kompost a každý rok vysít zelené hnojení. Půda se tak postupně nejen odlehčí, ale podpoří se v ní i půdní život. Těžkou zeminu tak během několika let postupně přeměníte na relativně lehkou půdu, kterou není již třeba rýt do hloubky. Mnohem jednodušší to mají zahrádkáři s lehkou písčitou půdou, kterou stačí na jaře při přípravě záhonů jen povrchově zrýt rycími vidlemi. Stejným způsobem lze zapracovat i zelené hnojení.

Zeleninové záhony lze mulčovat posečenou trávou, která se postupně rozkládá a obohacuje půdu o živiny. foto: Lucie Peukertová

Dodejte do půdy organickou hmotu

Organická hmota je pro správné fungování půdy opravdový základ a lze ji do půdy dodat různým způsobem. Kromě kompostu a jíchy máte možnost během roku vysít rostliny označované jako zelené hnojení. Ty lze pěstovat jako předplodinu, meziplodinu, jako podsev pod zeleninou, která to umožňuje nebo lze osivo vysít až na podzim, tedy po sklizni. Pokud zvolíte poslední možnost, která bude právě teď na podzim aktuální, nechte do zimy rostliny vyklíčit a klidně je ponechejte v této podobě na záhonku. Listy zakryjí půdní povrch, takže půda nepromrzne příliš hluboko. Tím pádem zůstanou i během zimy mnohem déle aktivní půdní mikroorganismy a drobní živočichové. Na jaře pak zelené hnojení povrchově zapracujte rycími vidlemi. Rozhodně rostliny nezarýpávejte do hloubky rýčem. Ke zdárnému rozkladu hmoty je třeba přístup vzduchu, který umožní spíše povrchové vrstvy půdy.

Syntetické hnojivo sice výživu zahrady do značné míry zjednoduší, ale může časem degradovat půdu. foto: Lucie Peukertová

Nezapomeňte na minerální složku

Čím dál tím více se dozvídáte o postupném vyčerpání minerálů z půdy, což je momentálně častý problém veškeré zemědělské půdy v České republice. V tomto případě nebude tedy stačit jen přídavek organické hmoty, ale pamatujte i na minerální složku. Obsah minerálů v půdě obnovíte například přidáním kamenného prachu.

Rostliny vhodné pro zelené hnojení

Druh rostliny                             Charakteristika

řepka ozimá a jarní                 vytváří velké množství organické hmoty, rychlý růst
svazenka vratičolistá             rychlý vývoj během 6 týdnů, květy poskytují pastvu pro včely
hořčice bílá                              velké množství organické hmoty
vikev setá                                 díky vydatnému růstu potlačuje vývoj plevelů
jetel plazivý                              obohacuje půdu o dusík, během květu láká opylovače
špenát setý                              husté prokořenění půdy, zabraňuje erozi
pohanka tatarská                    zabraňuje růstu plevelů, během květu pastva pro včely
měsíček lékařský                    likviduje háďátka v půdě, silně prokořeňuje půdu
vojtěška setá                           obohacuje půdu do značné hloubky o užitečný dusík
směs hrachu setého a bobu polního         zdroj dusíku, vytváří drobtovitou strukturu půdy
směs hrachu, pelušky a ovsa                     rychlý růst, velké množství organické hmoty, zdroj dusíku
směs řepky a hořčice                                  rychlý růst

Text a foto: Lucie Peukertová